Otrávené dědictví v Rybitví. Pardubice spalovnu nechtějí - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Otrávené dědictví v Rybitví. Pardubice spalovnu nechtějí

,
Otrávené dědictví v Rybitví. Pardubice spalovnu nechtějí
Zdroj: Martin Pinkas

Firma AVE CZ koupila před deseti lety za 18,5 milionu korun nefunkční spalovnu v Rybitví. Nyní ji chtěla za 35 milionů odprodat Pardubicím, město ale na poslední chvíli couvlo.

Dva špinavé betonové zásobníky zejí prázdnotou už dvanáctým rokem. Vysokou rezavějící konstrukci obrůstají zelené šlahouny, v děravých nádobách leží zapomenuté kilogramy zvlhlého popela a škváry. Tady u odkalovacího jezera, na pomezí Pardubic a Rybitví, je vzduch chemikáliemi cítit dodnes.

Pan Krejčí stojí ve dveřích svého bytu a vzpomíná na čtyřicet let, která prožil v Synthesii. Za tu dobu prošel několika profesemi včetně správce spalovny chemických kalů. „Nic nehrozí, je to kvalitní technologie, všechno bylo pod kontrolou“, říká klidným hlasem. Bydlí přitom na sídlišti, které Synthesia postavila před rokem 1989 jen několik stovek metrů od komína spalovny. „Klidně by se mohla zase rozběhnout,“ sní Krejčí.

Vedení Pardubic, sousedních obcí a padesát tisíc lidí v okolí mají však úplně jiný názor. Úředníci proto na listopadové zasedání pardubického zastupitelstva připravili usnesení, na jehož základě by město mohlo chátrající spalovnu odkoupit od firmy AVE CZ za 35 milionů korun. Jiná varianta, jak ochránit region před jedovatými zplodinami či případnou ekologickou havárií, prý neexistuje.

Vize, kterou velmi hlasitě prosazoval primátor Martin Charvát (ANO), však nečekaně narazila. K jejímu schválení potřeboval dvacet konšelů, ruku pro výkup zastaralé spalovny jich však nakonec zvedlo jen třináct. „Měli jsme možnost tuto hrozbu vyřešit jednou provždy. Za sebe mohu říci, že jsem udělal maximum,“ zlobí se Charvát.

Jak jste přišli na cenu

Plán, jak už to tak bývá, ztroskotal na penězích. Město mělo sice připraveno „nadbytečných“ 35 milionů, výši sumy však nedokázalo obhájit. Nehledě na skutečnost, že firma AVE CZ chtěla zpočátku svůj rezavějící majetek odprodat Pardubicím za dvojnásobek. Jenže i konečných 35 milionu korun – přesně na tolik spalovnu ocenil posudek, který si na žádost Pardubic nechala vypracovat firma AVE CZ – bylo nakonec příliš. „V přepočtu necelých 400 korun na hlavu každého obyvatele Pardubic je dle mého již přijatelné,“ lituje primátor Charvát.

Faktem zůstává, že když v březnu 2006 AVE CZ odstavenou spalovnu kupovala, dala za ni „pouhých“ 18,5 milionu korun. Podle marketingové ředitelky AVE CZ Pavly Iváckové je ale k dnešní hodnotě linky nutné připočíst dalších 30 milionů na projektové náklady. Také proto se na jednání zastupitelstva poslední listopadový čtvrtek nekonečně diskutovalo. A leckdy docela absurdně. Někteří opoziční zastupitelé se například pokusili plány vedení města zesměšnit návrhem, aby Pardubice odkoupily všechny další znečišťovatele.

