Menu Zavřít

Blackout v Česku? Podle odborníků spíše nehrozí, vyloučit ho však nelze. S nahozením proudu v krizi pomůžou Orlík i Dlouhé stráně

9. 5. 2023
Doba čtení: 5 minut
Autor: Depositphotos
  • Od největšího blackoutu v Evropě uplyne letos 20 let. Týkal se především Itálie, kde se v září roku 2003 ocitlo na 18 hodin bez elektřiny 56 milionů obyvatel.
  • V celosvětovém měřítku však dosud ,vede‘ Indie. V té zůstalo před 13 lety bez proudu dokonce 620 milionů lidí
  • Pravděpodobnost tak rozsáhlého výpadku elektřiny, aby se dal označit za blackout, je v Česku minimální, rozhodně však není nulová
  • V případě, že bychom se v podobné situaci přeci jen ocitli, existuje více krizových plánů. Elektřinu by pomohly nahodit třeba elektrárny Orlík a Dlouhé stráně

Všude tma a nic než tma. Pravděpodobnost, že se staneme součástí takovéhoto ,postapokalyptického‘ scénáře, je v Česku sice minimální, nutno však podotknout, že ne nulová. Vzhledem ke skutečnosti, jak moc je dnešní společnost závislá na elektřině, postačí k tomu, abychom se přiblížili ději hollywoodských filmů, jeden rozsáhlý výpadek. Výpadek, který v případě takzvaného blackoutu může trvat nejen v řádech hodin, ale i dní. A zhruba takhle nějak bude podle expertů z projektu Evropa v datech vypadat. 

Ještě předtím, než se odstřižená oblast ponoří do tmy, přestanou fungovat běžné spotřebiče. Následovat bude zastavení tramvají, trolejbusů i metra a vypnutí semaforů, což nejenže přispěje k tvorbě kolon, ale rapidně zvýší pravděpodobnost dopravních nehod. A co víc, lidé nebudou moci používat platební karty ani tankovat.

Budiž elektřina. ESA si hraje s myšlenkou vybudovat v kosmu obří solární elektrárnu, získaná energie má na Zemi putovat bezdrátově
Přečtěte si také:

Budiž elektřina. ESA si hraje s myšlenkou vybudovat v kosmu obří solární elektrárnu, získaná energie má na Zemi putovat bezdrátově

V následujících hodinách pak bude přerušeno zásobování vodou a přestanou fungovat čističky odpadních vod. Ty se tedy budou postupně hromadit v potrubí. Bez elektřiny se lidé nedočkají ani dodávek tepla a plynu, nefunkční budou rovněž komunální služby. Přístup k aktuálním informacím ještě více zkomplikují přetížené telefonní sítě a svůj provoz kromě institucí omezí i nemocnice, které se stejně jako běžní lidé budou potýkat s narušením dodávek léků. Podobný problém se bude vztahovat i na potraviny a paliva.

Rekordmanka Indie

V Česku k přerušení dodávek ve výše popsaném měřítku sice zatím nedošlo, jak ale dokazují celosvětové statistiky, rozhodně není zaručené, že by se tak navzdory jeho vyspělosti stát nemohlo. Koneckonců před dvaceti lety se s podobně rozsáhlým výpadkem elektřiny potýkalo hned několik evropských zemí. Konkrétně v září roku 2003 zažila během takzvané Bílé noci blackout Itálie. „Rozsáhlý výpadek postihl takřka celý Apeninský poloostrov a jeho 56 milionů obyvatel. Blackout způsobil zrušení 110 vlakových spojení, což se dotklo 30 tisíc cestujících. K plnému obnovení dodávek elektřiny došlo až po 18 hodinách,“ popisuje analytička Evropy v datech Kateřina Novotná.

Vyjma Švýcarska se do sousedních zemí problém nepřenesl, ve stejném roce ale rozsáhlý výpadek zasáhl ještě Švédsko a Dánsko. Mimo Evropu se s blackoutem potýkaly také Spojené státy a některé části Kanady, kde bylo zasaženo celkem 50 milionů obyvatel. Vůbec největší výpadek v historii zaznamenala v roce 2012 Indie, bez proudu tehdy zůstalo 620 milionů lidí.

Blackouty napříč světem. 

