Čína by v příštím roce měla na odvrácenou stranu Měsíce vyslat vlastního létajícího robota. Jeho úkolem bude najít zmrzlou vodu, která má být klíčem k budoucímu průzkumu tohoto kosmického tělesa. Robotický „létající detektor“ přistane na lunárním jižním pólu jako součást mise Čchang-e 7. Konečným cílem asijské země pak je vyslat do pěti let na povrch Měsíce vlastní „tchajkonauty“, uvedla tamní státní média.
Čína chce takto naplnit podle webu CNN své kosmické ambice a etablovat se jako jedna z hlavních vesmírných velmocí. O to však usilují i další státy, a to nejen kvůli vědeckému pokroku, nýbrž i z důvodu národní bezpečnosti a hledání nových zdrojů.
Hledání vody na Měsíci
Nález vody na Měsíci není rozhodně nic nového. Ostatně, čínským vědcům se to povedlo naposledy vloni, a sice ve vzorcích půdy v rámci mise lunární sondy Čchang-e 5.
Také americká NASA a indické kosmické sondy již dříve objevily něco, co považují za vodu. Někteří vědci se však domnívají, že jako zdroj vody pro budoucí lunární mise by mohl sloužit pouze led, o němž předpokládají, že je uchován v hlubokých kráterech na odvrácené straně Měsíce. A právě výzkum a potenciální objev měsíčního ledu je součástí čínských příprav na vybudování výzkumné základny na jižním pólu Měsíce, prozradili čínští výzkumníci státní televizi CCTV.
„Na jižním pólu planety jsou velmi hluboké krátery a jeskyně, v nichž by podle našich domněnek mohla být zmrzlá voda. A létající robot by mohl provést průzkum těchto míst,“ uvedl hlavní konstruktér čínského projektu průzkumu Měsíce Wu Wej-žen.
Nalezení ledových usazenin může v budoucnosti teoreticky pomoci udržet na Měsíci lidský život, tvrdí Číňané, podle kterých má tento objev potenciál významně snížit náklady na vesmírné mise. Řada jiných odborníků je však poněkud skeptičtější. Domnívají se, že využití těchto poznatků k případnému pěstování plodin na Měsíci či k získávání pitné vody zatím není možné.
Drsné podmínky na odvrácené straně
Čínský národní vesmírný úřad v posledních letech provedl řadu robotických lunárních misí, včetně vůbec prvního návratu měsíčních vzorků z odvrácené strany Měsíce uskutečněného v loňském roce. Rovněž usiluje o to, aby se Čína stala po USA druhou zemí, jejímž zástupcům se na Měsíci podaří přistát. První taková mise by se měla uskutečnit do roku 2030.
Podle nynějších plánů je cílem projektu Čchang-e 7 provést v roce 2026 co nejpodrobnější průzkum měsíčního jižního pólu pomocí vesmírného plavidla, přistávacího modulu a létajícího robota. Ten může „ohnout nohy“ a dosednout na povrch podobným způsobem, jako to dělají lidé skákající z výšky. Podle očekávání by měl robot provést nejméně tři skoky z oblastí, kam dopadá sluneční světlo, do zastíněných kráterů, aby provedl analýzy a určil množství a rozmístění ledu.
Některé studie ukázaly, že měsíční led se opravdu nachází v nejtmavších a nejchladnějších oblastech na pólech – v zastíněných kráterech, kam sluneční paprsky kvůli sklonu osy planety nikdy nedopadnou. Teploty v těchto končinách obvykle nepřesahují minus 160 stupňů Celsia, a tudíž zkonstruovat robota tak, aby v takto náročných podmínkách obstál, bude nesmírně náročné.
