Své notebooky a počítače ovládáme mechanicky, tedy pomocí klávesnice a myši. A i když smartphony, potažmo tablety v tomto ohledu přinesly jistou revoluci, pořád se jedná o fyzický pohyb, který pro řadu lidí může být z nejrůznějších důvodů problematický.
Americký technologický gigant Apple nicméně nyní vyvíjí zařízení, které má umět rozpoznat myšlenky uživatele z dekódovaných mozkových signálů, díky čemuž by lidé mohli iPhony jednoho dne ovládat jen s pomocí neuronových impulsů zachycených novou generací mozkových implantátů. Píše o tom list The Wall Street Journal, podle kterého se tak firma z kalifornského Cupertina připravuje na dobu, kdy implantáty vyvíjené společností Neuralink Elona Muska a dalšími konkurenty (které už byly úspěšně zavedeny několika pacientům) získají souhlas amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). První komerční schválení se očekává kolem roku 2030.
Zmíněná technologie by mohla zpřístupnit zařízení s logem ukousnutého jablka rovněž lidem, kteří kvůli poranění míchy či neurodegenerativnímu onemocnění, známému pod zkratkou ALS (amyotrofická laterální skleróza), nemohou používat horní končetiny. Vhodných kandidátů pro přístroj zvaný BCI (Brain Computer Interface) je podle odhadu společnosti Morgan Stanley jen v USA až 150 tisíc.
Elektrody, které čtou neuronové impulsy
Na novém standardu, který by měl být pro vývojáře zveřejněn ještě letos, Apple spolupracuje se startupem Synchron. Ten vyvinul zařízení Stentrode podobné stentu, tedy malé trubičce nebo síťce, jež se zavádí do těla, aby udržela průchodnost zúžené či zablokované cévy.
Zmíněný stent se implantuje do žíly nad motorickou kůrou mozku a následně snímá pomocí elektrod mozkové signály, které převádí do výběru ikon na obrazovce příslušného zařízení. Podobně Apple již v roce 2014 vytvořil dnes už obecně akceptovaný technologický standard pro sluchátka, aby mohla komunikovat s iPhony prostřednictvím Bluetooth.
Jedním z prvních testerů Stentrode se stal Mark Jackson z Pittsburghu, který se díky propojení mezi svým implantátem a operačními systémy Applu učí ovládat iPhone, iPad a headset Vision Pro, ačkoliv sám trpí ALS. Zmíněný headset mu zprostředkoval virtuální zážitek, kdy „stál“ na hoře ve Švýcarsku a cítil, jak se mu třesou nohy – přestože je kvůli své nemoci používat nemůže a v této alpské zemi ve skutečnosti nebyl.
Navzdory výjimečnosti tohoto okamžiku ovšem Jackson upozorňuje i na některé neduhy testované technologie. Ta podle něj například zatím neumí přesně simulovat pohyb kurzoru jako při použití myši nebo dotyku prstu, takže ovládání je pomalejší než běžná interakce.
Implantát od Neuralinku, zdá se, v tomto ohledu funguje mnohem lépe, neboť jeho první uživatel prokázal, že umí pohybovat kurzorem pomocí svých myšlenek rychleji než někteří lidé s myší. Je to dáno tím, že zařízení N1 má přes tisíc elektrod, zatímco Stentrode pouze šestnáct. Elektrody N1 jsou navíc zavedeny přímo do mozku, což umožňuje podrobnější snímání mozkové aktivity. A právě tyto signály se následně převádí na kliknutí myši nebo stisk klávesnice.
Masová výroba se zatím nekoná
Samotný Musk potenciál svých mozkových implantátů často vyzdvihuje. Podle něj mají na to „zesílit“ schopnosti mozku a umožnit lidem držet krok se superinteligentní umělou inteligencí.
Zapomíná však dodávat, že ještě koncem loňského roku byly známé pouze dva případy implementace jeho N1, přičemž u jednoho z pacientů se objevily komplikace už několik týdnů po operaci. Není proto divu, že dle některých odborníků je na zahájení jakékoli masové výroby ještě příliš brzy.
