Ačkoliv Česko možná na první pohled nepůsobí jako startupová velmoc, ekonomická data ukazují, že začínajícím firmám se u nás daří. A to čím dál tím lépe. Potvrzují to i závěry nové zprávy Smart Market Report 2025, za níž stojí kariérní portál StartupJobs ve spolupráci s J&T Bankou a soutěží Nápad roku.
Asi tím nejdůležitějším zjištěním analýzy je skutečnost, že mezi lety 2018 a 2023 v Česku vzrostl počet startupů o polovinu, a to z 2,8 na 4,2 tisíce firem. Zároveň se v tomto segmentu zvýšil i počet zaměstnanců, jichž je nyní na 160 tisíc, respektive o 45 procent víc než na začátku sledovaného období.
Navzdory výše řečenému nicméně zůstává celý segment i nadále doménou především menších firem, jelikož téměř dvě třetiny všech startupů mají méně než 10 pracovníků. „Český startupový trh je významný, i když si to mnoho lidí neuvědomuje. Dává práci statisícům lidí, generuje nadprůměrné příjmy a má přímý dopad na veřejné rozpočty. Smart Market Report pomáhá tento dopad kvantifikovat a zasadit do kontextu celé ekonomiky,“ prohlásil Filip Mikschik, zakladatel StartupJobs.
Mzdy startupů dosáhly 130 miliard korun
Velkým lákadlem pro práci ve startupech je pro mnoho lidí především atraktivní mzda, která převyšuje tuzemský průměr o 23 tisíc korun a medián o téměř 30 tisíc. Zatímco celorepublikově se průměrný výdělek aktuálně pohybuje kolem 43tisícové hranice, u těchto rychle rostoucích a obvykle i technologicky vyspělých firem si mohou pracovníci přijít až takřka na 66 tisíc korun. Na takové peníze přitom v Česku nedosáhne devět z deseti zaměstnanců.
Díky štědrému ohodnocení startupy v roce 2023 vyplatily svým lidem přibližně 130 miliard korun, což představuje více než pět procent všech mezd v české ekonomice. Začínající firmy se zároveň podílely přibližně šesti procenty na odvodech sociálního a zdravotního pojištění a jejich zaměstnanci tvořili až devět procent výběru daně z příjmů fyzických osob.
„Podle našich odhadů se startupy podílejí zhruba pěti procenty na celkovém hrubém domácím produktu České republiky. Jejich význam tedy překračuje to, jak jsou vnímány veřejností – už dávno totiž nejde jen o technologické garážové firmy,“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Nutno podotknout, že na zdejším trhu se nevedou dobře jen domácí startupy, nýbrž i zahraniční, jež navíc oproti těm českým bývají podstatně větší. Zatímco průměrný tuzemský startup zaměstnává asi třicet osm lidí, firma s mateřskou společností v cizině jich obvykle má na dvaaosmdesát. Nejčastěji přitom tyto matky sídlí ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu a ve Spojených státech.
Investice výrazně klesly, důvěra investorů však zůstává
Ačkoliv z hlediska většiny údajů byl rok 2023 pro české začínající společnosti velmi úspěšný, je nutné zmínit, že zároveň došlo k výraznému poklesu investiční aktivity. V tuzemském startupovém prostředí se totiž předloni uskutečnilo „pouhých“ 97 investičních transakcí v celkové hodnotě 5,3 miliardy korun, což představuje snížení o 85 procent oproti rekordnímu roku 2022.
Podle odborníků za to může především absence velkých investičních kol a celkový globální útlum investiční aktivity. „Pokles venture kapitálových investic ve světě v roce 2023 se promítl rovněž do českého prostředí, nicméně startupům se i v těchto zhoršených podmínkách podařilo získat kapitál. To svědčí o jejich odolnosti a důvěře investorů v jejich dlouhodobý potenciál,“ vysvětlil Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku.
Podle autorů zprávy je každopádně pro zachování prosperity českých startupů nutné, aby se stát tomuto specifickému sektoru o něco více přizpůsobil. Týká se to především různých regulací, a to třeba v oblasti pracovního trhu, daňového systému nebo širších legislativních rámců. Jinými slovy, aby mohly startupy dále úspěšně růst, měl by stát alespoň částečně upravit některá dosud platná pravidla a politiky.
