Ruská centrální banka (CBR) se připravuje na další dramatický krok v boji proti rostoucí inflaci. Na svém zasedání 20. prosince má podle očekávání zvýšit základní úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 23 procent, což by byla nejvyšší úroveň od počátku války na Ukrajině.
Spotřebitelská roční inflace v Rusku v listopadu vzrostla na 8,9 procenta, to ve srovnání s říjnem znamená navýšení o 0,4 procentního bodu. Zároveň se tato hodnota výrazně odchyluje od cíle centrální banky v podobě maximálně čtyř procent. Nejvíce v zemi aktuálně zdražují základní potraviny, jako jsou máslo, vejce, slunečnicový olej a zelenina. Ceny v těchto příkladech mnohdy rostou i dvojciferně.
Slabý rubl i drahý import
Situaci nepomáhá příliš slabá ruská měna, která svým postavením zdražuje importované zboží. V listopadu spadla na hodnotu 114 rublů za dolar, což je nejhorší kurz od března roku 2022. Pokles měny navíc ještě více urychlily nové americké sankce na instituci Gazprombank, kdy cílem opatření je zabránit bance, která podle amerického ministerstva financí funguje jako prostředník Ruska pro nákup vojenského materiálu a placení jeho vojáků, v provádění jakýchkoli energetických transakcí, jež zahrnují americký finanční systém.
„Kolísání kurzu rublu není spojeno pouze s inflačními procesy, ale také s platbami do rozpočtu a cenami ropy. Existuje mnoho faktorů sezónní povahy,“ uvedla Ruská informační agentura Novosti s odkazem na vyjádření vůdce Vladimira Putina.
Na tom, že centrální banka bude muset přistoupit k dalšímu výraznému zvýšení sazeb, se shoduje hned několik ekonomů. Jedním z nich je i Liam Peach ze společnosti Capital Economics. Podle toho by inflace do roku 2025 mohla překročit i devět procent. „Centrální banka zjevně boj s inflací prohrává a je nucena opět razantně zasáhnout,“ řekl pro CNBC.
Není důvod k panice, zní z Kremlu
O 200 bazických bodů zvýšila CBR sazby už v říjnu. Varovala přitom, že domácí poptávka převyšuje kapacitní možnosti nabídky, což dále tlačí ceny nahoru. Ekonomické problémy Ruska úzce souvisí s válkou na Ukrajině. Konflikt způsobil nedostatek pracovní síly i surovin a zvyšuje tak výrobní náklady, které se následně přenášejí na samotné spotřebitele. Kreml však vinu za rostoucí ceny nadále přičítá sankcím „nepřátelských“ zemí. A ačkoliv prezident Putin prohlásil, že není důvod k panice, situace na trhu naznačuje opak.
„Doslova polovina všech Rusů nyní utrácí většinu svých výdělků za jídlo. Je ovšem nutné říct, že Moskva tyto potíže stále sotva cítí. Nejvíce zasaženi jsou totiž lidé v nejmenších městech a venkovských oblastech,“ prohlásil koncem listopadu ruský politický analytik Anton Barbashin.
Dokud bude válka…
Podle Mezinárodního měnového fondu by ruská ekonomika v roce 2024 mohla nakonec vykázat 3,6procentní růst, který by o rok později měl zpomalit na 1,3 procenta. Stát se tak má z důvodu oslabené spotřeby a investic, jež jsou přímým důsledkem nedostatku pracovní síly a zpomalujícího růst mezd.
Jinými slovy, i přes razantní kroky centrální banky zůstávají vyhlídky na stabilizaci ruské ekonomiky spíše nejisté, neboť prostor pro udržitelný růst brzdí kombinace válečných výdajů a tvrdých sankcí. A ostatně i proto představuje chystané zvýšení sazeb spíše nutný zásah než řešení, které by dlouhodobé negativní trendy dokázalo zvrátit.
Analytici Alexandra Prokopenková a Alexandr Kolyandran jsou navíc přesvědčeni, že dokud bude válka pokračovat, jsou šance CBR, jak skoncovat s inflací, takřka nulové. „Základní důvody slabosti rublu nikam nezmizely. Dynamika ruských obchodních toků znamená, že měna je odsouzena k oslabení, zatímco inflace k růstu,“ napsali ve své analýze pro Carnegie Politika s tím, že riziko takzvané stagflace, tedy situace, kdy ekonomika země stagnuje a ceny zboží a služeb se naopak zvyšují, postupem času narůstá: „Finanční úřady země nemají moc tento problém vyřešit, dokonce se bojí o něm veřejně mluvit.“
K žádným větším projevům nespokojenosti zatím nedochází ani mezi běžnými občany, což je pravděpodobně důsledkem skvěle fungující ruské propagandy. Přesto se vysoké ceny na chování obyvatel podepisují.
V listopadu CNBC upozornila například na lupiče, kteří si z jednoho z ruských obchodů odnesli zhruba 20 kilogramů másla. Nejedná se přitom o jediný příklad. Potravina za zhruba 200 rubů (necelých 50 korun) se vzhledem k průměrnému platu 82 218 rublů (19 067 korun) stává pro tamní obyvatele jakýmsi luxusem.
