Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu

Ondřej Stratilík 03. září 2017, 06:04  -  Ondřej Stratilík
03. září 2017, 06:04

Žluté lány řepky nevadí jen alergikům a milovníkům tradičního českého farmaření. Proti nepřehlédnutelným polím se staví unijní politici i úředníci. Nervozita výrobců biopaliv tak stoupá. Už na začátku letošního roku Evropská komise oznámila, že po roce 2020 přestane s jejich finanční podporou.

Nyní se s vlastním podobným záměrem přihlásila i Česká republika. Stát chce výrazně přehodnotit svou náklonnost nejen k energetickým plodinám, ale i k zemědělským bioplynkám. Hlavně proto, že necitlivé pěstování technických odrůd hnané vidinou dotací poškozuje zdroje vody a půdu mění v takřka mrtvou a suchou hmotu.

Koncepce ochrany před dopady sucha, kterou na konci července schválila vláda, mluví v té souvislosti dokonce o „alarmujících výsledcích“ monitoringu jakosti podzemních vod, do nichž prosakují toxické pesticidy.

„Většina bioplynek v Česku jsou zemědělské bioplynové stanice, které využívají cíleně pěstovanou zemědělskou biomasu jako kukuřici či řepku. Biomasa pro ně pěstovaná představuje riziko pro zemědělské půdy v podobě vodní eroze, navíc tyto plodiny jsou hnojené pesticidy,“ shrnuje žlutou hrozbu Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.

Dotační hektary
Řepka: v roce 2016 se řepka olejka pěstovala na 393 tisících hektarech půdy, pro výrobu bionafty byla využita plodina zabírající plochu 109 tisíc hektarů.
Kukuřice: pro technické využití se pěstovala na 85 tisících hektarech, pro výrobu bioetanolu byla využita kukuřice z plochy 13 tisíc hektarů.
Cukrovka: z celkové plochy 61 tisíc hektarů se pro biotenaol použila technická cukrovka z 12 tisíc hektarů.

Zdroj: Český statistický úřad

Pokud tak dnes někdo dostane nápad rozjet bioplynku, s dotací na výstavbu a provoz může počítat jen tehdy, pokud jako palivo používá odpadní biomasu.

A s dotací se musí rozloučit i pěstitelé řepky mířící po sklizni na výrobu bionafty. Už v roce 2020 ztratí vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva vyrobená ze zemědělských plodin podporu. Evropská komise tak chce snížit jejich podíl v dopravě. Zatímco ještě v roce 2021 se počítá se sedmi procenty, o devět let později by měl podíl klesnout až na 3,8 procenta.

Producenti biopaliv sice protestují a namítají, že se zvýší emise, nicméně pro unijní úředníky je v budoucích letech prioritou zachování krajiny a vodních zdrojů.

Mezi řádky

Z těchto důvodů se stále častěji diskutuje i o pěstování kukuřice. Ovšem nikoli ve spojení s bioplynkami – celé dvě třetiny kukuřice vypěstované na českých a moravských polích se totiž spotřebují jako krmivo pro zvířata. „Problematické je spíše pěstování kukuřice na nevhodných erozně ohrožených pozemcích,“ reaguje Markéta Ježková z ministerstva zemědělství.

Naráží na fakt, že kukuřice se pěstuje takzvanou širokořádkovou metodou. To znamená, že v poli zůstávají mezi rostlinami velké mezery, půda není nijak chráněna a při větších deštích ji voda odplavuje.

Výzkumníci hledají způsoby, jak tuto erozi zpomalit. Jednu z variant představují takzvané meziplodiny. Žito či katrán vysazené mezi řádky mohou holou půdu pokrýt, zlepšit její absorpční schopnosti a zpevnit ji.


Přečtěte si seriál o pozemkových magnátech v Česku:

Komu patří Česko: nejvíc pozemků v Česku má Radovan Vítek

Komu patří Česko 2: Euro představuje 1000 největších majitelů pozemků

Komu patří Česko 3: zemědělské pozemky ovládla komunistická šlechta

Komu patří Česko 4: církve získaly v rámci restitucí přes 116 tisíc hektarů

Komu patří Česko 5: od vstupu do EU vzrostla cena půdy trojnásobně


Další potíž nastává v červnu a červenci, kdy kukuřice dozrává a potřebuje velké množství vláhy. Zdroje ale začínají chybět, což pěstování komplikuje.

Nicméně kukuřice s řepkou stále zabírají více než čtvrtinu celkové oseté plochy v Česku. A i když se zemědělci časem přeorientují a technické plodiny včetně chemikálií odbourají, příroda se bude vzpamatovávat dlouho. Mluví se o celých dekádách. „Některé účinné látky, jako například herbicid atrazin pro kukuřici nebo herbicid alachlor pro řepku, se i po deseti letech od zákazu jejich použití vyskytují v povrchových a podzemních vodách,“ popisují autoři „suché“ koncepce dnešní situaci.

Podle čerstvé zprávy o stavu vodohospodářství se loni jakost podzemních vod opět zhoršila. Kontaminaci experti naměřili u 586 ze 675 sledovaných vrtů a pramenů.

Dále čtěte:

EU už nechce podporovat dotacemi velké zemědělské podniky. Česko nesouhlasí

Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy

Geneticky neupravené Česko. Žádný zemědělec letos GMO nezasel


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 3.67

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Na které dani si z vašeho platu vezme stát nejvíc?
Je dobré znát plat kolegů?
Mám hypotéku, ale už ji nechci. Co můžu udělat?
Jak vyřídit voličský průkaz pro druhé kolo prezidentských voleb 2018? Pospěšte si!
Osobní finance pod kontrolou II: Je v jednoduchosti appky síla?
Auta
10 nejhorších aut roku 2017 podle Euro NCAP: Propadl Fiat,…
Konec světa? SUV Ferrari je už „hotová věc“. Představí se do roku 2022
Škoda Kamiq: Teoretický konkurent Dacie Duster se ukázal na prvních fotkách
Hyundai Veloster má stále o jedny dveře méně a nabídne až 275 koní
Nissan Xmotion ukazuje, jak budou vypadat příští SUV japonské značky
Technologie
Nové řadiče Thunderboltu. Umí DisplayPort 1.4 a periférie se dají připojit i k USB
Manipulace s Bitcoinem. Růst ze 150 na 1000 dolarů mohl způsobit jediný člověk
Panasonic ukázal první televizory OLED s podporou HDR10+
Vypadává vám doma Wi-Fi? Možná za to může Google
Jsou tu první disky s QLC NAND: Intel SSD 660p slibuje levné NVMe, výdrž je otázka
Hry pro příležitostné hráče