Staronový prezident USA Donald Trump od začátku svého druhého funkčního období rozhodl již o mnoha zásadních změnách, které mohou mít potenciálně dlouhodobé dopady na celou společnost. Pozornosti republikánského politika neunikl ani americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), jenž by měl být rovněž zásadně přetvořen.
Už od loňského prosince se očekávalo, že změny v agentuře prosadí technologický miliardář Jared Isaacman, jehož Trump navrhl do čela NASA na základě doporučení nejbohatšího muže světa Elona Muska. Nyní je ale vše jinak, jelikož Bílý dům podle agentury AP News oznámil, že Isaacman nakonec pozici šéfa úřadu nezíská.
„Po důkladném přezkoumání předchozích vztahů tímto stahuji nominaci Jareda Isaacmana do vedení NASA. Brzy oznámím nového kandidáta, který bude zaměřen na misi a postaví Ameriku na první místo ve vesmíru,“ napsal Trump o víkendu na svém online účtu. Dosud ovšem není jasné, co přesně jsou ony „předchozí vztahy“, jelikož Bílý dům situaci blíže komentovat odmítl.
Komentáře se nicméně nezdržel Trumpův blízký spolupracovník, který Isaacmana dlouhodobě prosazoval, tedy sám Musk. „Je vzácné najít někoho tak kompetentního a dobrosrdečného,“ posteskl si zakladatel SpaceX na své sociální síti X (dříve Twitter). Podle novinářů se tak jedná jen o další důkaz toho, že vztahy mezi Trumpem a Muskem jsou v poslední době čím dál stále chladnější.
Konec prozkoumávání Venuše
Změna na pozici příštího šéfa NASA není zdaleka tou jedinou v uplynulých dnech, s níž se bude muset agentura vyrovnat. Ještě větší vrásky tamním vědcům přidělává plán Trumpovy administrativy, který počítá se snížením celkového rozpočtu vesmírného úřadu o 24 procent, tedy na 18,8 miliardy dolarů (asi 409 miliard korun).
Pokud by tento záměr skutečně prošel, NASA by měla k dispozici vůbec nejmenší rozpočet od roku 2015. Nejvíce by škrty podle listu The Guardian dopadly na vesmírné a vědecké mise, které by rázem přišly o zhruba 54 procent peněz, jež ze státní kasy obdržely v roce 2024.
Snížený rozpočet musí nejprve schválit americký Kongres, pokud k tomu ale dojde, NASA se bude muset vzdát například mise, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Kromě ní pak škrty mohou dopadnout také na projekty Davinci+ a Veritas, které měly mít za úkol blíže prozkoumat planetu Venuši.
Stopka pro dalekohled je šílená, tvrdí vědci
Škrty v rozpočtu NASA samozřejmě vyvolávají značný odpor řady vědců, podle nichž je důležité zachovat kontinuitu výzkumu a pokračovat v misích, které už mnohdy běží několik let. Ostatně i proto se například americká Planetární společnost v současnosti snaží přesvědčit členy Kongresu, aby se proti Trumpovu návrhu postavili.
„I fungující projekty, které jsou již zaplaceny a přinášejí kvalitní vědecké výsledky, by byly tímto rozhodnutím zdecimovány. Viděli bychom mise zastavené uprostřed letu a ponechané bez dozoru ve vesmíru. Viděli bychom rovněž projekty, jež by mohly být spuštěny už příští rok, jak jsou zrušené zcela bez náhrady. A samozřejmě také stovky, ne-li tisíce vědců a inženýrů propuštěných kvůli ztrátě finančních prostředků na výzkum a investice do vesmírných technologií,“ shrnul Casey Dreier, šéf vesmírné politiky v Planetární společnosti.
Zmíněná organizace tvrdí, že obzvláště závažnou ztrátou pro vesmírnou vědu by představoval konec dalekohledu Nancy Grace Roman v hodnotě 3,9 miliardy dolarů (asi 85 miliard korun), který má být nástupcem Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a Hubbleova teleskopu. Obě tato zařízení už výzkumníkům poskytly mnoho ohromujících snímků a nečekaných poznatků o původu vesmíru.
„Pokud bude zrušen projekt Nancy Grace Roman, jehož spuštění je plánováno na květen 2027, nemusí být nikdy objeveno 200 tisíc možných planet mimo naši sluneční soustavu. Zároveň nemusí být nikdy prozkoumána více než miliarda galaxií a nemusí být nikdy odhalena tajemství černých děr, temné hmoty a temné energie,“ uvedla Planetární společnost ve svém prohlášení. Podobný názor má rovněž astrofyzik David Spergel, který možné zrušení projektu označil za „šílené“.
Čína může USA dohnat už za pár let
Kromě samotného zmaření dlouhodobě plánovaných misí se odborníci obávají i toho, že Spojené státy přijdou vinou škrtů o řadu zkušených odborníků a tím zároveň o pozici světového lídra ve výzkumu vesmíru. Mnozí vědci totiž budou kvůli propouštění nuceni odejít do zahraničí, a ani při případném budoucím navýšení rozpočtu NASA se už do USA nemusí chtít vrátit.
„Zůstanou USA pozadu? Určitě se to nestane zítra, ale třeba Čína má dostatek lidí i dostatek vědců. Pokud tedy budou do rozvoje vědy a technologií investovat více peněz, mohou do pěti až deseti let dosáhnout věcí, které dnes dokáže jen NASA,“ okomentoval situaci astrofyzik a bývalý pracovník dotčené vládní agentury Ehud Behar, jenž se nyní zabývá výzkumem vesmíru v Izraelském technologickém institutu.
Jak nakonec celá situace dopadne, bude záviset na rozhodnutí Kongresu. Podle Dreiera už ale proběhly produktivní rozhovory s politiky na obou stranách spektra. Mnoho republikánů a demokratů si údajně dopady škrtů uvědomuje, a dokonce se mezi nimi najdou i lidé, kteří prosazují navýšení vědeckého rozpočtu NASA. Jasno by mohlo být během nadcházejících týdnů.
