Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Hypotéka i pro pouhé družstevníky

Máte možnost odkoupit podíl z družstevního bytu? Nevíte, jak by to bylo s jeho…

S Erikem Štefanovičem o digitalizaci, BIM a úspěšných projektech bytových domů

Skupina firem DELTA s hlavním sídlem v rakouském Welsu patří k vedoucím společnostem v…

MBA Management ve zdravotnictví: správná volba pro lékaře i manažery

V oblasti zdravotnických oborů získává titul MBA stále větší význam a často je jedním z…

Zemědělství, ilustrační foto
Zemědělství, ilustrační foto
Autor: čtk

Konec beztrestnosti. Stát začíná přísněji postihovat chyby zemědělců

Jan Brož 21. září, 21:47  -  Jan Brož
Zemědělství, ilustrační foto
Zemědělství, ilustrační foto
Autor: čtk
21. září, 21:47

Každý rok rozpustí stát mezi české zemědělce 23 miliard korun; vlastně jen za to, že se budou chovat slušně - ke krajině, rostlinám i zvířatům. Na pokutách za poškozování životního prostředí přitom stát vybral jen dvě promile z této částky. Z toho vyplývá, že jsou čeští zemědělci buď vzorní hospodáři, nebo je dohled víc než benevolentní.

Soudě i podle čerstvého případu „zaječí genocidy" na Brněnsku bude spíše druhá možnost pravdou. A to můžeme mluvit o výrazném navýšení postihů. Ona dvě promile, tedy 41,6 milionu v absolutních číslech, o něž Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) zkrátil zemědělcům dotace, je totiž dvaapůlnásobek pokut, které úřady udělily před dvěma lety. Týdeník Euro se proto rozhodl důkladněji zmapovat, zda a jak jsou farmáři za prohřešky vůči životnímu prostředí vlastně trestáni.

Na rozdíl od jiných sfér české společnosti není trestání zemědělců nic jednoduchého. Pravidla sankcí se až do roku 2016 řídila bodovým systémem, jenž zemědělcům při kontrolách přiznával kladné body za záležitosti, které měli v pořádku. Jako by podnapilý řidič nepřišel - o řidičák, protože s sebou předpisově vozí reflexní vestu.

Dnes nezodpovědní agrárníci plusové body nedostávají, přesto má i současné nastavení do ideálu stále daleko. Podle kritiků jsou podmínky někdy nastaveny nesmyslně, přírodě spíše škodí a zemědělce k nešetrnému chování motivují.

na objednávku Audi Q7
Nafta
Automatická
Motor:
45 TDI quattro 170kW
Výbava:
Q7
22 968 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Passat
Benzín
Manuální
Motor:
1.5 TSI 110 kW
Výbava:
Business
585 810 Kč
s DPH
na objednávku Volvo XC60
Nafta
Manuální
Motor:
D3
Výbava:
Momentum
984 777 Kč
s DPH
skladem Hyundai Tucson
Benzín
Manuální
Motor:
1.6 GDi 97 kW
Výbava:
TUCSON
444 990 Kč
s DPH
na objednávku Audi Q7
Nafta
Automatická
Motor:
50TDI quattro 210kW
Výbava:
Q7
27 829 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai Santa Fe
Benzín
Automatická
Motor:
2.4 GDI e-CVVT 4x4 AT
Výbava:
Confidence
794 990 Kč
s DPH
na objednávku Mazda CX-30
Benzín
Manuální
Motor:
2.0 Skyactiv/90 kW
Výbava:
Skyaktiv-G
557 653 Kč
s DPH
na objednávku Škoda Citigo-e iV
Elektromotor
Automatická
Motor:
61 kW
Výbava:
Style
421 302 Kč
s DPH
na objednávku Jeep Wrangler Unlimited
Nafta
Automatická
Motor:
2.2 CRD
Výbava:
Sport
1 115 334 Kč
s DPH
na objednávku Hyundai i30 kombi
Benzín
Manuální
Motor:
1.0 T-GDI 88 kW
Výbava:
Trikolor
4 730 Kč
s DPH
na objednávku Volkswagen Touareg
Nafta
Automatická
Motor:
3.0 TDI 210kW 4x4 AT
Výbava:
Elegance
1 442 232 Kč
s DPH
na objednávku Audi Q7
Nafta
Automatická
Motor:
45 TDI quattro 170kW
Výbava:
Q7
1 594 710 Kč
s DPH

Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře


„Současnou podobu zemědělské dotační politiky nelze považovat za příznivou ve vztahu k ochraně přírody a zejména biologické rozmanitosti. Opatření, která směřují do této oblasti, nebývají vždy funkční, případně jsou nastavena tak striktně či komplikovaně, že mohou být pro zemědělce až demotivující,“ říká Zdeněk Papoušek z oddělení ochrany přírody České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Pokuty české a pokuty dotační

Pro pochopení je nejprve třeba vysvětlit, jak dohled nad zemědělci funguje. Zajišťuje jej hned několik úřadů -Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) dohlíží na pesticidy a hnojiva, ČIŽP bdí nad vodami či ptactvem, Česká plemenářská inspekce nad evidencí dobytka a Státní veterinární správa nad tím, zda je o zvířata dobře postaráno.

