Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je již 25 let stěžejní základnou pro vesmírný výzkum vědců z celého světa. Její životnost se už ale pomalu chýlí ke konci, vyřazení ISS z provozu je aktuálně naplánováno na rok 2030. Tou dobou by ji podle plánů americké vesmírné agentury NASA měla nahradit nová stanice, zkonstruovaná soukromou společností. V poslední době se nicméně tento záměr značně komplikuje.
Děje se tak především kvůli návratu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Republikánský politik totiž podle listu The Wall Street Journal v rámci rozpočtových škrtů navrhl významné omezení financování NASA, které se vztahuje na mnoho různých projektů včetně ISS.
V důsledku Trumpových kroků již vesmírná agentura minulý měsíc nařídila společnosti Boeing, aby své služby související s mezinárodní vesmírnou stanicí omezila. Zároveň nyní úředníci zvažují, že by na ISS vysílali menší posádky tvořené jen dvěma nebo třemi astronauty, což by samozřejmě omezilo množství prováděného vesmírného výzkumu.
Je třeba změnit přístup, tvrdí nový šéf
Velký otazník se nyní vznáší i nad realizací nové vesmírné stanice. Několik společností už sice od NASA v minulých letech získalo finanční prostředky na vývoj komerčního habitatu schopného nahradit ISS, zatím se ale jednalo jen o „drobné“, které ani zdaleka nestačily pokrýt celkové odhadované náklady ve výši zhruba tří miliard dolarů (asi 63 miliard korun). I proto se očekávalo, že právě letos si agentura vybere jen jednu až tři společnosti s nejperspektivnějšími návrhy, jež bude dále intenzivněji podporovat. Nakonec ale vše bude docela jinak.
Americký ministr dopravy Sean Duffy, jehož Trump pověřil dočasným vedením NASA, se totiž rozhodl ještě vyčkávat. Agentura tak má podle jeho názoru dále poskytovat podporu širší škále soukromých společností, které pracují na vývoji nové vesmírné stanice. Podle Duffyho budou mít díky tomuto přístupu NASA i vývojáři stanice mnohem větší flexibilitu, což povede k lepším výsledkům.
„Aby bylo možné dosáhnout cílů komerčního systému v rámci navrhovaného rozpočtu, je nutná úprava současného přístupu k platformám na nízké oběžné dráze,“ stojí podle Ars Technica v nařízení, které Duffy podepsal.
Bude nová stanice dokončena včas?
Jaký konkrétní dopad bude Duffyho rozhodnutí na vývoj nástupce ISS mít, je zatím těžké odhadnout. Jasné je ale minimálně to, že soukromým společnostem poskytne více času na zdokonalení jejich návrhu. Dosud přitom o vybudování nové vesmírné stanice projevily zájem firmy Voyager Technologies, Axiom Space, Vast a Blue Origin Jeffa Bezose. Neoficiálně se pak do „závodu“ zapojila i společnost SpaceX, která zvažovala využití své rakety Starship.
Více času na vývoj se daným firmám dozajista hodí, otázkou ovšem zůstává, zda se kvůli tomu podaří dodržet plánovaný termín spuštění nové vesmírné stanice v roce 2030. Není proto divu, že současné kroky vedení NASA vzbuzují obavy některých amerických politiků, a to napříč demokraty i republikány. Mnozí vlivní představitelé obou stran považují americké působení ve vesmíru za velmi důležitou oblast, ve které by se nemělo příliš šetřit.
„Musíme zavést veškeré systémy nezbytné pro nepřetržitou podporu a řízení amerických astronautů na nízké oběžné dráze Země. Rozhodně nemůžeme přenechat nízkou oběžnou dráhu Země Číňanům ani Rusům,“ zdůrazňuje třeba vlivný republikánský senátor za Texas Ted Cruz.
