Upsaly se Číně. Osm zemí dluží Pekingu víc, než budou moci splatit - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Upsaly se Číně. Osm zemí dluží Pekingu víc, než budou moci splatit

, tre,
Upsaly se Číně. Osm zemí dluží Pekingu víc, než budou moci splatit
Zdroj: Profimedia.cz

Co mají společného země tak rozdílné, jako jsou Pákistán, Černá Hora, Džibutsko, Mongolsko, Kyrgyzstán, Laos, Maledivy a Tádžikistán? Naložily si příliš, když se nechaly zlákat zdánlivě levnými úvěry od čínských institucí na infrastrukturní projekty. Nyní se ocitly v nalíčené dluhové pasti.

Ostrovní Srí Lanka v loňském roce předala firmám vlastněným čínskou vládou velký přístav. Pekingu totiž dluží více než 1 miliardu dolarů, kterou není schopna splatit. V letošním roce mohou Číňané získat podobným způsobem další přístav v Džibutsku.

Peking „si vytváří poddané nesrozumitelnými smlouvami, predátorskými úvěry a korupcí, která vede státy do dluhové spirály a podrývá jejich suverenitu,“ uvedl americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Čínské investice mají podle Tillersona sice potenciál pomoci Africe s infrastrukturními projekty, ale její přístup vede ke tvorbě zadlužení a jen malého počtu pracovních míst.

Podle webu Quartz existuje pro tento čínský přístup termín „diplomacie dluhové pasti“. Smyslem je příslib levného úvěru na výstavbu infrastruktury s drastickými následky v případě, že daná, většinou malá země nevygeneruje dostatek volných peněz na splácení úroků.

Čína skrze infrastrukturní projekty rozšiřuje svůj vliv všude, kde jí to domácí vlády umožní. Kromě Afriky je aktivní v Latinské Americe i ve střední Asii v rámci iniciativy nové hedvábné stezky One Belt One Road.

Výzkumná společnost Centrum pro globální rozvoj vypracovala studii, která sleduje zadlužení zemí zapojených do investičního plánu One Belt One Road. Nadprůměrné zadlužení studie zmiňuje u Džibutska, Kyrgyzstánu, Laosu, Maldediv, Mongolska, Černé Hory, Pákistánu a Tádžikistánu.

Největší a nejlidnatější zemí z uvedené osmičky je Pákistán. V rámci iniciativy nazvané Čínsko-pákistánský ekonomický koridor vzniká řada infrastrukturních projektů, jejichž hodnota dosahuje 62 miliard dolarů. Modernizací infrastruktury má pomoci rychlejší přepravě čínského zboží do Afriky a západní Asie.

Výzkumníci upozorňují, že v jejich práci není zahrnut odhad, nakolik dluh ovlivní ekonomický růst, ale svá zjištění považují za důvod k obavám, protože dluhové břímě podryje veškeré snahy o rozvoj.

Quartz připomíná, že Čína v minulosti volila rozdílný přístup k dlužníkům, aniž se držela standardů mezinárodních institucí při vyjednávání s chudými zeměmi. Někdy byl dluh odpuštěn, jindy Peking považoval územní kompenzaci nebo kontrolu nad infrastrukturou.

Podle autorů studie by prospělo, kdyby Čína ke svým investičním programům přilákala více zemí, aby se dluh více rozprostřel, a kdyby Peking přijal přísnější standardy pro větší transparentnost. Nicméně ne každý z dlužníků složil ruce a stal se vazalem komunistů. Nepál se v loňském roce vyplatil z čínského úvěru a našel si jiný zdroj financování.

Čtěte dále:

Komentář: Chromý hradní čínský kůň

Čína buduje image světového policajta, začíná v Africe

Čínské příslušnice modrých přileb


Ohodnoťte tento článek
Diskuze