Zakladatel Trinity Bank Lapčík: Musíme zavést masivní šrotovné - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Zakladatel Trinity Bank Lapčík: Musíme zavést masivní šrotovné

,
Zakladatel Trinity Bank Lapčík: Musíme zavést masivní šrotovné
Zdroj: Martin Pinkas/Euro

V pandemické krizi se projevila velká výhoda české koruny, která nyní tlumí globální dopady. Slovensko na to kvůli euru může úplně zapomenout, říká šéf Trinity Bank Radomír Lapčík, který zároveň vlastní jednoho z největších tuzemských obchodníků s devizami SAB Finance.

Kolik klientů Trinity Bank využilo splátkové moratorium?

Vzhledem k tomu, že naše úvěrová expozice je především mimo zasažené segmenty, využilo splátkového moratoria minimum klientů. Konkrétně se jedná jen o pět klientů. Celkově je tak u nás objem odložených splátek opravdu minimální, v podstatě pouze 2,8 miliónů korun měsíčně. Odklad jsme dělali na šest měsíců. 

Samozřejmě je to dáno faktem, že naše expozice není přímo korelovaná s těmi nejvíce zasaženými segmenty na trhu, jako je gastronomie, hotelnictví či cestovní ruch.  

Nečekáte tedy, že si vaši klienti budou odkládat splátky masivně?

V souvislosti s výše uvedenými fakty si klienti odloží velmi malou část bilanční sumy Trinity Bank.

Takže máte dostatek likvidity, která ostatním bankám vypadla v souvislosti s moratoriem?

Přesně před rokem jsme se spolu bavili o tom, že aktuálně žijeme v období nejdelšího růstu a už tehdy jsme se na případnou korekci připravovali. To, že přišla korekce dvojnásobná, samozřejmě nikdo z nás nečekal, ale je jasné, že po každém období růstu přijde korekce a my jsme se na ni opravdu připravovali. Nicméně je pravda, že nikdo nepředpokládal, že pokles spojený se zasažením globální ekonomiky koronavirem přijde tak rychle a intenzivně.

V Trinity Bank dlouhodobě držíme velmi vysokou likviditu a v současnosti máme více než polovinu bilanční sumy uloženou u České národní banky. Přispěl k tomu i obrovský zájem o naši akci nejvýhodnějšího spoření na trhu, které jsme po únorovém navýšení úrokových sazeb ČNB nabídli klientům, což ještě více posílilo naši likviditu.  

Díky tomu, že i nadále nabízíme atraktivní úrokové sazby pro depozitní klienty, je odliv likvidity nízký, a máme tak stále silný likvidní polštář. V Česku jsou poměrně vysoké úspory obyvatelstva, což je dobře, protože díky tomu naše ekonomika vstupuje do této krize s vysokými vklady obyvatel, kteří jsou zvyklí si dlouhodobě spořit.

Rezervy jsme si vybudovali i u kapitálu a patříme mezi kapitálově nejlépe vybavené banky na trhu. Naše kapitálová přiměřenost přesahuje 20 procent.

Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?

Předpokládám, že nové úvěrové obchody se téměř zastavily. Lidé začali být opatrní a nepůjčují si, firmy neinvestují. Jak čekáte, že se koronavirová krize promítne do výsledků banky?

Na rozdíl od jiných bank úvěrujeme i nadále, hodně se zaměřujeme na nemovitostní financování. Poskytujeme úvěry až do půl miliardy korun. U nových projektů našich klientů jsme však samozřejmě obezřetní, přistupujeme k nim bezpečně a požadujeme daleko nižší LTV (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, pozn. red.) a vyšší DSCR (ukazatel krytí dluhové služby, pozn. red.).

Obecně však stagnace nových úvěrových obchodů nemusí automaticky znamenat negativní dopady na obchodní výsledky banky, protože například naše banka měla výborné výsledky za první čtvrtletí. Překročili jsme plán zisku a tento stav bilanční sumy bude generovat ziskové hospodaření i v dalších obdobích. Čili jednoduše řečeno, pokud nedochází k výrazným splátkám, tak aktiva banky i nadále generují výnosy, potažmo zisk, a u nás opravdu k výrazným splátkám nedochází.

Na rozdíl od jiných odvětví tak proto ani nejsme nuceni přistupovat k drastickým opatřením. Je však určitě dobré zamyslet se nad efektivností a největší současnou výzvou je zefektivňování činností našich kolegů pomocí IT systémů. To je výzva pro všechny banky a můžeme celkově pozorovat, jak aktuální koronavirová krize posouvá společnost daleko více k online.

Jak se krize projevila u vaší firmy SAB Finance? Poklesl zájem o devizové obchody?

Právě naopak, SAB Finance dosahuje vynikajících výsledků, jelikož nepredikovaná volatilita kurzu, tedy nečekané výkyvy až k 28 korunám za euro, jsou pro klienty podnětem maximálně využívat forwardové zajištění, a to na obou stranách. Jak na straně importérů, tak exportérů, protože v současnosti je nesmírně obtížné predikovat další vývoj kurzu.

Současná situace narušila mnoha společnostem očekávané cashflow, každému trochu jinak, a firmy teď o to více potřebují partnery, kteří jim v dané situaci pomohou a jsou schopni rychle reagovat, to znamená, že jsou schopni jim okamžitě dát individuální nabídku devizových obchodů.