Autor: Evropa v datech

V Česku k většímu výpadku došlo před dvěma lety, kdy jižní Moravu zasáhlo tornádo. To od elektřiny odpojilo hned několik vesnic. O rok později se bez proudu na několik desítek minut ocitli obyvatelé tuzemské metropole. Tehdy byl přerušen provoz tramvají a metra na lince C. Obnovit se jej nakonec podařilo díky záložním zdrojům a přesměrování dodávek elektřiny.

Ostrovní provoz i start ze tmy

Žádná z předchozích událostí, odehrávajících se na území Česka, definici v úvodu popisovaného blackoutu nenaplnila. Co by se však stalo, kdyby k němu přeci jen došlo? Jaký konkrétní postup by následoval?

Odborníci jsou přesvědčeni, že v takovém případě by bylo jednodušší obnovit provoz připojením sítě na funkční zdroje, tedy například na zahraniční soustavu nebo elektrárnu – zkrátka zdroj, který je na okolní elektrizační soustavě nezávislý. „Elektrárna Počerady je díky ostrovnímu provozu v případě mimořádné situace v přenosové soustavě schopná nezávisle zajišťovat elektrickou energii nejen pro svůj provoz, ale také pro oddělenou část sítě a předejít blackoutu,“ popisuje Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring skupiny Sev.en, do jejíhož portfolia zmíněná elektrárna spadá.

Druhou možnost představuje takzvaný start ze tmy, kdy se zdroj spouští bez využití napětí ze sítě. V té má klíčovou roli provozovatel přenosové soustavy, tedy společnost ČEPS, a havarijní plán. Schopnost startu ze tmy i ostrovního provozu mají takzvané podpůrné služby, jež fungují jako placené záložní zdroje. Nápomocná v tomto ohledu může být třeba teplárna Kladno, která má druhou výrobnu osazenou plynovou spalovací turbínou v otevřeném cyklu a slouží jako záložní a špičkovací zdroj.

Dodavatelé elektřiny nabízí nové ceníky pod vládním stropem. Většina ale poskytuje nižší ceny jen s fixací
Přečtěte si také:

Dodavatelé elektřiny nabízí nové ceníky pod vládním stropem. Většina ale poskytuje nižší ceny jen s fixací

„V případě blackoutu je schopna nastartovat bez vnějšího zdroje pomocí vlastního dieselagregátu a poskytnout přilehlým oblastem napětí pro obnovení zásobování elektrickou energií a teplem,“ říká Karafiát s tím, že teplárna tak přispívá ke stabilitě elektrizační soustavy a má významnou roli v případě krizového zásobování části Středočeského kraje a Prahy.

Součástí havarijního plánu je pak i plán obnovy popisující postupy pro obnovení soustavy ze zdrojů, jež jsou schopné startovat ze tmy i ze zahraničí. „Všechny postupy dispečeři pravidelně trénují jak interně na trenažeru ČEPS, tak s partnery v ČR a v neposlední řadě se zahraničními provozovateli přenosových soustav,“ vysvětluje Lukáš Hrabal, seniorní specialista sekce Komunikace ČEPS. V praxi by se prý použila kombinace obou zmíněných postupů.

Možné scénáře v případě blackoutu se vedle provozovatelů přenosové soustavy pravidelně testují i na straně elektráren. Důležitá je v tomto směru třeba ta v Chvaleticích, která má certifikaci na služby výkonové rovnováhy, ostrovní provoz i start ze tmy. „V současnosti je tedy schopná předcházet nebezpečným stavům v soustavě a již několikrát jsme pokusně vyzkoušeli, že by pomocí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či vodní elektrárny Orlík dokázala síť po blackoutu nahodit,“ konstatuje Karafiát.

MMF24

Závislost na elektřině ještě poroste

Už nyní by kvůli obrovské závislosti lidí na elektřině představoval blackout velký problém, do budoucna má přitom spotřeba ještě růst. Konkrétně do roku 2030 se dle Světové energetické agentury (IEA) zvýší globálně až o 30 procent. „S významným nárůstem spotřeby elektřiny se počítá především v sektoru dopravy či ve vytápění,“ přibližuje Alice Horáková, mluvčí skupiny ČEZ. Již teď přitom průměrný Čech spotřebuje 6,2 megawatthodiny za rok.

Stejně jako spotřeba elektřiny poroste podle nejnovější studie think tanku Ember také její podíl vyrobený z obnovitelných zdrojů. Ten byl v uplynulém roce dosud nejvyšší vůbec. Z bezemisních zdrojů pocházelo 39 procent spotřeby, třetinu z toho přitom pokrylo slunce a vítr.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).