O hrozbě dalších a dalších cel mluví americký prezident Donald Trump již dlouho – ostatně celní válka probíhala také za jeho prvního funkčního období v letech 2017 až 2021. Nyní však postupně přichází s konkrétnějšími návrhy toho, jak by dodatečné tarify mohly vypadat.
Na středečním prvním zasedání své vlády republikán prohlásil, že Spojené státy brzy uvalí 25procentní cla na dovoz z Evropské unie. Zda má jít o plošné opatření uplatněné na veškerý import, nebo jen na vybraná odvětví a produkty, sice neupřesnil, zmínil však auta, přičemž v rámci svých předchozích prohlášení uváděl i polovodiče, léky a další zboží.
Pakliže by americká administrativa cla skutečně uvalila, je podle webu ČT24, který se odkazuje na informace zpravodajské agentury Reuters, Evropská komise připravena zareagovat zavedením odvetných tarifů. „Trump si od zavedení cel slibuje omezení závislosti na dovozu a posílení domácí výroby, tedy snížení obchodního deficitu. Protekcionismus je však něco, co omezuje ekonomickou aktivitu. Zároveň by příjmy z celní politiky měly pomoci snížit deficit hospodaření USA. Trump také soupeří s Čínou, chce oslabit její vliv a odepřít jí přístup k nejnovějším americkým technologiím,“ komentuje situaci šéfanalytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Ochromená poptávka
Uvalení amerických cel na unijní zboží pochopitelně nevěstí pro ekonomiku Evropské unie nic dobrého. Navíc vzhledem k tomu, že od 4. března má zároveň dojít k zavedení 25procentních tarifů na mexické a kanadské produkty a dodatečného 10procentního cla na dovoz z Číny, pocítí dopady nejen EU, nýbrž i ostatní země.
Co se Unie týče, nejvíce se podle Tylečka tato opatření projeví v sektoru automotive a průmyslu obecně. Stejně tak ale budou znát i v chemickém a farmaceutickém odvětví, potažmo v byznysu s luxusním zbožím. Jinými slovy, dle analytika XTB je zřejmé, že Česko by v tomto ohledu patřilo mezi nejvíce zasažené ekonomiky vůbec.
Zároveň platí, že vedle hrozeb pro české, respektive celosvětové hospodářství může potenciální obchodní válka mezi USA a Evropou, totiž mezi USA a Čínou, negativně ovlivnit již tak relativně slabou globální poptávku po ropě. Její cena na trzích klesá ruku v ruce se sílícími spekulacemi ohledně brzkého míru na Ukrajině, který by mohl vést k ukončení západních sankcí proti Rusku, a tedy i většímu využívání suroviny vytěžené na jeho území.
„Dopad měly i další geopolitické faktory (…) včetně očekávaného zvýšení produkce OPEC+ od dubna, což vedlo k oslabení zájmu o ropné futures. Investoři v posledních týdnech přesouvají svoji pozornost k bezpečnějším komoditám, jako je například zlato,“ popisuje aktuální vývoj šéf společnosti Malcom Finance Jaroslav Ton.
Fokus na Írán
Možnost poklesu – ale stejně tak i růstu – cen ropy, potažmo pohonných hmot vidí i Tyleček. Směrem vzhůru by je mohla tlačit potenciální eskalace konfliktu USA s Íránem či Venezuelou, což by naopak nabídku černého zlata na trhu omezilo, a to z důvodu jeho sníženého exportu z těchto zemí.
Ton si konkrétně všímá snahy Washingtonu nadále zpřísňovat sankce proti některým íránským ropným producentům a také proti subjektům, jež napomáhají vývozu tamní suroviny do Číny. „Naopak Evropská unie přistoupila k významnému kroku – zrušila většinu sankcí proti Sýrii, včetně těch v oblasti energetiky, bankovnictví a dopravy. Stalo se tak měsíc poté, co bývalý velitel Al-Káidy Muhammad al-Džaulání (Ahmad Šara, faktický vládce Sýrie – pozn. red.) svrhl režim Bašára al-Asada a EU rozmrzla aktiva syrských bank,“ doplňuje.
Řidiči by mohli ušetřit
Samotné ceny pohonných hmot na českých čerpacích stanicích se v uplynulém týdnu podle dat společnosti CCS mírně snížily. Jeden litr benzínu Natural 95 aktuálně stojí v průměru 36,48 koruny, zatímco za naftu řidiči zaplatí o 60 haléřů méně.
Na co se mají čeští řidiči připravit dále? „V následujícím týdnu seočekává, že ceny pohonných hmot budou nadále kolísat v rozmezí 10 až 20 haléřů za litr v obou směrech,“ predikuje šéf Malcom Finance. Tyleček pak na to konto dodává, že pokud jde o cla a sankce, měly by být benzín a nafta ovlivněny jen nepřímo, a sice právě prostřednictvím zpomalení české i globální ekonomiky. „Cena ropy by tedy mohla zamířit na nižší úrovně,“ uzavírá.
