SOCIÁLNÍ TRAMPOLÍNA - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

SOCIÁLNÍ TRAMPOLÍNA

, Jan Kreidl,
SOCIÁLNÍ TRAMPOLÍNA
Zdroj: Euro.cz

S v ě t o v é     e k o n o m i c k é     f ó r u m     v     D a v o s u

Ve švýcarském Davosu skončilo 29. výroční zasedání Světového ekonomického fóra. Jeho účastníci ve svých vystoupeních tentokrát otevřeli především problematiku vlivu globalizace, na niž svět nemá ještě na přelomu tisíciletí odpověď.

Vedoucí představitelé světového byznysu, politiky, vědy a médií prodiskutovávali na svých setkáních především široké spektrum otázek spojených s potřebou zvládnout důsledky prohlubující se globalizace. Jedním z nejdiskutovanějších konkrétních témat byla reforma světového finančního systému, který není v současnosti schopen čelit otřesům postihujícím významné ekonomiky celého světa. Mezi posledními Rusko a Brazílii.

Většina přednesených příspěvků i přes rozdílná témata se ve svém závěru shodla v jednom: Za vším je třeba vidět hlavně konkrétního člověka jako osobité individuum. Končí éra čistého „ekonomismu , která poměřuje pouze v intencích zisku a ztráty, úspěchu či prohry. Tato kritéria sice platí v krátkodobých úvahách, v delším horizontu však podle závěrů většiny přednesených příspěvků ztrácejí svůj smysl.

V tomto duchu také otevřela setkání více než dvou tisíc představitelů světové elity prezidentka švýcarské konfederace Ruth Dreifussová. Ve své úvodní řeči přednesla svoji ideu, aby mezinárodní hospodářská komunita znovu definovala své vztahy s národními vládami jednotlivých zemí, pokud má prohlubující se globalizace zajistit další dlouhodobě udržitelný rozvoj a demokracii, a to způsobem, ze kterého by profitovaly všechny světové regiony. „Musíme především předefinovat vztahy, které předem předpokládají silný stát na jedné straně a spolupracující svět byznysu tak, aby vztahy respektovaly vzájemnou nepostradatelnost rolí jednotlivých aktérů… Demokracii je nutno rozvíjet tam, kde je stále ještě v plenkách a pozvednout tam, kde by jí mohl být odepřen hlas. Právě zde hraje hospodářská sféra klíčovou roli… Ve světě, kde je vzájemná provázanost hlavním jevem, musíme využitím demokracie, transparentních rozhodovaní a respektu vůči individuu, komunitě a společnosti vidět, že každý z účastníků má svůj hlas. To zajistí, že naše materiální prosperita bude odrážet bohatství pramenící z našich odlišností.

Německý prezident Roman Herzog ve svém vystoupení apeloval na mezinárodní společenství, aby přijalo osmibodový program, který by měl přispět k lepším celosvětovým vztahům v 21. století, a to nejen mezi vládami, ale mezi všemi rozhodujícími účastníky podílejícími se na tvorbě zahraniční politiky, od Červeného kříže až po nadnárodní společnosti či média.

V rámci svého osmibodového programu pak vyzdvihl body, které by mohly posílit společné zájmy mezinárodního společenství: posílení demokracie, ochrana základních lidských práv, odstranění nacionalismu, vyvarování se kulturních a náboženských konfliktů, lepší využití mezinárodních a regionálních institucí k zajištění ekonomické a sociální stability, ukončení sobecké a sousedy poškozující obchodní politiky i sociálního dumpingu, budování celosvětové mezikulturní výukové a výzkumné komunity.

Prezident Herzog dále poznamenal, že mezinárodní společenství musí jednat v důsledcích globalizace s mnohem větší odpovědností, a to nejen ekonomickou, ale také politickou a kulturní. Lidskost by přitom mělo mít ve štítu. „Musíme aktivizovat všechny tyto dimenze v zájmu kontroly globalizace dříve, než budeme ovládnuti my jí.

Panelová diskuse na téma sociální dopady globalizace sjednotila většinu přítomných v názoru, že zajištění negativních aspektů tohoto trendu vyžaduje víc než jen pevnou sociální síť. Generální tajemník OECD Donald Johnston prezentoval v rámci diskuse výsledky statistických výzkumů, podle kterých je 25 až 40 procent všech dospělých negramotných.

V Austrálii, Belgii, Kanadě, Řecku, Itálii, Španělsku, Spojeném království a Spojených státech je více než deset procent mladých lidí mezi patnácti a devatenácti lety, stejně jako více než dvacet procent lidí mezi dvaceti a dvaceti čtyřmi lety bez zaměstnání či možnosti vzdělání. Tato skutečnost skrývá podle Johnstona nebezpečí pro budoucnost, neboť tato část populace je sociálně vykořeněna a rozhodně netrpí žádnou loajalitou vůči demokratickým institucím. Vzhledem k to- mu, že hospodářský a sociální rozvoj lze nastartovat a udržet pouze souběžně, je nutná sociální „trampolína , která co nejširší počet potřebných lidí vymrští bezprostředně zpět do hlavního produktivního proudu společnosti.

Americký ministr financí Robert E. Rubin během svého vystoupení především naléhal na jednotlivé země, aby své občany připravily pro život v globalizovaném světě prostřednictvím razantních programů. Po-dle jeho názoru čelí svět nejvážnější finanční krizi za posledních padesát let. Proto je třeba, aby mezinárodní společenství pracovalo na posílení tržně založeného svě- tového hospodářského systému.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger naproti tomu varoval, že pokud nebude v dohledné době zásadně reformován mezinárodní finanční systém, budou nadále vzrůstat politické překážky vůči globalizaci. Ekonomické a politické struktury současného světa jsou podle něj nekompatibilní a naprosto nereformované, hospodářské krize jsou tedy nevyhnutelné. Zároveň kritizoval postupy MMF při řešení jednotlivých finančních krizí. Ty podle něj totiž nikdy nefungovaly, a v případě Indonésie vedly dokonce k politické katastrofě.

Ve svém vystoupení také podpořil myšlenku silné Evropy, která je podle něj v americkém zájmu, neboť zatímco USA se na jedné straně musí naučit jednat s větší odpovědností vůči globalizačnímu procesu, zároveň se však většina amerických politiků a médií věnuje domácím záležitostem.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze