Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Češi si oblíbili nákupy ze zahraničí

Globalizace je znát v každém odvětví a nakupování není výjimkou. Dnes lidé čím dál víc…

Zabezpečení vozu proti krádeži vám zlevní pojištění

Většina dnešních moderních vozů je zabezpečena alarmem, který vás upozorní na neoprávněné…

Immofinanz a O2 prodloužily své partnerství

Společnost Immofinanz prodloužila na konci roku 2018 smlouvu se společností O2, hlavním…

Taktický ústup od uhlí: teplárny řeší, čím budou vytápět česká města

David Tramba 08. února, 16:18  -  David Tramba
08. února, 16:18

Ústup Německa od spalování uhlí musela naplánovat vládní komise. V Česku podobný plán vzniká přímo v prostředí energetického byznysu. Nový předseda Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela, který koncem loňského roku nahradil ve funkci Mirka Topolánka, chystá plán řízeného odklonu tepláren od uhlí. Definitivní verzi chce představit v dubnu na Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové.

Jak by měl plán vypadat? Postupovat se bude od malých tepláren k velkým. „Malé a střední zdroje musejí uhlí nahradit jako jedny z prvních, pokud chtějí přežít. Musí se vzít zdroj po zdroji, obec po obci a ve spolupráci s majiteli a jednotlivými zvolenými zástupci měst a obcí najít nejvýhodnější řešení přechodu z uhlí na vhodnou alternativu. Možností je řada - biomasa, odpady, vodárenské kaly, zemní plyn, do budoucna snad i malé jaderné reaktory,“ řekl Drápela týdeníku Euro.

Právě menší teplárny se letos dostávají do existenční krize. Drtí je prudký nárůst ceny emisních povolenek, které od počátku loňského roku zdražily z osmi eur až na současných 24 eur za tunu. Řada menších tepláren se též blíží ke konci životnosti. Aby problémů nebylo málo, od ledna roku 2022 vstoupí v platnost další zpřísnění limitů pro vypouštění prachu a dalších škodlivých emisí. Přichází čas položit si otázku: má ještě smysl s uhlím pokračovat?

Příliš drahé povolenky

V minulých letech teplárny mohly investice a náklady na nákup povolenek promítnout do cen tepla pro zákazníky. Jenže ceny již v mnoha českých městech atakují hodnoty, při kterých se lidem a firmám vyplatí odpojit se a pořídit si vlastní zdroj tepla. S každým odpojeným zákazníkem rostou jednotkové náklady pro ty zbývající. K teplárnám jsou připojena především panelová sídliště, kde bydlí hlavně lidé s nižším a středním příjmem.

Kvůli požadované modernizaci a drahým povolenkám přestává platit zažité pravidlo, že uhelná teplárna je zárukou nízkých cen pro spotřebitele. Například v Příbrami zákazníci platí již 730 korun včetně DPH za odebraný gigajoule tepla, v Praze a Táboře se cena blíží hranici 700 korun.

Teplárenský mix:

Určitou, ale jen dočasnou úlevu mohou přinést dva prosincové zásahy ze strany státu. Poslanecká sněmovna odhlasovala snížení sazby daně z přidané hodnoty na teplo z patnácti na deset procent. Energetický regulační úřad výrazně zvýšil finanční bonusy za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jenže tento zásah malým uhelným výtopnám nepomůže. „Ony si totiž na rozdíl od velkých teplárenských soustav nemohou finančně přilepšit na obchodu s elektrickou energií a podpůrnými službami,“ vysvětluje Drápela.

To je hlavní důvod, proč se velké uhelné teplárny - příkladem mohou být Elektrárny Opatovice či Plzeňská teplárenská - nejspíš udrží v provozu nejdéle.

Těm menším nechce Teplárenské sdružení nic nařizovat či diktovat, spíše chce nabídnout odbornou pomoc. Drápela, který již sedmnáctým rokem zastává post generálního ředitele Plzeňské teplárenské, má s omezováním závislosti na uhlí osobní zkušenost. Teplárna pod jeho vedením investovala do nových zdrojů na spalování biomasy a komunálního odpadu.

Dlouhé loučení s uhlím

Jistý ústup od spalování uhlí lze pozorovat již v současnosti. Naznačuje to zpráva o vývoji hrubé výroby elektřiny a tepla, kterou zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Mezi lety 2011 a 2017 klesl objem dodávek tepla vyrobeného z černého uhlí o 14 procent a z hnědého o 13 procent. Naopak dodávky tepla z biomasy narostly dvaapůlnásobně, zemní plyn stagnoval.

Stále však platí, že české teplárenství je založeno hlavně na uhlí. Jeho celkový podíl na výrobě tepla podle zmíněné statistiky stále dosahuje 58 procent. Loučení s ním bude nákladné a zdlouhavé. „Můj soukromý odhad je, že poslední vlak s uhlím přijede do Plzně někdy v roce 2045,“ tipuje Drápela.

Dále čtěte:

Konec levné elektřiny. Spotřebitele čeká největší zdražení v této dekádě

Na plynové frontě klid. Dodavatelé drží ceny, případně zdražují jen málo

Vývoj cen energií je samé překvapení, říká šéfka Českého plynárenského svazu

Špatná zpráva pro odběratele tepla. Ceny opět vzrostou, někde i o čtvrtinu


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdy budou Velikonoce?
Na splátku hypotéky již Češi vynakládají téměř 50 % příjmu
GDPR po roce: bouře ve sklenici vody či obří byrokracie?
Kraje rozdělí 3 miliardy korun na nové kotle. Poslední vlna dotací pomalu startuje
Jak zdanit příležitostný příjem?
Auta
V Ženevě se opět představí novodobý Stratos. Tentokrát s…
Opravdu jsou levná auta spolehlivější? Ne, nejspolehlivější je Lexus a Porsche 911
Kvíz: Poznáte správně model auta podle těchto detailů?
FCE Italia a PSA prodlužují smlouvu o spolupráci
Bentley Bentayga Speed: Téměř nejrychlejší SUV světa má 635 koní a jede až 306 km/h
Technologie
Cnews FM: Nebývale pozitivní události kolem studia Warhorse a bank [podcast]
Samsung Galaxy Tab S5e je tenký jako břitva a dlouho vydrží
Bez dotací se elektromobily nerozšíří. Lidem se nevyplatí, ukazuje studie
Nvidia měla loni tržby skoro 12 miliard dolarů, GeForce a Tegra teď ale klesly o 45 %
NASA se rozloučila s vesmírným rekordmanem Opportunity
Hry pro příležitostné hráče