Dne 31. ledna roku 2020 Spojené království po 47 letech opustilo Evropskou unii. Kontroverzní krok, k němuž země přistoupila na základě výsledku referenda konaného o čtyři roky dříve, podle odborníků dodnes britskou společnost rozděluje. Ba co víc, i jeho dopady na každodenní život tamních obyvatel jsou přinejmenším rozporuplné.
Podle průzkumu agentury YouGov z letošního ledna se aktuálně zhruba 55 procent Britů domnívá, že opuštění Evropské unie bylo chybou. Naopak přibližně jen 30 procent lidí si myslí, že tento krok byl správný, přičemž u nejmladších obyvatel do 24 let je to pouhá desetina.
Ještě mnohem horší jsou pak výsledky průzkumu ohledně spokojenosti občanů Spojeného království s tím, jak brexit dopadl. Že se jednalo o úspěch, věří pouze zhruba každý desátý obyvatel Británie. Oproti tomu 62 procent lidí je přesvědčeno, že opuštění EU skončilo fiaskem.
Jaký konkrétní vliv brexit na ekonomiku této ostrovní země, respektive její jednotlivá odvětví měl? To se pokusila zmapovat redakce webu BBC.
Ekonomika klesla o čtyři procenta
Asi nejdůležitějším faktorem je bezpochyby to, jak brexit ovlivnil britské hospodářství jako takové. Oslovení odborníci se shodují, že odchod z jednotného trhu EU a celní unie měl na tamní HDP dopad veskrze negativní. Může za to především podstatně zvýšená byrokracie při dovozu a vývozu zboží, která tyto operace výrazně prodražuje.
Udělala podle vás Velká Británie správně, když vystoupila z EU?
Často zmiňovanou výhodou brexitu měla být podle jeho zastánců možnost uzavřít vlastní obchodní dohody s různými zeměmi. K tomu sice v mnoha případech skutečně došlo, jejich pozitivní důsledek na ekonomiku země ovšem negativa spjatá s odchodem převýšit nedokáže. Z různých studií dle BBC ostatně vyplývá, že vývoz zboží ze Spojeného království je nyní o šest až třicet procent nižší, než by byl v případě setrvání v EU. Nejvíce byly přitom brexitem poškozeny malé firmy, které se s nově vzniklou byrokracií vyrovnávají mnohem hůře než velké korporace.
Že dopad omezení exportu na britskou ekonomiku byl ve skutečnosti docela zásadní, potvrzuje i vládní Úřad pro rozpočtovou odpovědnost. Podle jeho odhadů pokles obchodu po opuštění EU snížil dlouhodobě velikost britského hospodářství přibližně o čtyři procenta, což odpovídá ztrátě zhruba ve výši jednoho sta miliard liber (více než tři biliony korun).
Téměř milion migrantů ročně
Klíčovým argumentem zastánců odchodu Spojeného království z EU byla i možnost lépe řešit problematiku migrace. Mnoho Britů totiž trápil třeba příchod lidí ze střední a východní Evropy, kteří byli obvykle ochotní pracovat za nižší mzdy. V tomto ohledu představoval brexit úspěch, jelikož počty přistěhovalců ze zemí Evropské unie značně poklesly.
Že by ve Velké Británii nyní bylo migrantů méně, se však rozhodně říct nedá, neboť naopak výrazně stouply počty nově příchozích lidí ze zemí mimo EU. Zatímco před brexitem jich každoročně dorazilo okolo 150 tisíc, v roce 2023 jich byl už téměř jeden milion. A ačkoliv vláda Spojeného království již přijala řadu opatření, která měla tuto migraci snížit, počty přistěhovalců zatím klesají jen velmi pozvolna.
S překračováním státních hranic pak souvisí i další změna, jež pro Brity není příliš příjemná. Zatímco dříve mohli cestovat do zemí EU pouze s občanským průkazem, nyní k tomu potřebují cestovní pas, který zároveň nelze při kontrole využívat ve vyhrazených pruzích s nápisem EU/EEA/CH. Od letošního, nebo nejpozději příštího roku si navíc budou muset Britové pro cesty do EU předem vyřídit elektronické povolení ETIAS za sedm eur (asi 176 korun).
Mnoho zákonů z EU stále platí
Další významnou výhodou brexitu měla být údajně i vyšší právní suverenita, kterou měl zajistit fakt, že si Spojené království bude moci vytvářet vlastní zákony bez ohledu na legislativu EU. Jak ovšem ukazuje realita, britské právo je tím evropským stále do velké míry ovlivněno.
Podle posledního vládního sčítání v Británii nadále platí 6901 unijních právních předpisů, které se týkají třeba pracovní doby, označování potravin nebo ekologických norem. Předchozí vlády Spojeného království sice v minulosti slibovaly, že budou „evropské“ zákony zrušeny a nahrazeny, vzhledem k jejich velkému množství se to ale ve většině případů nestalo.
Zatím se tedy jedná spíše o několik méně významných věcí, jež se Londýnu od brexitu podařilo skutečně změnit. Zakázán byl například vývoz živých zvířat na porážku, přičemž země současně uvolnila také evropská pravidla o pěstování geneticky upravených plodin. K žádným změnám s většími dopady ale v britském právním systému dosud nedošlo.
350 milionů liber na zdravotnictví? Chyba
Posledním častým argumentem zastánců brexitu byla skutečnost, že Británie do EU posílá obrovské množství peněz. Známým se v tomto ohledu stal především autobus s vyobrazeným tvrzením, že odchodem z EU lze ušetřit asi 350 milionů liber týdně (téměř 13 miliard korun), které by mohly zamířit do národního zdravotního systému NHS.
Jak ale podle The Telegraph později přiznal i jeden z hlavních propagátorů brexitu Nigel Farage, slíbit voličům 18 miliard liber ročně navíc na financování NHS byla chyba. Více než polovina peněz poslaných do EU se totiž do Británie vracela zpět, a to především formou dotací pro zemědělce či dalších grantů na financování různých rozvojových projektů. Tyto činnosti samozřejmě vláda podporuje i nadále, takže o ušetřených miliardách se zde rozhodně mluvit nedá.
Ačkoliv podle odborníků sice nejde jednoznačně určit, kolik peněz „navíc“ nakonec britské zdravotnictví díky brexitu získalo, výsledná částka bude podstatně nižší, a navíc zatím stále nestačí ke zlepšení stavu tohoto dlouhodobě podfinancovaného odvětví. I z tohoto důvodu se tak nelze divit frustraci mnoha Britů ohledně toho, jak brexit nakonec dopadl, a jejich volání po návratu Spojeného království zpět do EU.
