Energetika Velké Británie patří mezi nejekologičtější v Evropě. Zároveň však podle Mezinárodní energetické asociace potřebuje modernizovat. Stavba větrných farem a navyšování kapacit jaderných zařízení do roku 2020 by potřebovaly investice v hodnotě 100 miliard liber. Ty ale nyní mohou být kvůli brexitu v ohrožení.
„Nejistota ohledně brexitu může zpomalit investiční rozhodování energetických společností o dva až tři roky,“ tvrdí Simon Currie, šéf energetické divize nadnárodní právní kanceláře Norton Rose Fullbright. Takové zpoždění si ale Británie nemůže dovolit.
Britská energetika podle analytiků potřebuje na modernizaci a navýšení kapacit investice v hodnotě stovky miliard liber. Již nyní se podle analýz Deutsche Bank v zemi očekává nárůst cen elektřiny během zimního období v důsledku konce životnosti některých uhelných elektráren.
| Jak zelená je britská energetika? | |
|---|---|
| plyn | 29,7 % |
| jádro | 21,2 % |
| uhlí | 19,9 % |
| vítr | 14,8 % |
| ostatní obnovitelné zdroje | 12,1 % |
| ropa | 2,3 % |
Zdroj: Bloomberg
Země také hodlá v příštích deseti letech vyřazovat z provozu elektrárny, kterým končí životnost. V tomto roce by objem vyrobené elektřiny uzavíraných zařízení měl činit sedm gigawattů. To je 11 procent celkové britské spotřeby.
Brexit znejistil investory
Důkazy o tom, že někteří investoři začali po výsledcích referenda o projektech ve Spojeném království váhat, jsou již na stole.
Rizika spojená se zakázkami na ostrovech přehodnocuje například Vattenfall. Společnost by podle dosavadních plánů měla postavit větrnou farmu na východě země v hodnotě 5,5 miliardy liber.
| Přečtěte si, jak Česko zasáhne brexit: 10 dopadů brexitu na Česko  |
I investice do britské větrné energetiky po brexitu podle svého dřívějšího prohlašení ztrácí také dánský fond PensionDanmark.
Nejvíce ohrožena by však výsledkem referenda podle analytiků mohla být výstavba nových reaktorů v jaderné elektrárně Hinkley Point. A to navzdory prohlášení francouzské společnosti EDF, která má stavbu na starosti, že z investic v zemi v případě brexitu nevycouvá.
O dohodu s EDF se výrazně zasloužila vláda premiéra Davida Camerona. „Ta příští by jí ale mohla klidně odmítnout,“ tvrdí Echin Mammadov, analytik agentury Bloomberg. Svou roli by v tom podle něj mohlo hrát nejen případné politicky nepopulární zdražení elektrické energie, ale také fakt, že se jedná o evropský projekt.
Kam půjdou evropské peníze?
Odchod z EU by mohl přetrhat i vazby na evropské instituce, které byly dříve za financování „zelených“ energetických projektů v zemi odpovědné. Nové dohody si musí Británie vyjednat u Evropské investiční banky. V rámci Evropy patří mezi její největší příjemce.
V uplynulých osmi letech banka zemi půjčila celkem 42 miliard eur. Jen v roce 2015 to bylo 7,7 miliardy. „Významná část těchto peněz šla na větrné farmy a přenosové sítě,“ sdělil agentuře Bloomberg mluvčí banky Richard Willis s tím, že brexit další zapojení instituce do projektů v Británii výrazně ohrozil.
| Největší příjemci peněz na zelené projekty od Evropské investiční banky v roce 2015 |
|---|
| 1. Francie |
| 2. Británie |
| 3. Itálie |
| 4. Španělsko |
| 5. Německo |
Zdroj: Bloomberg
