Sucho má na české reaktory menší vliv než na francouzské, říká meteorolog Šálek - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Sucho má na české reaktory menší vliv než na francouzské, říká meteorolog Šálek

,
Sucho má na české reaktory menší vliv než na francouzské, říká meteorolog Šálek
Zdroj: Archiv/ Amper Meteo

Hlavní meteorolog firmy Amper Meteo Milan Šálek v rozhovoru pro Euro.cz vysvětlil rizika klimatických změn pro produkci obnovitelných zdrojů energie i pro konvenční zdroje, tepelné nebo jaderné bloky.

Sucho a teplo znamená v obecné rovině lepší podmínky pro produkci elektřiny ze solárních zařízení. Je to ale spíše dané vyšší pravděpodobností, že bude nižší oblačnost.

Naopak výskyt vichřice, jako byla Sabine, se dá poměrně dobře předpovídat a větrné elektrárny se mohou lépe připravit. Větší problémy pro větrné farmy mohou znamenat lokální bouře. Pro fotovoltaiku zase silné krupobití.

Nedostatek vody může způsobit problémy při chlazení tepelných i jaderných bloků. Ve Francii ale existuje větší riziko, že teplejší voda v řekách v letních měsících bloky neuchladí. V Česku je toto riziko menší kvůli chladícím věžím, tvrdí v rozhovoru pro Euro.cz Milan Šálek ze společnosti Amper Meteo.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly loňské teploty v České republice v průměru o dva stupně Celsia vyšší, než jsou dlouhodobé průměry z let 1961 až 1990. Naopak klesá úhrn srážek. Je teplejší a sušší klima výhodou pro fotovoltaická zařízení?

Celkově ano, protože při sušším počasí bývá hlavně v létě méně oblaků a tedy více přímého slunečního záření nutného pro výrobu elektřiny ze solárních elektráren. Vyšší teploty, v letním období spojené často se slunečným počasím, sice účinnost fotovoltaické přeměny trochu zhoršují, ale vliv oblačnosti je zcela dominantní.

Nedávno se Českem prohnala vichřice Sabina. Co znamená výskyt extrémního počasí pro větrnou energetiku, případně obecně pro obnovitelné zdroje elektřiny?

Při takové větrné bouři dochází většinou k přebytku proudu z mnoha instalovaných větrných turbín, zejména z mořských a přímořských oblastí západní Evropy, kde je jich instalováno velké množství. Některá zařízení se sice při rychlostech větru nad cca 70-80 kilometrů za hodinu vypínají, ale většinou to na přebytek proudu nemá výrazný vliv. Okamžitá cena elektřiny pak občas klesá na burze i do záporných hodnot.

Extrémní počasí, zejména rychlé změny počasí, způsobí logicky větší rozkolísanost dodávek proudu. Mohutná větrná bouře jako Sabina je většinou dnes celkem dobře předpovídatelná, takže se lze na tuto epizodu rozumně připravit, ale horší je třeba rychlý vývoj silnější letní bouřky, což je i pro sebedokonalejší numerický model atmosféry obtížné přesně předpovědět. Ale bouřka má zase menší územní rozsah, takže takový problém to obvykle není. Silné krupobití zase může poškodit solární panely.


Palaščák o prodeji Amper Marketu: Ještě o mně uslyšíte

Jan Palaščák

Jaká jsou rizika změny klimatu pro tradiční energetické zdroje? Mohou mít v následujících letech problémy jaderné bloky nebo tepelné zdroje kvůli chlazení, pokud bude sucho pokračovat?

Suché periody tady byly i v minulosti, takže se suchem je nutné vážně počítat i bez skloňování klimatické změny. Nedostatek vody nějaké problémy samozřejmě přinést může, ale na kritický problém to zatím nevypadá. Nicméně není dobré tento scénář podceňovat.

