Vesmírní Oscaři. Mladí čeští vědci slaví úspěch se zařízením pro integraci dronů do vzdušného prostoru - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vesmírní Oscaři. Mladí čeští vědci slaví úspěch se zařízením pro integraci dronů do vzdušného prostoru

,
Vesmírní Oscaři. Mladí čeští vědci slaví úspěch se zařízením pro integraci dronů do vzdušného prostoru
Zdroj: Martin Pinkas

Tým mladých českých vědců vyvinul zařízení pro integraci dronů do vzdušného prostoru. Jednoduchý nápad sbírá prestižní ceny i uznání ve světě.

Z pohledu chystané legislativy se to přímo nabízí – naučit drony mluvit. A to nejen mezi sebou, ale tak, aby svou polohu sdílely v reálném čase se vším ostatním ve vzdušném prostoru. Když se nápad na takové zařízení zrodil v hlavách týmu studentů z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze, nikdo ještě netušil, že identifikace dronů bude jednou z klíčových součástí nových pravidel. Až později tak mladí vědci zjistili, že fakticky předběhli dobu. Zda tuto výhodu přetaví v úspěch, je teď čistě na nich.

Jmenují se Lukáš Brchl, Marián Hlaváč, Adam Podroužek a Tomáš Beneš. Tvoří tým, za nímž dnes stojí startupová firma pojmenovaná stejně jako vyvíjený produkt – Dronetag. Malá černá krabička s ještě nedokončeným designem slouží k tomu, aby po připevnění k tělu jakéhokoli bezpilotního letounu každý takový dron neustále hlásil svou polohu a byl tak vidět především pro státní autority jako Řízení letového provozu.

Milionový nápad shůry

Nápad vznikl v listopadu 2018, kdy se studenti z fakulty informatiky rozhodli zúčastnit technologické soutěže Space Application Hackathon. „Zformovali jsme tým pěti studentů s tím, že jsme si původně vybírali nějaká témata z dálkového pozorování Země – chtěli jsme počítat například migraci v Africe ze satelitních dat a do toho jsme si vybírali nějaké záložní téma jako koordinace více dronů zároveň. Moc jsme nevěděli, s čím se tam budeme hlásit,“ popsal týdeníku Euro rozpačité začátky Brchl.

Den před soutěží je navíc jeden z tehdejších členů týmu „vypekl“. A to zrovna ten, který měl největší znalosti o datech z družic. „Řešili jsme tedy záložní plán, co dělat. Byli jsme přesvědčeni, že to bude něco k dronům, ale neměli jsme konkrétní představu.“ S čím by do klání šli, začali za pomoci zdejších mentorů vymýšlet až na soutěži. „Začínali jsme s myšlenkou na vlastní dron, který bude chytat jiné drony.“

Teprve po diskusích s mentory – tedy experty z oboru, kteří jsou v rámci soutěže volně k dispozici ke konzultacím – začal jejich nápad krystalizovat. „Jelikož nám i mentoři říkali, že se tu chystá nějaký nový systém na řízení dronů, aby mohly létat v okolí letišť a integrovaly se do leteckého provozu, rozhodli jsme jednoduše pro takové identifikační zařízení, které toto bude umožňovat.“

Hackathon jen startovní čárou

Při soutěži toho podle Brchla vlastně ani moc nestihli, do tří do rána prý vymýšleli název produktu. Samotné práce začaly v sedm ráno, uzávěrka byla ve tři odpoledne. Za těchto osm hodin si přesto stihli ověřit u mentorů smysluplnost nápadu a vytvořit k němu základní prezentaci. „Celkově jsme skončili druzí, tedy nevyhráli jsme tu celkovou pozici, ale vyhráli jsme v kategorii navigace,“popsal první úspěch pětadvacetiletý spoluzakladatel dnešního startupu.

Stále podle něj přetrvávala nejistota, zda je produkt životaschopný. Myšlenku zkusit to znovu v dalším ročníku a s novým projektem utnula až nabídka vstupu Dronetagu do inkubátoru Evropské kosmické agentury (European Space Agency Business Incubation Centre – ESA BIC), který za zmíněným hackathonem spolu s CzechInvestem stojí.

„Postupně jsme si začali zjišťovat další informace, měli jsme i prezentaci v GSA (Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém se sídlem v Praze – pozn. red.), kde lidé také říkali, že je to dobré. Tak jsme si řekli, že to prostě uděláme. Dnes je tomu rok a čtvrt,“ popsal Brchl skutečný zrod.


Biliony na nebesích: na dronech vydělávají i Češi


Za tu dobu se tým dopracoval k funkčnímu prototypu na bázi IoT (Internet of Things – internet věcí), který lze upevnit na dron a umožnit mu tak identifikaci v chystaném integrovaném systému pro řízení letového provozu. Ten by měl propojit současný systém ATM (Air Traffic Management) a nově vznikající UTM (Unmanned Traffic Management) určený právě pro provoz bezpilotních letounů.

„Nyní jsou to dva rozdílné systémy, které se spolu musejí naučit komunikovat. Firem, které nabídnou podobná zařízení jako my, bude navíc rychle přibývat. Všechny technologie ale musí spolu nějak interagovat, aby uživatelé našeho zařízení viděli i cizí data a naopak,“ vysvětlil Brchl.