Toto období, kterým si procházíme, je nějakým způsobem náročné pro všechny, a v SAB Finance se přesvědčujeme o tom, jak klienti oceňují naši expertizu. Mohou se spolehnout na to, že v nás mají špičkového partnera pro devizovou oblast v době, kdy na trh působí tři silné impulsy. To je korekce po nejdelším období růstu, dále zasažení globální ekonomiky v souvislosti s pandemií koronaviru, a k tomu ještě ropná krize, jež přinesla výkyvy v cenách až do záporných hodnot. A všechny tyto tři vstupy způsobují vysokou volatilitu kurzu naší koruny.

Slabší koruna však může nezajištěným firmám pomoci?

Faktem však je, že na druhou stranu zase oslabením koruny zlepšujeme pozici našich exportérů v řádu deseti procent, což je u mnoha průmyslových odvětví významná část marže. To je velká výhoda české koruny, která nyní tlumí globální dopady.

Slovensko na to kvůli euru může úplně zapomenout. Je to určitá reminiscence na intervence ČNB, kdy ČNB také pomohla ekonomice oslabením kurzu. Tuto velkou výhodu české koruny chci tedy znovu podtrhnout, a to i přesto, že se sice zdraží dovozy a lze očekávat taktéž pokles spotřeby, ale je to velká podpora pro export.

Vrátím-li se tedy k devizovým obchodům, tak je u nich obecně výhodou, že například dramatický pokles národního hospodářství o pět procent je pro devizové obchody pokles „pouze“ o pět procent tím, že ty devizové obchody jsou navázány na národní hospodářství. Tento trh je masivní a nedochází k velkým výkyvům.

Spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík

S jakým scénářem pracujete pro příští měsíce či letošní rok? Pamatuji si, že jste varoval před dluhovými problémy Itálie.

Itálie bohužel z nečekané strany prokázala, že je nejproblematičtější zemí eurozóny.

Celkově lze eurozónu rozdělit na dvě poloviny. Z poloviny ji tvoří státy, které nyní budou mít velké ekonomické problémy, z nichž můžeme jmenovat Itálii, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Francii, Kypr, čímž se z hlediska HDP dostáváme na polovinu eurozóny.

Opakem je Německo, které ze stejného hlediska tvoří čtvrtinu eurozóny a je velice silné. Zbývající jsou státy, které jsou poměrně silné, jako jsou Nizozemí, severské státy, Česká republika a další, to je poslední čtvrtina.

Ze současné situace je čím dál více patrné, že nejen Itálie, ale celá polovina eurozóny bude mít problémy. I když nyní vedení eurozóny přichází s gigantickými balíčky, například jeden bilion euro, tak pokud si to rozpočítáte na měsíční potřeby těchto států, tak je jasné, že to bude sanovat pouze několikaměsíční potřeby těchto států. Titulek „Přežije eurozóna?“ je tak opravdu na místě.

Evropská centrální banka nakupuje masivně dluhopisy zemí eurozóny.

Myslím si, že je nesmírně důležité se zamyslet nad japonským scénářem, kdy japonská národní banka již mnoho let financuje japonský státní dluh a drží polovinu státních dluhopisů čili dochází k masivní monetizaci státního dluhu. Obdobná situace je v USA, takže pokud se přebije odpor Německa, bude docházet k masivní monetizaci státních dluhů těchto zemí. Pozitivní je vůle politiků sypat do zasaženého ekonomického systému peníze.

Problémem je určitě efektivnost a adresnost rozdělování. Další obtíží je situace, kdy mnoho ekonomik si tuto masivní monetizaci nemůže dovolit. To by znamenalo depreciaci jejich kurzů. Myslím tím Rusko, Indii či další významné ekonomiky, jež budou mít problém s vyřešením zásahů koronaviru.

Globální ekonomika je tak výrazně zasažena a u některých oborů je obtížné předvídat, jak se vzpamatují, například cestovní ruch. Ale i u velmi významného automobilového průmyslu, především pro Německo, Evropskou unii i Česko, je pomoc ze strany států klíčová. Pokud totiž nedojde k zásadní dotaci ze strany státu ve formě šrotovného na úrovni kolem 20 procent, tak se celá tato významná část ekonomiky bude rozbíhat velmi zvolna. Lidé budou tuto spotřebu odkládat a s tím budou celým globálním ekonomickým systémem probíhat další negativní vlny a bude velmi těžké se dostat zpátky do efektivně funkčního modelu.

Předpokládané období ekonomického poklesu tak nastoupilo vskutku ve velkém. Aktuálně máme hned tři zásahy najednou. Tím prvním je korekce z maxima světové ekonomiky – kdy jsme ukončili nejdelší období světového růstu v historii. Druhým je zásadní dopad koronaviru. Třetí zásah, sice minoritní, je také nepřehlédnutelná ropná krize. Naštěstí ne v růstu cen ropy, ale v poklesu až do záporných hodnot.

Čekáte tedy zřejmě razantnější pokles ekonomik, než se zatím předpokládá?

Myslím si, že donedávna prezentované modely úřadů a mezinárodních organizací byly spíše nejoptimističtějšími možnými variantami. Plusem krizového období je tištění peněz. Vidím minimálně dva nutné pilíře – a to je okamžitý rozjezd státních investic, například do infrastruktury a dálnic. Bohužel však často pozitivní étos takových staveb skončí u toho, že zahraniční dodavatel těchto staveb postaví dálnici, a tak ten příspěvek pro tuzemskou ekonomiku není tak zásadní. Ale nejdůležitější je spotřeba obyvatelstva.

Zakladatel Trinity Bank Lapčík: Musíme zavést masivní šrotovné
2.9 (58.62%) 116 hlasování
Diskuze