Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Remízek - ilustrační foto
Remízek - ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák

Příliš vysoká daň za remízek. Zemědělci chtějí za krajinné prvky platit méně

Jan Brož 24. srpna 2018, 12:03  -  Jan Brož
 Remízek - ilustrační foto
Remízek - ilustrační foto
Autor: Tomáš Novák
24. srpna 2018, 12:03

Zemědělci požadují po státu snížení pozemkové daně z takzvaných krajinných prvků. Odvádějí za ně více než za výnosná pole.

Na pozemcích obhospodařovaných Zemědělským družstvem Budišov na Třebíčsku se nacházejí i remízky, skály a další nevyužívaná území. Pro družstvo představují takové plochy zátěž, ovšem ne proto, že na nich nemůže hospodařit. Z každého hektaru musí odvádět státu daň z pozemků, která výrazně převyšuje odvod z obdělávaných polí.

„Dříve byly pozemky od daní osvobozené, nyní to však finanční úřady daní. Z orné půdy platíme daň od 380 do 420 korun na hektar, za kopečky však platíme dva tisíce za hektar, tedy pětinásobek orné půdy,“ vypočítává předseda Stanislav Jaša nepoměr mezi zdaněním výnosných polí a neobdělávaných, ale pro krajinu klíčových krajinných prvků.

O nutnosti návratu různých mezí, remízků, nevyužívaných travních porostů a dalších prvků rozoraných v průběhu kolektivizace do tuzemské krajiny se přitom v poslední době intenzivně hovoří v souvislosti se stále častějšími suchy. Ty udržují vodu v krajině, zabraňují erozi a poskytují útočiště ohroženým druhům zvířat a rostlin. Mohou také plnit ochrannou funkci při povodních.

Trojí ztráta

Zemědělci přitom čelí kritice, že krajinné prvky na polích nechtějí. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy jsou ale výtky neoprávněné. Mez či remízek pro farmáře představují hned několikanásobnou ztrátu. Jednak přijdou o výnosy z polí, většina zemědělců navíc hospodaří v nájmu a vlastníkovi musí platit i za nevyužívanou plochu. Do třetice je pak zatíží právě vysoká daň. „Paradoxně nás stát nutí, abychom krajinné prvky nevytvářeli, protože je daní až desetinásobkem orné půdy,“ říká Pýcha.


Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte


To, jak vysokou daň zemědělci odvedou, závisí na druhu pozemku. Remízky a spol. patří mezi takzvané ostatní plochy, za které si stát účtuje dva tisíce korun za hektar a rok. U orné půdy se daň počítá podle průměrné ceny stanovené vyhláškou. I z nejcennějších polí v Česku, která se nacházejí v katastru obce Dubčany u Choliny, však zemědělci odvádějí eráru necelých 1,5 tisíce korun za hektar. To je však naprostá výjimka a na velké většině území je daň výrazně nižší. Podle Pýchy sice mohou úřady nevyužívané pozemky od daně osvobodit, jak ale ukazuje příklad z Budišova, zdaleka ne všude jsou k tomu ochotné.

Vznikne nová kategorie?

Svaz chce proto prosadit snížení pozemkové daně z krajinných prvků v ideálním případě na nulu, minimálně však na úroveň, jaká se odvádí z okolní orné půdy. Pýcha se proto už sešel s ministryní financí Alenou Schillerovou, která se podle něj k požadavku postavila vstřícně.

„Ministerstvo financí se v současné chvíli tímto tématem zabývá,“ potvrdil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení resortu. Dodal však, že ministerstvo zatím k žádnému závěru nedošlo, a nemůže se tak k problému blíže vyjádřit ani vyčíslit, jaký dopad by případné snížení daně mělo na rozpočet.

Podle Vojtěcha se navíc problém netýká pouze zákona o dani z nemovitých věcí, ale především toho, pod jakou formou je pozemek zapsán v katastru. Pravděpodobně by tak musela vzniknout speciální kategorie „ostatní plochy - krajinné prvky“ s nižším daňovým zatížením než u běžných ostatních ploch. Úleva zemědělcům od vysokých odvodů, která by odblokovala stavbu potřebných mezí, si tak vyžádá komplexní změnu.

Čtěte komentář: Zemědělské dotace se musí změnit. A spotřebitel také

Přečtěte si také:

Účet za sucho: méně obilí, více řepky

V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům

Slunce, seno, jahody? Hi-tech zemědělství vypadá jinak



Čtěte také

Ilustrační foto

Povinné novinky v autech od roku 2022: černé skřínky i systémy varování

Automobilky budou muset od poloviny roku 2022 do nových vozů povinně instalovat nové…

před 2 hodinami

 Terminál 2 na Letišti Václava Havla Praha

Pražské letiště chce do roku 2028 rozšířit druhý terminál za 16 miliard korun

Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028.…

před 2 hodinami

Události  Bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková

Solární kauza: soud osvobodil bývalou šéfku ERÚ Vitáskovou

Krajský soud v Brně dnes nanovo rozhodoval v části kauzy solárních elektráren na…

před 3 hodinami

 Dobíjecí stanice - ilustrační foto

E.ON plánuje 175 dobíjecích stanic pro elektromobily. Investuje do nich 183 milionů korun

Energetická společnost E.ON vybuduje do roku 2022 zhruba 175 veřejných dobíjecích stanic…

před 3 hodinami

Zleva Jan Hudeček z Železáren Veselí a majitelé solárních elektráren v Chomutově Zdeněk Zemek a Alexandr Zemek čekají u brněnského krajského soudu na rozsudek v případu nezákonného vydání licencí.

Ústavní soud odmítl stížnosti Zemkových. Nepodmíněné tresty v kauze solárních elektráren platí

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti bratrů Zemkových, potvrdil tak nepodmíněné tresty v…

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Prevence před rakovinou existuje
Jak fungují odložené platby
8 čísel o zvýšeném rodičovském příspěvku
EU: V Česku žije nejméně „chudých“ lidí
Auta
V evropských autech budou od roku 2022 povinné černé…
Ve kterém městě vám hrozí největší riziko silniční bitky? A které město má nejhorší zácpy?
Automobilové origami je nejdražší SUV na světě. Stojí sedmkrát víc než Cullinan
Nový rodinný model Mitsubishi spojuje dvě kategorie aut. Moc krásy ale nepobral
Nový Peugeot e-Expert
Hry pro příležitostné hráče