Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jak připravit dům k prodeji

Prodáváte dům a stěhujete se do nového nebo si plánujete pořídit byt? Víte, co všechno…

PayU Hub zjednodušuje expanzi českých e-shopů do zahraničí

Český e-commerce trh každým rokem roste, nicméně úspěšné e-shopy se rozšiřují i za české…

Chcete získat a udržet zákazníky a platit jen za změřený výkon? Vyzkoušejte Rondo.cz

Kamenné prodejny i eshopy dlouhodobě bojují s tím jak získat a udržet zákazníky. Přitom…

Jaderný odpad: zářivý problém za deset bilionů

Jan Brož 01. května, 19:04  -  Jan Brož
01. května, 19:04

V Evropě leží 54 tisíc tun vysoce nebezpečného radioaktivního materiálu. Většina zemí se tváří, jako by neexistoval.

Michael Sailer vypadá jako zestárlý hipík. Uznávaný německý odborník na jadernou energii patří ke kritikům jaderných elektráren, mezi radikálními členy protiatomového hnutí je však považován za přeběhlíka. Pracuje totiž pro stát a stojí v čele komise pro nakládání s jaderným odpadem.

„Německo stojí zcela vědomě zase na začátku,“ odpovídá na otázku, jak daleko je hledání místa pro uložení vyhořelých elementů z jaderných elektráren. Němci po čtyřiceti letech upustili od záměru uložit odpad do podzemního úložiště v dolnosaské obci Gorleben. Lokalitu před lety vybrala tehdejší západoněmecká vláda, ale co přesně ji k tomu vedlo, se nepodařilo zjistit ani za tímto účelem speciálně sestavené komisi Bundestagu. Neutuchající protesty veřejnosti a sílící pochybnosti o vhodnosti místa nakonec donutily stát, aby seškrtal desítky miliard proinvestovaných v Gorlebenu a začal celou věc řešit znovu s úplně čistým stolem.

Navzdory tomu by bylo chybou Německo označit za odstrašující příklad. S hledáním vhodného místa pro věčný odpočinek radioaktivního odpadu bojují všechny země EU. Německo, stejně jako Česko, lze však aspoň zařadit do skupiny těch zemí, které problém řeší, což nelze říct o všech. Plánů existuje mnoho, o jejich realizaci však panují značné pochybnosti.

Začněme pozitivně, tedy pokud se to tak dá nazvat. Zatímco globálně nikdo netuší, kolik jaderného odpadu se ve světě nachází, Evropská unie má aspoň rámcovou představu o množství, a dokonce i odhad přibližných nákladů, kolik ji bude problém stát. Podle zprávy Evropské komise je v Evropě 3,3 milionu metrů krychlových radioaktivního odpadu. Na nejnebezpečnější vysoce radioaktivní materiály, které tvoří ve velké míře právě vyhořelé palivo, z toho připadá pouze 0,2 procenta. Právě ty však produkují 95 procent veškeré radioaktivity a na rozdíl od nízko nebo velmi nízko radioaktivního odpadu představují opravdový problém.

Zbavit se odpadu (čti bezpečně a dlouhodobě ho uskladnit) přijde Evropu na 400 miliard eur, tedy přes deset bilionů korun. Tento odhad se zakládá na údajích, které do Bruselu reportovaly jednotlivé státy. Více než třetina z celkové částky připadá na Velkou Británii, necelá čtvrtina na Francii a většina zemí se drží pod 20 miliardami. Jako pravděpodobnější vysvětlení, než že Britové a Francouzi svoje náklady přestřelili, se jeví, že většina členských zemí se držela až příliš při zemi.

Skandinávský problém s mědí

Za příklad jsou dávány Švédsko, Finsko, případně Francie, které na celém světě nejdál pokročily s projektem hlubinného konečného úložiště. Pomineme-li „exotické“ návrhy vystřelovat odpad do vesmíru nebo ho zavrtávat hluboko do zemské kůry, je právě hlubinné úložiště považováno za nejlépe realizovatelnou variantu. Ve Finsku už takové dokonce vzniká.


Expert na jaderná úložiště: Dejte lidem informace, jinak budou agresivní


Podobný švédský projekt však dostal letos citelnou ránu. Podle tamního soudu má celý koncept závažné bezpečnostní nedostatky. Problémem jsou měděné kontejnery, do kterých má být vyhořelé palivo uloženo. „Zjistilo se, že koroze mědi není taková, jak jsme si celou dobu mysleli,“ říká Johan Swahn, ředitel nevládní organizace MKG, která si klade za cíl prověření celého procesu. Soud proto doporučil vládě, aby k provozu úložiště neudělila licenci. „Finsko přitom využívá stejnou technologii,“ naznačuje tím Swahn, že vážné trhliny se mohou objevit i v plánu druhého ze „vzorových“ skandinávských států.

Kam? Přece k sousedům

Další z diskutovaných možností, jak se vyhořelého paliva zbavit, je přepracování neboli recyklace. Touto cestou jdou Velká Británie a Francie. Podle nizozemského experta Jana Haverkampa lze však složitým procesem získat k opětovnému využití pouze šest procent z původního objemu odpadu. Zbytek zůstává vysoce radioaktivní a stejně jako předtím je potřeba ho někde na stovky tisíc, ne-li miliony let uskladnit.

To se ale stále bavíme o zodpovědných zemích, které se otázkou aspoň zabývají. „Více než polovina členských států uvažuje o společném řešení jako o preferované nebo alternativní variantě,“ uvádí totiž zpráva Evropské komise. Jinými slovy, více než 14 evropských zemí počítá s tím, že někde u sousedů vznikne úložiště pro celou Evropu a oni své odpadky zavezou tam. Samozřejmě se nikdo dobrovolně nehlásí, že by se příjmovou zemí chtěl stát. Pod zkratkou ERDO sice vznikla pracovní skupina, která se možností společného úložiště zabývá, ale poté, co ji pro nečinnost opustilo Polsko, má už jen pět členů a trpí nedostatkem financí.

A otázkou, co bude s odpadem, který země západní Evropy v minulosti jednoduše naházely do moře, se pak nezabývá už vůbec nikdo.

Přečtěte si také:

Neekonomické, ukvapené: Drábová kritizuje stavbu laboratoře za 1,7 miliardy

Antiatomové Rakousko se radikalizuje. Chce trestat za jádro a kontrolovat české elektrárny

Francouzský magnát koupil část Arevy. Věří jádru kvůli oteplování Země



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Jezdíte na vánoční trhy do zahraničí bezpečně?
Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Už se těšíte na Vánoce?
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Auta
BMW 530 MLE: Mnichovská automobilka připomíná jihoafrický…
Kolik dnes „žerou“ auta s výkonem kolem 600 koní? Třeba BMW M5 se vejde pod devět
Dálniční známky 2019: Vše, co potřebujete vědět
Škoda Kodiaq RS nenabízí sportovní emoce, ale především příjemnou dynamiku (první dojmy)
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Alfa Guilia QV, Jaguar i-Pace, Ateca Cupra
Technologie
Z Windows 10 zmizí funkce Lidé, ale přibude něco jako True Tone [spekulace]
Tipy na nejvýhodnější smartphony: rychlík, prcek i bezrámečkový krasavec
Intel odhalil big.LITTLE procesor s pěti jádry: 3D vrstvený čip s technologií Foveros
MediaTek vzdal high-end. Helio P90 ale zvyšuje výkon ve střední třídě
Nvidia opět zlevňuje a aktualizuje magickou krabičku Shield TV
Hry pro příležitostné hráče