Existují ovšem „klasické“ zdroje, kde nedostatek vody či spíše vysoká teplota vody představuje větší riziko. Některé jaderné elektrárny, například ve Francii, nepoužívají k chlazení vody chladící věže, ale přímo vodu z říčních toků, jejíž teplota nesmí překročit kritickou mez, která je dána technickými a hlavně ekologickými požadavky.

Při vysoké teplotě této chladící vody je nutné elektrárny odstavovat, což v některých minulých vlnách veder způsobilo nezanedbatelné problémy. Nicméně, tento problém je u jaderných elektráren v České republice výrazně menší, jelikož používají chladící věže.

Varujete také před tím, že dlouhodobý nedostatek srážek povede k potížím pro produkci biomasy z lesních ploch. Jak velký problém to může v energetickém mixu znamenat?

To je podmíněno trváním a intenzitou sucha v dalších letech. Počasí i klima občas překvapí. Vzhledem k poškození lesních porostů současným suchem a kůrovcem je nyní biomasy (palivového dřeva) dostatek, ale to nemusí trvat dlouho.

Jak by se měla podle vás v následujících letech změnit produkce elektřiny v České republice, aby bylo možné zajistit bezpečnost dodávek?

To je spíše otázka na techniky a odborníky z ČEPS nebo třeba z Energetického ústavu (EGÚ). Vzhledem k tomu, že v extrémních případech (noc, zima, inverze, slabý vítr) je produkce proudu z obnovitelných zdrojů (OZE) v určitém regionu nebo i v celé České republice zanedbatelná, je pro zajištění dodávky elektřiny nutná záloha (třeba i formou akumulace), která výpadek OZE nahradí.

Vzhledem k propojení energetických soustav v Evropě to nemusí být nyní velký problém, ale například Německo hodlá podíl stabilních zdrojů elektřiny výrazně snižovat.

Co by měl udělat stát? Je podle vás podpora obnovitelných zdrojů, akumulace a decentralizace v rámci Státní energetické koncepce dostatečná?

To záleží na úhlu pohledu, jiný bude mít environmentální aktivista či podnikatel v OZE a jiný třeba koncový uživatel a ten daňový poplatník, který nevěří, že to nějak zásadně ovlivní klima. Pakliže jsou OZE a obecně decentrální zdroje výhodné, prosadí se i bez výrazné státní podpory. My budeme dělat vše pro to, aby se výroba elektřiny (nejen) z OZE dala co nejlépe předpovídat a byla co nejefektivnější.

Ve Švýcarsku odborníci z technologického institutu v Lausanne propočítali, že na polovině střech v zemi by mohly být solární panely. Je takový scénář možný i v České republice?

Technicky je to samozřejmě možné. Zda je to výhodné pro spotřebitele, ukáže případná realizace.

Milan Šálek působí v Amper Meteo jako hlavní meteorolog. Narodil se v roce 1964 v Brně. V letech 1988 až 2013 pracoval v Českém hydrometeorologickém ústavu. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně.
Amper Meteo je součástí skupiny Amper Holding podnikatele Jana Palaščáka, kde drží 85 procentní podíl. Amper Meteo je jedinou firmou v zemích visegrádské čtyřky, jež poskytuje krátkodobou predikci pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie. Amper Holding se zaměřuje na poskytování energetických služeb v oblasti decentralizované a nízkoemisní energetiky. V roce 2018 prodal holding firmu Amper Market skupině Bohemia Energy.

Dále čtěte:

Kryobaterie jako další možnost ukládání energie. Česku ujíždí vlak, legislativa chybí

Místo kobaltu a niklu síra. Vědci věří levnější variantě baterií

Fotovoltaika, baterie, nezávislost. Na zeleném trendu vydělává další česká firma

Slabina elektromobility: extrémně drahé materiály. Automobilky řeší, jak výrobu zlevnit

Levnější než baterie: opuštěné těžební šachty mají sloužit jako zásobárna obnovitelné energie

Sucho má na české reaktory menší vliv než na francouzské, říká meteorolog Šálek
5 (100%) 3 hlasování
Diskuze