Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jaké jsou výhody online půjčky?

Potřebujete doplnit svůj finanční rozpočet, ale do výplaty je daleko? Nebo se objevily…

Objevte e-shop specializovaný na obalové materiály

Dnes už není nic výjimečného vlastnit e-shop či jinak prodávat věci přes internet. Má to…

Let It Roll Open Air 2019 – Rozhovor Zdeněk Souček

Suki, vlastním jménem Zdeněk Souček, je jednou z nejdůležitějších postav české drum…

  Majitel firmy Liko-s Libor Musil
Majitel firmy Liko-s Libor Musil
Autor: Tomáš Novák/Euro

Razíme cestu betonovým pralesem, říká stavitel zelených fasád Musil

 Boříková 22. června, 09:03  -  Hana Boříková
  Majitel firmy Liko-s Libor Musil
Majitel firmy Liko-s Libor Musil
Autor: Tomáš Novák/Euro
22. června, 09:03

Metr čtvereční střechy vyzařuje jeden kilowatt energie. Stejně jako by to byl obrovský radiátor, říká Libor Musil, majitel firmy Liko-s.

Libor Musil začal ve stavařině podnikat hned po revoluci. Dnes má jeho firma Liko-s obrat téměř devět set milionů a dvě divize. První se zabývá mobilní příčkami, staví haly a dodává zelené fasády a střechy. Druhá - strojírenská - vyrábí technologické linky především pro potravinářství a metalurgii.

Aktuálně své dvě specializace dokonale propojil - pro strojírenskou divizi staví průmyslovou halu, která bude komplet „zelená“. A jen tak mimochodem v Indii nedávno dostavěl výrobní závod. Příčky jsou zatím základem jeho podnikání. Jednou by jím ale mohly být zelené fasády. Čím víc bude horko, tím dřív.

Jak dlouho máte divizi pro výzkum a vývoj zelených fasád?

Teď je to čtyři roky. Před pěti lety jsme postavili kancelářskou budovu Liko-Noe. Původně to byl jen takový prototyp, experiment, ale když jsme za rok po prvním létě viděli, jak ten barák funguje, řekli jsme si, že tohle chceme dělat a propagovat jako nový přístup k architektuře. Co Liko-Noe dokáže, daleko překonalo naše očekávání, efekt je ohromný.

Vůbec v Liko-Noe nemáme klimatizaci. Ve vedlejší klasické budově běží 12 hodin denně. Vidíme taky, jak ta budova sama působí na okolí, stromy tam rostou pětkrát rychleji než stromy v krajině, vrátili se sem živočichové. Vytvořili jsme oázu uprostřed průmyslové zóny.


České šetrné stavebnictví: podívejte se na 10 nejlepších budov


Je větší zájem o zelené fasády, nebo o zelené střechy?

Střechy se stávají rutinní součástí staveb, ale stěny ještě nejsou obvyklé. Zeleným fasádám se nikdo moc nevěnoval. I v západní Evropě se soustředí na střechy a jejich vývoj, ty se dobře prodávají. My jsme začali opačně - stěnami. Technologii střech jsme koupili, máme partnera z Německa. Fasády jsme skutečně začali vyvíjet, myslím si, že ve stěnách jsme dnes nejdál v Evropě, a to i díky spolupráci s našimi univerzitami.

Na fasády ale na rozdíl od střech nejsou dotace a zatím nejsou takové téma. Komerčně bude těžší s nimi prorazit...

Ale to jsou věci, které se musí změnit. Víte, co je potřeba? V rámci řízení o stavebním povolení se zkoumá vliv stavby na životní prostředí (tzv. EIA) a úzus je, že musí být minimalizované dopady stavby na okolí, jenže zatím se nikdo nezabývá dopady v oblasti zahřívání, přitom všechny budovy okolí zahřívají a vysušují, což je dnes velký problém.

Jeden metr čtvereční střechy vydává jeden kilowatt energie, to je obrovský radiátor. V létě se střechy zahřejí až na 80 stupňů Celsia a pálí přírodu kolem nás. Vezměte si, že naše hala má tisíc metrů čtverečních a kdyby měla klasickou střechu, bylo by to, jako bychom na ni umístili tisíc velkých radiátorů. Další radiátory jsou stěny, na které svítí sluníčko a teplo distribuuje vítr, takže rozpalují celé okolí.

