Ceny nemovitostí znovu rostou. Jen v Praze se za poslední rok podle analýzy Central Group zvýšily o 10 procent, zatímco hypoteční sazby zůstávají navzdory očekáváním relativně vysoké a šance mladých lidí na vlastní bydlení se zmenšují.
Jinými slovy, pořídit si první byt bez pomoci rodiny je dnes pro většinu mladých lidí takřka nemožné. A tak na obrátkách nabírá fenomén, kterému se v zahraničí říká BOMAD (bank of mum and dad, tedy „banka mámy a táty“). Právě rodiče totiž čím dál častěji suplují roli bank a poskytují svým dětem nejen startovní kapitál, nýbrž často i celé financování.
Byt v Praze tedy už dávno není jen investicí či místem pro vlastní bydlení. Ba naopak se stává „záložním řešením“ pro budoucnost potomků, kterým rodiče, často mimopražští, takové startovací byty nakupují někdy i s 10letým předstihem. A to právě ve světle zhoršující se bytové dostupnosti.
„Naše současná praxe ukazuje, že zhruba každý pátý nákup nového bytu v developerském projektu je realizován právě s tímto záměrem,“ potvrzuje pro Euro.cz Josef Lebeda ze společnosti Resimo s tím, že nejde o krátkodobý výkyv, ale dlouhodobý trend. „A nejde jen o vysokoškoláky nebo ‚mladé dospělé‘, byt v Praze pořizují rodiče i pro děti, které jsou teprve ve školním věku,“ dodává.
Bezpečná investice s bonusem
Kupující jsou podle Lebedy většinou lidé ve věku 40 až 50 let, kteří mají vlastní bydlení již vyřešené a disponují volnými prostředky, případně mohou čerpat hypotéku. Ti z Prahy reagují na rostoucí ceny a snaží se řešit bytovou situaci svých dětí co nejdřív, lidé mimo hlavní město pak často vnímají pořízení bytu i jako bezpečnou investici s bonusem. Pokud dítě do Prahy zamíří za studiem nebo prací, byt se využije.
Že nejde o nic nového, tvrdí i Marianna Aydinyan ze společnosti Lexxus Norton: „Tento trend vnímáme dlouhodobě, v posledních letech však výrazně zesílil. Stále více klientů pořizuje menší byty svým dětem, nejčastěji v horizontu jejich studia nebo brzkého osamostatnění. V některých developerských projektech může tvořit tento typ nákupu 15 až 20 procent všech prodejů.“
Fenomén se šíří i mimo Prahu
Cílovým segmentem jsou celkem pochopitelně hlavně menší byty 1+kk a 2+kk, přičemž u starších dětí může výběru ovlivnit i jejich partnerská situace. V některých případech je důležitá rovněž vzdálenost do centra a na okraj Prahy, ačkoliv rozhodujícím faktorem zůstává finanční dostupnost.
A že právě tohle může být problém, dokládají data Resima. Průměrná cena za byt 1+kk se totiž pohybuje kolem 6,9 milionu korun, u 2+kk jde zhruba o 9,4 milionu, přičemž rozdíly mezi jednotlivými developery bývají dost výrazné. Tedy řečeno jinak, najít projekt s dostupnou cenovkou není vůbec snadné.
Nejde však jen o pražský trend a rozhodně ne jen o novostavby. „Troufám si říct, že zejména v segmentu starších panelových bytů je nákup ‚pro mladé‘ poměrně běžný,“ doplňuje pro Euro.cz Martin Ponzer z Bezrealitky. Fenomén se podle něj v posledních dvou letech navíc rozšiřuje i do krajských měst, což podporuje sílící chuť mladých rodin vracet se například s dětmi tam, kde rodiče vyrůstali.
Model financování se přitom různí, ačkoliv běžné jsou dvě hlavní varianty. Pokud není dítě ekonomicky soběstačné, kupuje se byt napřímo „do zásoby“, v opačném případě jde spíš o poskytnutí financování pro nákup bytu přímo dětmi. A to buď v celé výši, anebo takové, aby si potomci nemuseli brát příliš vysokou hypotéku.
Že zmíněný model není žádnou novinkou, potvrzují i trendy na nájemním trhu. „Vidíme, že se velká část bytů kupovaná v době před 10 či 15 lety transformuje z nájmů na stálé bydlení. Jinými slovy se do nich nyní stěhují ti, pro které je původní majitelé kupovali,“ popisuje Ponzer.
Bez pomoci to nepůjde
V souvislosti s fenoménem BOMAD lze konstatovat, že český rezidenční trh následuje ty západní. Například ve Velké Británii se na rodinnou podporu při financování prvního bydlení spoléhá dle dat Financial Times, na něž se odkazuje tuzemská společnost Ownest, zhruba 55 procent mladých lidí. V Česku tento podíl sice tak vysoký není, celkový trend je nicméně zřejmý.
„Myslím, že ‚banka mámy a táty‘ bude do budoucna nejen běžná, ale v řadě případů i nutná. A to nejen pro dosažení hypoteční jistiny, ale i při následném splácení. Častěji se také prodává rodinný majetek, například chalupy či domy nebo pozemky po předchozích generacích,“ doplňuje zakladatel Ownestu Martin Machala.
Ten zároveň varuje, že pro mnoho lidí nemusí být pomoc ze strany rodičů dostupná, neboť ne každá domácnost má dostatek úspor a dostatečné příjmy. A než je dají dohromady, ceny mezitím „utečou“. Ostatně, nejen proto se v poslední době zvyšuje zájem o odložené hypotéky – jen v Ownestu evidují jejich meziroční nárůst o 80 procent.
„Odložená hypotéka pomáhá nejen se samotným financováním, ale dává mladým lidem čas našetřit potřebnou jistinu nebo zvládnout kariérní posun. Zároveň může být i dobrým nástrojem, pokud rodina prodává nemovitost. Prodej tak může proběhnout v klidu a za nejvyšší možnou cenu, zatímco vybraný byt už je koupený a čeká na to, až ho zájemce v horizontu čtyř až čtyřiadvaceti měsíců dofinancuje,“ uzavírá Machala.