 Politik a aktivista Libor Malý

Politik a aktivista Libor Malý vidí ve výkupu spalovny jediné řešení, jak ochránit tisíce lidí před případnou ekologickou havárií. (Foto: Martin Pinkas, Euro)

K rozkolu došlo i mezi „genetickými“ odpůrci zprovoznění linky v Rybitví. „Odmítám platit někomu podnikatelský záměr, který nevyšel,“ říká zastupitel Jan Linhart (Patrioti Pardubic). Tvrdí, že dnešní hodnota nemovitostí činí pouze šest milionů. Linhart je zároveň předsedou spolku Zelená pro Pardubicko, který se už téměř deset let snaží, aby AVE CZ plány na oživení spalovny definitivně odpískala.

Naopak Libor Malý (ČSSD), předseda občanského sdružení Stop spalovně v Rybitví, mluví o tom, že výkup je jediným rozumným řešením. I v situaci, kdy není jasné, jaký bude finální účet za demolici a jestli se město nepouští do zbytečně velkého dobrodružství. „Budoucnost by neměla mít vliv na rozhodování,“ myslí si Malý.

Tři varianty

Otázkou zůstává, jak na rozhodnutí zastupitelstva zareaguje vedení AVE CZ. Primátor Charvát odeslal firmě po zasedání dopis a nyní čeká na rozhodnutí, jestli bude AVE CZ dál vyjednávat o snížení ceny, nebo další rozhovory s Pardubicemi utne a zaměří se na zprovoznění spalovny. „Naším záměrem vždy bylo a stále je termicky odstraňovat odpad z produkce průmyslových podniků v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, kterým spalovna historicky sloužila,“ říká poměrně jednoznačně Ivácková.

AVE CZ podle ní pracuje dnes se třemi variantami. Kromě odprodeje jinému provozovateli zvažuje spravovat spalovnu společně s dalšími investory, ovšem nevylučuje ani to, že by ji po získání všech povolení rozjela ve vlastní režii.

Právě tenhle návrh děsí odpůrce ze všeho nejvíc. Argumentují, že provoz stojí na návětrné straně Pardubic a v případě havárie by toxické látky zasáhly desítky tisíc lidí.

Ostře sledovaná spalovna
Chemický odpad se ve spalovně v Rybitví naposledy likvidoval před 12 lety. Pořád je však pro místní důležitým tématem.
Spalovna původně vznikla coby součást biologické čistírny odpadních vod Synthesie Semtín. Spalovat se v ní měly čistírenské kaly. Provoz byl zahájen v roce 1995, o devět let později spalovna kvůli překračování emisních limitů skončila.
V roce 2006 spalovnu koupila firma AVE CZ za 18,5 milionu korun. Její provoz dosud neobnovila.
Petici proti zprovoznění spalovny podepsalo v roce 2009 téměř 50 tisíc lidí. Vedení Pardubic poté začalo jednat o výkupu.
Z původní sumy 70 milionů korun se nakonec výkupní cena snížila na 35 milionů korun. Další desítky milionů by zřejmě spolykala demolice a očista území.
Pardubické zastupitelstvo 24. listopadu 2016 odkup odmítlo. AVE CZ chce nyní získat povolení pro modernizaci spalovny. Stále prý uvažuje o obnovení provozu a spalování nebezpečného odpadu z Pardubického a Královéhradeckého kraje.

Obavy zvyšuje stáří spalovny. Čistírenské kaly se v ní začaly likvidovat v roce 1995, ovšem vznikat začala již před rokem 1989. „Tehdy se lidé nemohli k takovým projektům vyjadřovat tak jako dnes,“ bojí se Malý. Navíc ani na životní prostředí se v té době příliš nehledělo. Ostatně Synthesia spalovnu v Rybitví odstavila v roce 2004 právě proto, že nebyla schopna plnit ekologické limity.

AVE CZ to ale vidí jinak a tvrdí, že by vše vyřešila modernizace. „U většiny stavebních objektů by šlo pouze o nenákladnou rekonstrukci. Technologie pak bude nutné dokvalifikovat na nové standardy, předpokládáme náklady v nižších stovkách milionů korun,“ počítá Pavla Ivácková.

Co když jen blufují?