Andrej Babiš nedávno deklaroval, že na boj se suchem půjde 30 miliard. Počítá se i s tím, že by stavby měly minimalizovat zahřívání prostředí?

Před třemi týdny vyšla první zpráva, že by se měly dotovat zelené střechy. To je první krok. Ti, kteří střechy nezakryjí, by měli platit nějakou ekologickou daň. Za vysychání krajiny může primárně stavebnictví a zemědělství.

Mělo by být použití zelených stavebních prvků vynuceno zákonem?

Jsou fasády konstrukčně o hodně náročnější než střechy?

Ano, střecha není problém, jen ji musíte mít dimenzovanou na extenzivní nebo intenzivní zeleň. Na fasádu musíte mít systém, který ji kotví a drží, nemůžete tam hlínu nafoukat jako na střechu. Stěna má nosný systém fasádních košů, druhá věc je, že střechu nemusíte, pokud je extenzivní, zalévat, trvalky si poradí s dešťovými výkyvy samy, stěna ne, po ní voda steče, takže ji musíte zalévat. Udělat správně zavlažovací systém je umění.

Kolik stojí metr zelené fasády?

Okolo deseti tisíc za metr čtvereční, osm až dvanáct tisíc podle provedení.

Vyrábíte řadu věcí. Co je gros firmy?

Gros jsou montované dělicí příčky, v tom patříme, myslím, mezi tři největší výrobce v Evropě, tudíž na světě, i když dneska už jsou asi někteří Asiati lepší než my. Mají strašně rychlý vývoj, mají drive, my tady v Evropě chrápeme.

Jak jste se vlastně dostal k tomu, že máte fabriku v Indii?

V archivu mám fotku, kde je můj praděda vyfocený s mým tátou, tehdy šestiletým, před pavilonem A na pražském výstavišti. Tehdy se hodně chodilo na veletrhy, byla to taková atrakce. Taky mám takovou fotku s mým otcem. I svého kluka jsem se tam snažil brát, on vyrůstal v takovém byznys inkubátoru a teď je velice šikovný obchodník. Je to asi sedm let, když jsme procházeli pavilon Z, který si celý pronajali Indové. To bylo prostě něco fascinujícího, samý turban a malé firmičky…

Už jsme chtěli odcházet, říkám, Honzíku, ještě támhle tu poslední uličku si projdeme, a tu ke mně přiskočil Ind, chytil mě za ruku a pustil nám na videu, jakou firmu má v Indii. Ten chlap měl stejnou firmu jako já se dvěma stovkami lidí, taky dělal stavařinu a strojařinu a nějaké interiéry. Slovo dalo slovo, přijel za námi do Slavkova a na oplátku nás pozval k sobě.

Od té doby jsme začali fungovat v Indii. Záhy jsme ale poznali, že pokud jen dovážíte, máte v Indii obrovský handicap, takže jsme začali budovat fabriku. Teď se to tam rozbíhá, Indii má na starost Honza, můj syn. Je to spíš dobrodružství, než aby to teď něco neslo. To přijde v budoucnu. Ale jsme na naše indické podnikání pyšní, strašně rádi tam jezdíme. Má to takový spirituální rozměr, máme tam spoustu přátel.


Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn


Co přesně tam vyrábíte?

Příčky. Ty se nevyplatí vozit někam daleko.

Co se dá na příčkách vyvíjet?

Jedno z vývojových stadií je třeba tahle příčka, která je ovladatelná. Funguje celá jako tablet, teď to tady jen není puštěné. Já si myslím, že jestli patříme mezi tři nejlepší firmy v Evropě v objemu, v pokrytí trhu, tak v inovacích jsme ti nejlepší v Evropě stoprocentně. Máme různé typy příček od skleněných po pevné, máme různé systémy uchycení, různou rychlost demontáže a montáže, některé jsou na kolejnicích, některé máme s takovými vakuovými prvky, takže jen postavíte a pustíte tam vzduch, ono se to rozepne a drží to. Máme elektronické stěny…

Libor Musil (56)
• Vystudoval strojírenskou technologii na VUT v Brně.
• Po studiích nastoupil do s. p. MEZ Brno jako technolog.
• Podnikat začal hned v lednu 1990 ve stavařině.
• Sportoval jako závodník na motorkách - motokros a enduro.
• Manželka s ním podniká téměř od začátku. Mají dvě dospělé děti.

Takže i příčka může být smart?

