Americký prezident nedávno zveřejnil svoji výroční finanční zprávu, která mnoho odborníků doslova zaskočila. Ukázalo se totiž, že republikánský politik provedl v loňském roce těžko uvěřitelných 21 285 obchodů s akciemi. To odpovídá 85 transakcím na každý obchodní den burzy nebo zhruba jednomu obchodu každých pět minut během doby, kdy je burza otevřena. „Když se poprvé objevily informace o Trumpových obchodech, myslel jsem si, že je v těch datech nějaká chyba,“ řekl pro Business Insider Matt Saincome, generální ředitel společnosti Unusual Whales, jež se zabývá sledováním kroků politiků na burze.
Ačkoliv Trumpova aktiva spravují nezávislé finanční instituce, tempo jeho obchodů je v porovnání s běžnými aktivitami čelních amerických politiků skutečně enormní. Třeba předchozí prezident Joe Biden oznámil třináct obchodů s indexovými fondy a dalšími investicemi, Barack Obama zůstal na šestnácti. A pokud se podíváme na data z Trumpova prvního prezidentského mandátu, tehdy zrealizoval „pouze“ 431 transakcí na burze.
Růst portfolia táhly kryptoměny
Podle společnosti Unusual Whales má nyní Trumpovo akciové portfolio celkovou hodnotu asi 5,2 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard korun) a od jeho loňské inaugurace do letošního 2. července dosáhlo růstu o 37,3 procenta. Index S&P 500 přitom za stejnou dobu rostl „jen“ 23,5procentním tempem. Americký prezident díky tomu patří k pouhé pětině investorů, jejichž aktivně spravovaná portfolia překonávají pasivní indexové investování.
Trumpovo bohatství se každopádně zásadně liší od majetku většiny akciových investorů. Jeho portfolio sice tvoří i poměrně obvyklý seznam společností s velkou tržní kapitalizací, kromě nich ale politik drží také masivní podíl ve své Trump Media and Technology Group, rozsáhlá kryptoaktiva a komerční nemovitosti.
Ačkoliv šéf Bílého domu nedávno uvedl, že v poslední době vydělával peníze především díky celkovému růstu akciového trhu, jeho bohatství se nejvíce rozrostlo zásluhou kryptoměn, z nichž získal 1,4 miliardy dolarů (téměř 30 miliard korun). Prezident má aktuálně více než 300 milionů (asi 6,3 miliardy korun) v kryptoaktivech, jako je bitcoin a ethereum. Většina zmíněného příjmu ale pocházela od World Liberty Financial, podniku vedeného rodinou Trumpových, který uvedl na trh minci WLFI, či od licenčního poplatku od společnosti Celebration Coins vázaného na minci $TRUMP.
Vedle kryptoměn investoval Trump do téměř 1 500 společností z široké škály odvětví, k nimž patří třeba finanční služby, zdravotnictví, energetika či umělá inteligence. V daných firmách většinou drží podíl v hodnotě od jednoho do osmi milionů dolarů (zhruba 21 až 170 milionů korun), ve zmíněné Trump Media & Technology Group to je ale podstatně víc, konkrétně zhruba 993 milionů (přibližně 21 miliard korun). Tato investice se přitom moc nepovedla, jelikož hodnota firmy se od prezidentovy inaugurace snížila asi o 75 procent.
Největší střet zájmů od George Washingtona
Trumpovo rozsáhlé akciové portfolio je sice působivé, řada expertů ale v souvislosti s ním hovoří o jasném střetu zájmů. Republikánský politik totiž intenzivně obchoduje i v odvětvích, nad nimiž má přímé regulační pravomoci, a navíc ve svých příspěvcích na sociálních sítích opakovaně vyzýval k nákupu některých akcií. Týkalo se to například technologické společnosti Dell, jejíž generální ředitel Michael Dell daroval 6,25 miliardy dolarů (téměř 133 miliard korun) na podporu prezidentova projektu Trump Accounts.
„V USA jsme neměli prezidenta s tak velkým finančním střetem zájmů určitě více než sto let. Nejbližší paralelou bude asi období před americkou občanskou válkou, kdy George Washington nebo Thomas Jefferson vlastnili plantáže s otroky a zároveň rozhodovali o zrušení otroctví,“ shrnul Richard Painter, který působil jako hlavní právník Bílého domu pro oblast etiky ve druhém funkčním období prezidenta George W. Bushe.
Painter, jenž je zároveň profesorem práva na Minnesotské univerzitě, se dlouhodobě zasazuje o plošný zákaz obchodování s akciemi pro všechny federální politiky. Podle něj je totiž absurdní, že zatímco americkým federálním úředníkům hrozí vězení, pokud vládní záležitosti, kterých se nějak účastní, jakkoliv ovlivní jejich osobní finance, pro prezidenta či členy Kongresu Spojených států žádné takové pravidlo neplatí. Dosud se ovšem žádný takový zákon prosadit nepodařilo.
Americký prezident se sice k možnému střetu zájmů přímo nevyjádřil, jeho okolí ale tato obvinění razantně popírá. Třeba Trumpův syn Eric řekl, že nikdo z rodiny o investicích přímo nerozhoduje a že ani nemají žádnou možnost ovlivnit investiční strategie svých manažerů. „V tomto ohledu neexistuje žádný střet zájmů,“ uvedla na dotazy novinářů mluvčí Bílého domu Anna Kellyová.