Vývoj tohoto integrovaného systému, který mladý podnikatel označuje za Jediný zdroj pravdy“, spadá pod státní podnik Řízení letového provozu. Ten už ve spolupráci s Úřadem pro civilní letectví a ministerstvem dopravy na tomto řešení intenzivně pracuje, jak týdeníku Euro potvrdil mluvčí resortu František Jemelka. Jeho součástí má být mimo jiné i dělení vzdušného prostoru na zóny, v nichž platí odlišná pravidla (v okolí letišť a podobně) a které se mohou s ohledem na aktuální potřeby (například armády) v čase měnit. Pilot dronu by tak měl okamžitě vědět, kde může létat.

Jak to funguje?
Umístěním Dronetagu na stávající bezpilotní letoun (bez ohledu na typ) získává dron schopnost identifikovat se v moderních systémech pro řízení letového provozu. Stává se tak „viditelný“ pro ostatní uživatele vzdušného prostoru, což zvyšuje bezpečnost. Polohu získává z navigačních systémů GPS, Glonass a Galileo a neustále ji odesílá přes IoT mobilní síť. Tu využívá i pro komunikaci s pilotem, u dronů, které umožňují připojení modulu k řídicí jednotce, tak teoreticky dokáže zajistit ovládání dronu na neomezenou vzdálenost. To však současná ani chystaná legislativa neumožňuje.

Dostat se dronům pod kůži

S tím souvisí i jeden z cílů startupové firmy, v níž Brchl zaujal vůdčí pozici. Jeho společníkem se stal čtyřiadvacetiletý Marián Hlaváč, jenž má pod palcem webovou platformu. Ta je nedílnou součástí celého systému, který vedle ní a samotného hardwaru, tedy oné fyzické černé krabičky, tvoří ještě mobilní aplikace.

Také díky tomuto přesahu mladí vývojáři zvažují i účast na případné veřejné zakázce na nový integrovaný systém. S Řízením letového provozu jsou ostatně už v kontaktu, rádi by získali data o zmíněných zónách. „Oni ta data nikomu neposkytují, protože je dosud ani nikdo nechtěl,“ uvedl Brchl.

Hlavním cílem společnosti podle něj nicméně zůstává vývoj identifikačního zařízení. I přesto, že konkurence se zveřejněním cílů nové legislativy přibývá. „Když jsme začínali, žádné konkurenční systémy nebyly. Neexistoval ani žádný draft nové legislativy. Až poslední dobou se toho chytila spousta lidí i spousta velkých firem. Dosud ale neexistuje žádné zařízení, které by bylo připravené ke vstupu na trh,“ dodal hlavní mluvčí Dronetagu.


Fakulta informatiky ČVUT se otevře nadaným studentům. Pořádá svůj první hackathon

Nová budova ČVUT, kde má sídlit i základní škola

Dvojici spolumajitelů „eseróčka“ Dronetag doplňuje ještě čtyřiadvacetiletý Adam Podroužek, který se stará o softwarové oživení produktu, a od října loňského roku také Tomáš Beneš zodpovědný za fyzický návrh hardwarové části – tedy toho, jak přesně bude vypadat tištěný spoj a kde bude umístěna ta či ona součástka. Karel Čech, který byl v původní čtveřici, už podle Brchla s týmem nespolupracuje.

Nyní se tým soustředí na dokončení komplexního řešení identifikace dronů včetně vytvoření obchodního modelu, jehož cílem je dodávat ucelený koncept přímo výrobcům dronů. „My jim dáme kus hardwaru, nějakou softwarovou vrstvu, která jim umožní komunikovat se zmíněnými autoritami, a oni se mohou dál plně soustředit na výrobu dronů. Protože vyrobit taková zařízení trvá hodně dlouho, stojí mnoho peněz a je s tím spojena celá řada legislativních věcí,“ dodal Brchl.

Že má jejich startup slušně našlápnuto, ukázal i nedávný zisk takzvaného vesmírného Oscara, jak se nazývá ocenění v nejprestižnější evropské soutěži v oboru satelitní navigace Galileo Masters, čímž získali nárok na podporu v hodnotě jednoho a půl milionu korun z akcelerátoru E-GNSS.

Kdo tvoří tým Dronetag
Ing. Lukáš Brchl (ředitel společnosti, jednatel a spoluzakladatel)
25letý vývojář s dlouholetou zkušeností v dronovém průmyslu. Stará se o řízení firmy a komunikaci s vnějším světem. Drží 65procentní podíl.
Bc. Marián Hlaváč (technologický ředitel, spoluzakladatel)
24letý vývojář se zájmem o multimédia, drony a webové technologie. Pečuje o softwarovou stránku, zejména uživatelské rozhraní. Ve firmě drží 35procentní podíl.
Ing. Adam Podroužek
24letý absolvent FIT ČVUT se zaměřením na návrh a programování číslicových systémů. Zodpovídá za hardware a nízkoúrovňové programování.
Bc. Tomáš Beneš
25letý doktorand FIT ČVUT, jehož specializací je digitální návrh integrovaných obvodů. Ve firmě má na starost vše od hardwarové architektury po činnosti související s výrobou.
Ohodnoťte tento článek
Diskuze