Tohle je chytrá příčka. Jsme první firma na světě, která napojila stěnu na počítač. Fakt to nikdo předtím neudělal. Těchto elektronických příček jsme už dodali asi sto, jedna je například na rektorátu VUT v Brně. Skla z našich příček jsou napojená na počítač, a když tam člověk přijde, stěna se spojí s jeho telefonem a pozdraví ho. Studenti si mohou příčky programovat.

Myslíte, že zelené budovy budou jednou váš hlavní byznys?

Nejde mi o byznys. Podívejte se, já mám byznys, vydělávám peníze. Pochopitelně bych byl rád, kdyby se nám peníze – a do vývoje a marketingu jsme jich nacpali opravdu moc - někdy vrátily, minimálně mým dětem, jsme rodinná firma, ale teď nejde o byznys. Když se zelený program nepodaří nastartovat nám, stejně tu budou desítky a desítky firem, které se tím budou zabývat. My jim jenom razíme cestu betonovým pralesem. To je teď náš úkol.

Umíte si představit, jak s těmi vašimi technologiemi a inovacemi vtrhnete do města? Ta už stojí, nejde jen o to, co se postaví nového...

Města je potřeba zahalit do zeleně. To znamená sázet stromy, kde se jen zasadit dají.

Třeba v centru Prahy vyjde vysadit strom skoro na milion korun.

My nemůžeme říkat, nejde. Musíme ten milion chtít najít. A střechy a fasády nechat zarůst. Všechno je technicky možné. Brno vyhlásilo, že dá dvacet milionů na dotace na zelené střechy. To je paráda, vznikne spousta zelených střech a lidi najednou uvidí, že na mé střeše je 70 stupňů, kdežto vedle jen 30. To je velký rozdíl v kvalitě života. Za pár let tady budou roboti, umělá inteligence je na dosah, lidi se osvobodí, ekonomika bude daleko výkonnější, ty prachy se do toho musí investovat. Teď máme digitální revoluci, musí přijít zelená revoluce.

Čtěte také:

Jak stavět bez písku a zedníků: autor krtkodomu Pribila sází na přírodní materiály

Klimatický zabiják cement: jde za ním osm procent skleníkových plynů

Izraeli dochází voda. Vysychající Galilejské jezero se má napájet z moře


Čtěte také

Události  Uhelná elektrárna v Mělníku

Ekologové žádají konkrétní datum konce uhlí. Svazy varují před okamžitým odstavením elektráren

Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné…

před 4 hodinami

 Britský premiér Boris Johnson

Johnsonův plán: při brexitu bez dohody chce Británie místo 39 miliard liber zaplatit devět

Pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci…

před 4 hodinami

Události   Protesty v srpnu 1969

Srpen. Ale ten druhý. V roce 1969 nechtěli komunisté připustit jakékoli protesty

Konec prázdnin roku 1969 byl možná ještě o něco smutnější než 21. srpen 1968. Proti…

před 4 hodinami

 Ilustrační foto

Objem hypoték v pololetí klesl o 20 miliard korun. Banky poskytly 36 tisíc úvěrů

České banky poskytly v prvním pololetí 2019 lidem 36 tisíc hypotečních úvěrů za celkem 80…

před 4 hodinami

 Americký prezident Donald Trump a prezident Francie Emmanuel Macron

Ve Francii začal summit G7. Bude se na něm řešit ochrana klimatu či bezpečnostní krize

Ve francouzském přímořském letovisku dnes za rozsáhlých bezpečnostních opatření začal…

24. srpna 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Sami jsme šťastní, ale ostatní nemusíme
E-mail – dobrý sluha, nebo zlý pán?
Jak může evidence na úřadu práce zvýšit důchod?
V práci se vám nelíbí? Tak ji změňte
Je Česko kryptoměnovou těžební velmocí? Jak začít těžit?
Auta
Dacia Duster jezdila už v 80. letech. I tehdy to byl…
Lynk & Co 03 Cyan je čtyřválcová předokolka, která na Ringu „překonala“ Mégane R.S. Trophy-R i Project 8
Porsche Taycan ukázalo své v podstatě poslední tajemství. Podívejte se, jak vypadá uvnitř
Kvíz: Uhodnete model auta na fotce?
Auto jako kafe: V Británii testují možnost koupit nový automobil na ulici v automatu
Hry pro příležitostné hráče