Za porušení jakýchkoliv pravidel mohou kontroloři viníky pokutovat, což se opravdu děje. Třeba ÚKZÚZ letos varoval před závadnými herbicidy objevenými ve skladech společnosti Navos, která spadá do holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Společnost Bílovská zemědělská zase loni dostala 600tisícovou pokutu od ČIŽP za nevhodné uložení nebezpečných látek a jejich následný únik, stejně jako nepovolený odběr podzemních vod.

V tomto případě jde o jednorázové pokuty udělované podle české legislativy. Kolik takových trestů jednotlivé úřady farmářům celkově za rok udělí, lze jen obtížně dohledat. Některé instituce dohlížejí i na jiné než zemědělské subjekty, jiné se zaměřují na oblasti nijak nesouvisející s ekologií.

Navzdory trestům eroze neubývá

Jde však jen o ty méně bolestivé sankce. Paralelně s běžnými kontrolami probíhají i takzvané kontroly podmíněnosti neboli cross compliance, jejichž negativní výsledek obvykle bolí zemědělce mnohem více než „obyčejná“ pokuta. Mají totiž dopad na dotace.


Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat


Jejich příjemci musejí dodržovat kolem stovky pravidel vztahujících se k životnímu prostředí. Každý rok prověří úřady minimálně jedno procento z více než třiceti tisíc žadatelů, a kdo kontrolou neprojde, přijde o jedno, tři, pět a při opakovaném porušení až sto procent dotací.

Z údajů SZIF vyplývá, že nejvíce prohřešků i udělených pokut se týká administrativních povinností evidence a identifikace dobytka. Inspektoři poměrně lehce odhalí chybějící štítek v uchu krávy v konkrétním kravíně a podle toho stanoví viníka. Zjistit, zda uhynulého dravce nalezeného uprostřed lesa zahubilo neúměrné užití zemědělské chemie, a odhalit původce, je ve srovnání s tím detektivní úkol. A to se odráží i ve výsledcích kontrol.

Druhým nejčastěji pokutovaným prohřeškem je nedodržování podmínek, které mají zabránit erozi půdy. „Erozní standardy mají nejčastější chybovost a je to dáno především nepřesností v hospodaření. Chceme třeba, aby bylo vyseto podle vrstevnic, což v terénu nejde vždy dodržet. Pravidla jsou však velmi striktní,“ potvrzuje ředitelka odboru přímých plateb ministerstva zemědělství Kateřina Bělinová.

Konkrétně se jako nejproblematičtější ukazuje takzvaný standard DZES 5, který zakazuje na silně erozně ohrožených půdách pěstovat plodiny, jako jsou kukuřice, brambory či řepa, které k úbytku cenné půdy přispívají. Na erozí ohrožené půdě se sice pěstovat mohou, ovšem jen za použití půdoochranných technologií, jako jsou zasakovací či přerušovací pásy. Jen loni porušilo toto pravidlo 116 kontrolovaných zemědělců, kteří přišli celkem o 16 milionů korun na dotacích. To je více než trojnásobek oproti předchozímu roku.

Zastavit poškozování orné půdy se však nedaří. Podle monitoringu Státního pozemkového úřadu bylo loni zaznamenáno 276 případu eroze, absolutně nejvíce za dobu, co se tento jev sleduje. Do poloviny letošního srpna to bylo už 233 případů, a vše tak nasvědčuje tomu, že neblahý rekord bude překonán. Škody způsobené erozí způsobují ročně mnohamiliardové ztráty.

Remízek by se měl hýbat

Problémem jsou někdy samotná pravidla. Zdeněk Papoušek z ČIŽP uvádí jako příklad podmínky pro krajinné prvky, které mají pomoci udržet vodu v krajině a bránit erozi. Politici tak navenek vykazují bohulibý zájem, v praxi jsou však parametry definovány příliš byrokraticky. I nepatrný posun může vést ke zkrácení nebo neposkytnutí podpory. Než by toto zemědělci riskovali, nové prvky raději vůbec nezakládají a ty stávající udržují v původním rozsahu. „Z pohledu biodiverzity by přitom bylo žádoucí, kdyby se krajinný prvek spíše vyvíjel v čase, někde ubyl, jinde přibyl, což bylo součástí tradičních forem hospodaření. Ale toto se zřejmě špatně píše do zákona nebo do metodiky kontroly,“ vysvětluje Papoušek.

Inspekce je jednou z mnoha institucí, které nad chováním zemědělců bdí. Jako jediná však nespadá pod ministerstvo zemědělství a její zaměstnanci mají na rozdíl od kolegů z „agrárních“ úřadů v mnoha případech kritičtější pohled.

Měl by stát postupovat přísněji, proti nepoctivým zemědělcům?