Otázkou je, jestli AVE CZ jen neblufuje a zda má vůbec reálnou šanci chátrající spalovnu zase rozjet. Do areálu na okraji Rybitví je sice vstup zakázán, ovšem nevyhovující stav budov a zastaralost technologie je znát i přes plot. Omšelé fasády a zaprášené útroby dosvědčují, že po odchodu Synthesie se toho příliš nezměnilo.

Zřejmě i proto zůstává zastupitel Linhart v klidu. Pokud se podle něj firma rozhodne provoz skutečně obnovit, bude jí to trvat minimálně deset let a v regionu prý ani není dostatek odpadu, který by se v Rybitví mohl pálit. „Velice složité to budou mít i po stránce legislativní. Mají zamítnuté integrované povolení a posouzení vlivu stavby na životní prostředí,“ míní Linhart.

Pesimističtější konšelé v čele s primátorem Charvátem s podobnými vývody nesouhlasí: „Spalovna je zkolaudovaná, historicky byla provozovaná. A signály vlastníků navíc jednoznačně směřují ke zprovoznění.“

 Spalovna Rybitví

Spalovna v Rybitví přestala fungovat v roce 2004, od té doby se rozpadá. Zprovoznění bude nákladné. (Foto: Martin Pinkas, Euro)

Hejtmanství každopádně o obnovení provozu v Rybitví nestojí a ani po říjnových volbách nezměnilo odmítavý postoj k pálení odpadu. „Samospráva kraje dlouhodobě zastává zásadu nenavyšování spalovacích kapacit, což bude zahrnuto také v připravovaném programovém prohlášení nově zvolené samosprávy,“ vysvětluje mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

O budoucnosti spalovny hodně napoví rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Společnost AVE CZ se na ministerstvo obrátila poté, co jí Královéhradecký kraj (Rybitví spadá do Pardubického kraje, ve věci však rozhodovali hradečtí úředníci, aby nikdo jejich pardubické kolegy nenařkl z podjatosti) letos v září nedal integrované povolení pro modernizaci spalovny.

Spis z krajského úřadu ale ministerstvo zatím ani nedostalo.

Kraj jezer a cyklostezek

Ekologické organizace poslední vývoj znervóznil. Například Arnika dlouhodobě prosazuje výkup jako nejlepší pojistku proti tomu, aby se v Rybitví znovu začalo pálit. „Spalovnu by sice AVE CZ musela nejdřív kompletně přestavět, ale skutečně není vyloučené, že povolení nakonec získá,“ říká předseda Arniky Jindřich Petrlík.

Podle něj je provoz v Rybitví poměrně výjimečným případem. Především kvůli stáří a toxickým odpadům, které se v jeho útrobách mají spalovat. „Podobné provozy se už v minulosti likvidovaly, třeba spalovna v areálu podniku Barvy a laky v Praze 9,“ doplňuje a připomíná další zastaralé provozy ve Spolchemii a neratovické Spolaně.

Někteří regionální politici diskusi o spalovně spojují s nízkým zájmem turistů o Pardubice a okolí. „Budoucnost Pardubicka můžeme vidět jako kraj jezer a cyklostezek. S fungující spalovnou to bude složité,“ přemýšlí Libor Malý.

Jeden den strávený v regionu však bohatě stačí, aby člověk pochopil, že dvanáct let zavřená kotelna se na přetrvávající nelichotivé pověsti Pardubicka až tolik podepsat nemohla. Daleko víc Pardubicko sužují odkalovací nádrže, staré ekologické zátěže v Paramu a Synthesii či nepříjemný pach chemiček vznášející se ve vzduchu.

Druhý Rožmberk tady zkrátka nevznikne ani v případě, že se nakonec spalovnu podaří srovnat se zemí. K tomu mají Pardubice ještě velmi daleko.

Čtěte dále:

Kvůli zákonu o odpadech mají vzniknout nové spalovny

Ekologové: V Česku zbývá prostor pro spalovny odpadu

 Spalovna v Komořanech