Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu

,
Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu
Zdroj: archiv Euro

Žluté lány řepky nevadí jen alergikům a milovníkům tradičního českého farmaření. Proti nepřehlédnutelným polím se staví unijní politici i úředníci. Nervozita výrobců biopaliv tak stoupá. Už na začátku letošního roku Evropská komise oznámila, že po roce 2020 přestane s jejich finanční podporou.

Nyní se s vlastním podobným záměrem přihlásila i Česká republika. Stát chce výrazně přehodnotit svou náklonnost nejen k energetickým plodinám, ale i k zemědělským bioplynkám. Hlavně proto, že necitlivé pěstování technických odrůd hnané vidinou dotací poškozuje zdroje vody a půdu mění v takřka mrtvou a suchou hmotu.

Koncepce ochrany před dopady sucha, kterou na konci července schválila vláda, mluví v té souvislosti dokonce o „alarmujících výsledcích“ monitoringu jakosti podzemních vod, do nichž prosakují toxické pesticidy.

„Většina bioplynek v Česku jsou zemědělské bioplynové stanice, které využívají cíleně pěstovanou zemědělskou biomasu jako kukuřici či řepku. Biomasa pro ně pěstovaná představuje riziko pro zemědělské půdy v podobě vodní eroze, navíc tyto plodiny jsou hnojené pesticidy,“ shrnuje žlutou hrozbu Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Dotační hektary
Řepka: v roce 2016 se řepka olejka pěstovala na 393 tisících hektarech půdy, pro výrobu bionafty byla využita plodina zabírající plochu 109 tisíc hektarů.
Kukuřice: pro technické využití se pěstovala na 85 tisících hektarech, pro výrobu bioetanolu byla využita kukuřice z plochy 13 tisíc hektarů.
Cukrovka: z celkové plochy 61 tisíc hektarů se pro biotenaol použila technická cukrovka z 12 tisíc hektarů.

Zdroj: Český statistický úřad

Pokud tak dnes někdo dostane nápad rozjet bioplynku, s dotací na výstavbu a provoz může počítat jen tehdy, pokud jako palivo používá odpadní biomasu.

A s dotací se musí rozloučit i pěstitelé řepky mířící po sklizni na výrobu bionafty. Už v roce 2020 ztratí vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva vyrobená ze zemědělských plodin podporu. Evropská komise tak chce snížit jejich podíl v dopravě. Zatímco ještě v roce 2021 se počítá se sedmi procenty, o devět let později by měl podíl klesnout až na 3,8 procenta.

Producenti biopaliv sice protestují a namítají, že se zvýší emise, nicméně pro unijní úředníky je v budoucích letech prioritou zachování krajiny a vodních zdrojů.

Mezi řádky

Z těchto důvodů se stále častěji diskutuje i o pěstování kukuřice. Ovšem nikoli ve spojení s bioplynkami – celé dvě třetiny kukuřice vypěstované na českých a moravských polích se totiž spotřebují jako krmivo pro zvířata. „Problematické je spíše pěstování kukuřice na nevhodných erozně ohrožených pozemcích,“ reaguje Markéta Ježková z ministerstva zemědělství.

Naráží na fakt, že kukuřice se pěstuje takzvanou širokořádkovou metodou. To znamená, že v poli zůstávají mezi rostlinami velké mezery, půda není nijak chráněna a při větších deštích ji voda odplavuje.

Výzkumníci hledají způsoby, jak tuto erozi zpomalit. Jednu z variant představují takzvané meziplodiny. Žito či katrán vysazené mezi řádky mohou holou půdu pokrýt, zlepšit její absorpční schopnosti a zpevnit ji.


Přečtěte si seriál o pozemkových magnátech v Česku:

Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek

Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků

Komu patří Česko 3: zemědělské pozemky ovládla komunistická šlechta

Komu patří Česko 4: církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů

Komu patří Česko 5: od vstupu do EU vzrostla cena půdy trojnásobně

 Vesnice Hrčava

Další potíž nastává v červnu a červenci, kdy kukuřice dozrává a potřebuje velké množství vláhy. Zdroje ale začínají chybět, což pěstování komplikuje.

Nicméně kukuřice s řepkou stále zabírají více než čtvrtinu celkové oseté plochy v Česku. A i když se zemědělci časem přeorientují a technické plodiny včetně chemikálií odbourají, příroda se bude vzpamatovávat dlouho. Mluví se o celých dekádách. „Některé účinné látky, jako například herbicid atrazin pro kukuřici nebo herbicid alachlor pro řepku, se i po deseti letech od zákazu jejich použití vyskytují v povrchových a podzemních vodách,“ popisují autoři „suché“ koncepce dnešní situaci.

Podle čerstvé zprávy o stavu vodohospodářství se loni jakost podzemních vod opět zhoršila. Kontaminaci experti naměřili u 586 ze 675 sledovaných vrtů a pramenů.

Dále čtěte:

EU už nechce podporovat dotacemi velké zemědělské podniky. Česko nesouhlasí

Česko přichází o to nejcennější – o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy

Geneticky neupravené Česko. Žádný zemědělec letos GMO nezasel


Ohodnoťte tento článek
Diskuze