Zaostřování na Asii

Ve vedení podniku se za poslední rok vystřídali tři ředitelé

Za nepředstavitelný moloch označil Českou zbrojovku před třemi lety její tehdejší ředitel Vladislav Volenec. Od té doby se ale mnohé změnilo. Ve vedení ho vystřídali již dva manažeři a uherskobrodského výrobce ručních palných zbraní opustilo přes pět set zaměstnanců. Kvůli zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti vyvedlo vedení část výroby do zahraničí, konkrétně na Slovensko. Majitel zbrojovky však nevylučuje, že by se část produkce v budoucnu vyráběla i v asijských zemích, jako je Čína, Indie, Thajsko nebo Tchaj-wan.

Plánovaný vyhazov.

Vlastníkem zbrojařské společnosti je od roku 2001 královehradecká firma Eximat, za níž stojí Rudolf Ovčaří. Ten byl jedním z klíčových mužů při privatizaci Třineckých železáren do rukou firmy Moravia Steel. V červnu loňského roku dosadil Ovčaří do čela zbrojovky Václava Nováka, který v minulosti řídil reorganizaci společnosti Stavostroj, Expandia Holding a ve Vítkovicích. Novákovým úkolem ve zbrojovce bylo zahájit rozsáhlou restrukturalizaci. Jeho působení skončilo před dvěma týdny. Vlastník podniku tvrdí, že to byla předem plánovaná akce. „Bývalý ředitel měl provést ve zbrojovce některé razantní kroky. Již předem jsme se na délce jeho působení dohodli,“ říká Rudolf Ovčaří. Dodává, že nový manažer, čtyřiatřicetiletý Radek Žďárecký, který dříve působil ve vedení společností Lybar a Jitona, byl vybrán i na základě Novákova doporučení. Nový management bude pokračovat ve vyčlenění některých výrob mimo zbrojovku. „V České republice bylo za socialismu zvykem, že jeden podnik si pro sebe vyrábí vše od šroubků až po elektrické rozvody. To se od počátku 90. let postupně mění. Zbrojovka ale zůstala v tomto stavu zakonzervovaná,“ tvrdí 0včaří. Donedávna se 95 procent komponentů pocházelo z v Uherského Brodu. „Chceme zvýšit produktivitu, není možné vyrábět tak široký sortiment,“ prohlašuje Žďárecký.

ČZ made in USA.

V minulém roce již přesunulo bývalé vedení zbrojovky výrobu vzduchovek na Slovensko. „Důvodem nejsou nižší daně na Slovensku, protože konečná montáž probíhá v Uherském Brodě,“ vysvětluje Ovčaří. Slovenský trh láká hlavně nižšími náklady. Zbrojovka hledá i další výrobní trhy. „Nevidím důvod, proč nevyrábět například v Číně, která se chlubí, že produkuje přesné kopie našich zbraní. Možností je také Thajsko, Indie nebo Tchaj-wan,“ naznačuje Ovčaří další směr. „Nemáme v tomto ohledu žádné bariéry. Chceme využít i nízkého kursu dolaru,“ konstatuje Žďárecký. Konkrétní jednání se zahraničními výrobci vedení zbrojovky zatím nevede. Umístění výroby mimo zbrojovku a outsourcing se již projevily v poklesu počtu zaměstnanců. V době nástupu majoritního vlastníka, Eximatu, pracovalo v uherskobrodské zbrojovce 2100 lidí. Dnes se jejich počet pohybuje kolem 1550 a ani tento stav není konečný. „Produktivitou práce, tržbami na jednoho zaměstnance a úrovní ziskovosti jsme stále daleko za konkurencí. Nechci však šířit žádné poplašné zprávy,“ poznamenává Žďárecký. Dosud se snižování stavu dotklo hlavně administrativních sil. Česká zbrojovka patří mezi nejvýznamnější světové výrobce ručních palných zbraní. V loňském roce jich vyrobila téměř 170 tisíc. Úspěch podniku je založen hlavně na exportu, protože zdejší trh je pro výrobce zbraní příliš malý. Česká zbrojovka vyváží do 85 zemí světa a na export připadá přes 90 procent tržeb. Evropa odebírá přibližně 67 procent vývozu, Spojené státy přes 27 procent a zbytek jde na asijské a africké trhy. Nejperspektivněji se situace pro zbrojovku vyvíjí v Americe, kde rostou tržby každoročně okolo 20 procent. Dcera České zbrojovky v americkém Kansasu dosáhla v roce 2002 obratu za více než deset milionů dolarů. Důvodem popularity českých výrobců je prý kult pistole C 75, jehož počátky sahají do doby studené války. Cena jednoho kusu se tehdy blížila 1200 dolarů. V budoucnu zřejmě bude Česká zbrojovka část výroby v Americe přímo montovat. Američané totiž vyžadují, aby na zbraních byl nápis Made in USA. „To je dáno určitým patriotismem, který neplatí jen pro Spojené státy, ale obecně ve zbrojním průmyslu,“ vysvětluje Žďárecký.

Živi nejen zbraněmi.

Česká zbrojovka kromě zbraní vyrábí také díly do motorů českých letadel a komponenty pro automobilky. Tyto aktivity pomáhají vykrývat výkyvy na zbrojním trhu a tvoří zhruba 20 procent celkové produkce. „Zda se tento podíl zvýší, určí další vývoj trhu. Chceme, aby i do budoucna převažovala výroba zbraní,“ říká Rudolf Ovčaří. V současné době jdou na odbyt hlavně sportovní a lovecké zbraně.
Uherskobrodská zbrojovka dosáhla v roce 2002 tržeb kolem 1,2 miliardy korun a zisku přes 100 milionů. Loňský obrat by se, jak vyplývá z neoficiálních výsledků, měl pohybovat okolo 1,3 miliardy korun. Zisk ale kvůli restrukturalizaci skončí zřejmě na nule.