Zemědělci například podle ČIŽP nejsou nijak motivováni, aby na svých pozemcích zachovávali mokřady, které mohou sehrát v boji se suchem důležitou roli. A selháním systému je také třeba neomezené mechanizované sečení travních porostů. Ty zadrží vodu v krajině lépe než pole, jejich celoplošné sekání výkonnou technikou však za ekologický přístup označit určitě nelze.

„V širším rozsahu tato praxe představuje naprostý exodus pro početnost a druhovou pestrost, zejména bezobratlých živočichů, kteří jsou nositeli mnoha ekologických funkcí. Pro zemědělce je to však ekonomické chování a nastavení základních podmínek péče o travní porosty je nijak nemotivuje ke změně přístupu,“ říká Papoušek.

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslava Šebka jsou pravidla Evropské komise upravená pro menší zemědělce, u nichž se očekává, že budou hospodařit s větším citem. „Panuje tu schizofrenie, protože nerespektujeme model evropského zemědělství založeného na rodinných farmách, na které jsou dotace nastaveny, a také proto některá opatření selhávají. Jsou přizpůsobena socialistickému velkozemědělství, které je odtržené od vlastnictví půdy, od venkova,“ míní Šebek.

Zpřísnění přichází pomalu

Stát reaguje pomalu, ale i podle inspektorů ČIŽP se systém postupně zlepšuje a některé největší absurdity z minulosti už zmizely. Například zrušení bodového systému vedlo ke skokovému nárůstu hodnoty udělených sankcí. Podle Bělinové lze pak ve statistikách za letošní rok očekávat další významný růst zkrácených dotací kvůli zpřísnění erozních standardů platných od letošního ledna.


Klimatolog Ač: Potřebujeme uhlíkovou daň a další systémové změny, sázet stromy nestačí


Podobný efekt bude nejspíš mít i další opatření platné od příštího roku. I to se týká eroze - na ohrožených pozemcích už nebude možné pěstovat monokultury na ploše větší než 30 hektarů. Zemědělci je tak budou muset osadit více plodinami nebo je rozdělit pásy. To se dotkne čtvrtiny veškeré orné půdy v Česku a zhruba 2300 zemědělských podniků. Není divu, že se o toto pravidlo léta bojovalo.

Po roce 2022 pak odstartuje nové sedmileté dotační období, o jehož podobu se v současnosti vedou v Bruselu i mezi jednotlivými členskými státy ostré debaty. České ministerstvo zemědělství se při nich mimo jiné snaží omezit zastropování podpory pro velké podniky (což by mimochodem postihlo zemědělskou část byznysu premiéra Andreje Babiše).

Zda uspěje, se teprve uvidí, jisté však je, že ekologický aspekt bude v nové evropské zemědělské dotační politice hrát ještě větší roli než nyní. Tlak na zemědělce, aby se chovali vůči krajině ohleduplně, tedy zesílí. V očích většiny těch velkých ale zřejmě zůstane pole spíš průmyslovou zónou než součástí přírody.

Přečtěte si také:

Svět se musí vypořádat s nedostatkem vody. Do šesti let bude „na suchu“ 1,8 miliardy lidí

Sucho: nové domy budou zelené a naučí se chytat vodu

Na suchu. Nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny

Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat

Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy

Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda


Čtěte také

 John Bercow hovoří k britským poslancům.

Stejný návrh jako v sobotu. Šéf britského parlamentu Bercow zrušil debatu o brexitové dohodě

Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow zablokoval nový pokus vlády…

21. října 2019

Události  Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka

V Česku působila síť ruských zpravodajců, BIS a policisté ji rozbili

Bezpečnostní informační služba (BIS) a Národní centrála proti organizovanému zločinu …

21. října 2019

Euro TV
 Martin Pošta, zakladatel Signal Festivalu

Filmový producent, který přivedl světlo do Prahy - Martin Pošta a jeho Signal Festival

Co začalo jako osobitý koníček - sledování světelného umění - se vyvinulo v jeden z…

21. října 2019

Martin Němeček

Po krizi jsme nakoupili nesmírně kvalitní majetek velmi lacino, říká Martin Němeček z CPI

Akcie některých firem na burze neuvěřitelně padají. A to je ideální příležitost pro…

21. října 2019

Praha Vizualizace Václavského náměstí

Tramvaje se vrátí v roce 2023 na Václavské náměstí. Rozšíří se chodníky a přibudou stromy

Tramvaje budou na pražském Václavském náměstí po svém návratu do horní části jezdit v…

21. října 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 11 | Průměrné hodnocení: 3.18

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Fotky a obrázky z internetu: kdy je možné je použít?
Máte volné peníze? A chcete, aby jich bylo víc?
V jakých velkých obchodech můžete zaplatit stravenkou?
Za týden nás čeká svátek
Senioři a moderní technologie - nepřátelé či kamarádi?
Auta
Pokuty za pašování migrantů mohou přijít i po šesti letech
Kvíz: Poznáte auto na fotografii?
Český úspěch při International DAF Driver Challenge 2019
Test zimních pneumatik 215/55 R17: Celkový vítěz propadl při brzdění na suchu
V Přelouči postavili pancéřovaný Superb. Odolá i výbušninám
Hry pro příležitostné hráče