V posledních letech se v USA stále více prohlubuje propast mezi těmi nejbohatšími a běžnou populací. Upozorňuje na to analýza organizace Oxfam, podle níž deset nejmajetnějších amerických byznysmenů zbohatlo za poslední rok o 365 miliard dolarů (v přepočtu více než osm bilionů korun). To znamená, že jejich majetek vzrostl každý den zhruba o jednu miliardu (tedy necelých 22 miliard korun).
Na takovou sumu by podle výpočtu zmíněné neziskovky muselo vydělávat deset Američanů s průměrným ročním příjmem 726 tisíc let. Ten byl v roce 2023 něco přes 50 tisíc dolarů (více než jeden milion korun). Zpráva navíc přichází v době, kdy republikánští zákonodárci prosazují rozsáhlou daňovou reformu, jež podle kritiků ještě více zvýhodní nejbohatší vrstvy a zároveň sníží téměř o bilion dolarů (téměř 22 bilionů korun) některé z klíčových programů sociálního zabezpečení, uvádí CNN.
„Bohatství miliardářů astronomicky vzrostlo, zatímco mnoho obyčejných lidí bojuje o to, aby vyšli s penězi,“ píše v analýze vedoucí ekonomické a rasové politiky v Oxfam America Rebecca Riddellová. Ta pro své výpočty sledovala odhadované změny majetku deseti nejbohatších osob podle aktuálního žebříčku miliardářů časopisu Forbes (Forbes Real Time Billionaire List) mezi koncem dubna 2024 a dubna 2025.
První bilionář na dohled
Více než polovinou se na celkovém nárůstu bohatství podílel nejbohatší člověk světa a šéf Tesly Elon Musk, jehož čisté jmění vzrostlo o 186,1 miliardy dolarů (více než čtyři biliony korun). Technologický magnát by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem světa, jak naznačila tato analýza z loňského podzimu.
Dalšími v žebříčku jsou šéf firmy Meta Mark Zuckerberg a dědic Walmartu Rob Walton, jejichž majetek se zvýšil shodně o 38,7 miliardy dolarů (zhruba 850 miliard korun). Legendární Warren Buffett si polepšil o 34,8 miliardy (téměř 765 miliard korun), zatímco Jim Walton z Walmartu o 36,5 miliardy (přes 800 miliard korun). Ovšem na druhou stranu, majetek některých miliardářů, jako jsou spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin, klesl.
Dále Oxfam tvrdí, že zmíněný republikánský návrh zákona, který je teď pro amerického prezidenta Donalda Trumpa prioritou, ještě více znevýhodní běžné lidi, zatímco nejbohatším vrstvám naopak pomůže. „Vidíme, jak se vytváří daňový systém, který umožní vznik prvního světového bilionáře,“ zdůrazňuje Riddellová.
Podobně hovoří i řada progresivních politiků, kteří navrhují zavedení zvláštní daně pro ultrabohaté. Třeba již tříprocentní daň z majetku nad jednu miliardu dolarů by vynesla podle Oxfamu jen od deseti nejbohatších Američanů 50 miliard dolarů (téměř 1,1 bilionu korun), což je dost na to, aby poskytla potravinovou pomoc na jeden rok pro 22,5 milionu lidí. Takové zdanění by však bylo obtížné i proto, že je těžké určit přesnou hodnotu čistého jmění. Navíc existují pochybnosti o ústavnosti takové daně.
Dar pro bohaté
Zákonodárci nyní diskutují o prodloužení daňových škrtů z roku 2017, které byly klíčovým bodem Trumpovy daňové reformy. Nový návrh zákona by trvale zachoval téměř všechny individuální daňové úlevy ze zmíněného období a dočasně snížil daně ze spropitného a přesčasů.
V průměru by došlo ke zvýšení příjmů amerických domácností, které by však bylo nerovnoměrné – alespoň podle analýzy Kongresové rozpočtové kanceláře (CBO). Například desetina spotřebitelů s nejnižšími příjmy by v roce 2033 přišla o čtyři procenta těchto výdělků, a naopak desetina nejbohatších by díky nižším daním dvě procenta získala.
Zákon by měl navýšit HDP Spojených států za 10 let o 0,5 procenta, respektive o 1,7 procenta do roku 2055, zmiňuje zpráva Penn Wharton Budget Model. Bylo by to díky vyšším úsporám a větší nabídce práce, které by motivovaly k omezení sociální podpory. Zisky by podle tohoto zákona pomohly hlavně bohatým. Horních deset procent by získalo asi dvě třetiny z celkové hodnoty balíčku, zatímco spodní pětina domácností by v roce 2026 ztratila průměrně něco přes tisícovku dolarů kvůli škrtům v programech Medicaid, potravinových dávkách a dalších oblastech.
„Donald Trump a republikáni se v Kongresu snaží protlačit masivní daňové úlevy pro nejbohatší Američany – milionáře a miliardáře, kteří jsou den ode dne bohatší. Miliardáři však žádnou další úlevu nepotřebují, zatímco pracující lidé ano,“ vysvětluje pro CNN demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která označila republikánský návrh za „dar pro bohaté“. Bílý dům ale tvrdí, že Trumpovy rozpočtové priority pomohou prosperitě Američanů, stejně jako za jeho prvního funkčního období.
Drahá daňová úleva?
Nejnovější diskuze o návrhu zákona přichází v době, kdy rostou obavy z amerického dluhu, který už přesáhl 36 bilionů dolarů (téměř 800 bilionů korun). Právě kvůli jeho prudkému nárůstu v poslední dekádě a vysokým nákladům na úroky snížila minulý pátek agentura Moody’s USA rating, který byl na té nejvyšší možné úrovni od roku 1917.
Bílý dům trvá na tom, že daňový zákon pomůže omezit výdaje a deficit nezvýší. Nicméně v rozhodnutí Moody’s je jasně uvedeno, že agentura „ve významné snížení výdajů nebo deficitu v následujících letech díky současným návrhům nevěří“. V podobném duchu navíc zaznívá i varování od organizace Committee for a Responsible Federal Budget. A podle CBO by dokonce zákon zvýšil federální dluh až o 3,8 bilionu dolarů (více než 83,5 bilionu korun), což by „mohlo zvýšit inflaci a úrokové sazby.“
