O myslivcích a bankovních daních. Negativní sazby potrvají ještě mnoho let, říká šéf Raiffeisen - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

O myslivcích a bankovních daních. Negativní sazby potrvají ještě mnoho let, říká šéf Raiffeisen

,
O myslivcích a bankovních daních. Negativní sazby potrvají ještě mnoho let, říká šéf Raiffeisen

Je to především o psychologii. Lidé si budou muset zvyknout, že úspory v bankách se budou ztenčovat, říká šéf Raiffeisen Bank Johann Strobl.

O rakouské bance Raiffeisen se traduje, že její čelní představitelé vždycky byli myslivci, kteří tvořili soudržnou společenskou skupinu. Ta skýtala svým členům výhody a byla výtahem do vyšších pater bankovnictví a politiky. Zřejmě nejlepším příkladem bankéře-myslivce je Christian Konrad, který byl dlouholetým šéfem rakouské asociace Raiffeisen, což je nejvyšší pozice zastřešující finanční instituce Raiffeisen. A zároveň byl předsedou mysliveckého spolku v Dolním Rakousku, kde ho teprve v roce 2012 po jednadvaceti letech nahradil někdejší vicekancléř a ministr financí Josef Proll.

Konrad měl díky svému postavení v bankovnictví a mezi nimrody podstatný vliv i na rakouská média a politiku. A v Raiffeisen Bank International myslivecká tradice žije dodnes. „Někteří lidé z vedení RBI rádi chodí na hony, ale už se k tomu tolik veřejně nehlásí. Dříve se nás média snažila přesvědčit, že musíte být myslivec, protože vám to přinese společenské konexe, ale to nikdy nebyla pravda,“ bagatelizuje myslivecké hnutí v rozhovoru pro týdeník Euro současný předseda představenstva Raiffeisen Bank International (RBI) Johann Strobl. „Já sice nejsem myslivec, ale znám několik lidí z banky, kteří mají myslivost rádi, a rád se s nimi bavím. Dělají to totiž s vášní,“ dodává v zasedačce vídeňského sídla banky.

Očesané účty

Vášeň nesmí chybět ani tomu, kdo se v dnešní době pohybuje v bankovnictví, které nyní podle Strobla čelí třem velkým výzvám. První jsou negativní úrokové sazby, které už několik let drží Evropská centrální banka a které výrazně stlačují ziskovost bank v eurozóně. „Musím přiznat, že v otázce negativních sazeb jsem se mýlil. Myslel jsem, že potrvají několik měsíců, maximálně let a pak půjdou zase nahoru. Musel jsem to ale přehodnotit, protože Evropská centrální banka v září znovu oznámila, že je bude snižovat. Negativní sazby tady budeme mít ještě mnoho let,“ uvažuje Strobl.

Pro většinu evropských bank je to zásadní problém, protože například na státních dluhopisech – jednom z aktiv, do kterého tradičně investují – prodělávají. Problém je to i pro klienty, kteří využívají spořicí produkty a své peníze se snaží zhodnotit. Ze situace naopak nejvíc těží vlády, které si půjčují velmi levně.

Druhým velkým tématem v bankovnictví jsou podle Strobla obrovské strukturální změny, které přicházejí kvůli digitálním technologiím. „Velkou neznámou je, zda velcí technologičtí hráči vstoupí do bankovnictví,“ říká. Třetím je pak politické prostředí, především brexit, který banky už nějakou dobu zaměstnává. A snad nejdůležitější jsou v krátkém horizontu tzv. obchodní války, které vždy mají souvislost s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.


Banky zanedbaly přípravu na krizi. Silný propad ekonomiky by nepřežila třetina

Wall Street, ilustrační foto


Nicméně Strobl se brání otázkám, zda negativní sazby pocítí na účtech i běžní klienti, jak se stalo nedávno v Dánsku, kde Jyske Bank zavedla negativní úročení u vkladů bohatých klientů. „Probíhá o tom nesmírně zajímavá diskuse. Situace se liší země od země. Od počátku jsme zavedli negativní sazby pouze pro institucionální, velké korporátní klienty. Jiné země však zaváděly negativní sazby agresivněji, takže pro nás to znamenalo velký příliv peněz do Rakouska,“ uvádí Strobl.

V delším období se však „očesávání“ klientských vkladů na běžných účtech neubrání ani v Rakousku, členské zemi eurozóny, v níž udává tón Evropská centrální banka. I když zavádění záporného úroku často brání úřady na ochranu spotřebitelů. „Není možné, že centrální banka zavede negativní sazby a současně nebude možné mít negativní sazby na běžných účtech. Existuje tady jisté napětí, které se vyřeší teprve postupem času,“ přemítá Strobl.

Klienti bank si tak budou muset zvyknout na opravdu nepříjemnou a bezprecedentní situaci, kdy se jejich bankovní vklady – místo mírného narůstání složeným úrokem – budou pomalu zmenšovat. „Nejvíce se dlouhodobě obávám toho, kde si vlastně bude veřejnost spořit, pokud se nebude chtít spoléhat jen na státní penzi, ale bude si chtít ušetřit nějaké vlastní peníze,“ říká šéf RBI. „Možná budou lidé muset nakupovat akcie nebo si koupit nemovitost. Myslím, že budou muset investovat, jinak si na penzi neušetří. Dnes jsou úroky na spořicích účtech téměř nulové, takže můžete být rádi, že vám zůstane ta samá suma, minus inflace, minus negativní sazby. Je to především o psychologii. Lidé si budou muset zvyknout, že úspory v bankách se budou ztenčovat,“ upozorňuje Strobl.

Investoři bez nadšení

Raiffeisen Bank International je nicméně v porovnání s jinými evropskými bankami v poměrně dobré pozici, jelikož je aktivní převážně v zemích, kde se euro nepoužívá (kromě Rakouska a Slovenska). V Česku patří hlavní bankovní sazba k nejvyšším v Evropě a bankám včetně Raiffeisenbank se na rostoucím trhu skvěle daří.

Přesto se banka nevyhne snižování nákladů včetně propouštění. Už před prázdninami odešly ze skupiny asi dvě stovky lidí a tlak na náklady bude podle Strobla pokračovat i kvůli zmíněnému technologickému obratu ve finančním světě a změnám v chování zákazníků. „Lidé čím dál víc dělají transakce online a my se s tím musíme vyrovnat. Naše služby musejí být pohodlné a rychlé, redukuje se počet fyzických poboček. Musíme proto spíše investovat, což v krátkodobém horizontu zvyšuje naše náklady,“ komentuje Strobl.


Agentura Moody’s zhoršila výhled českého bankovnictví, kvalita úvěrového portfolia bude klesat

 Centrála Komerční banky v Praze, ilustrační foto


Příležitostí k růstu výnosů by mohly být akvizice ve střední Evropě. RBI opakovaně uvedla, že má zájem růst a je ochotna investovat. Podle Strobla to však v Česku není aktuální, jelikož valuace tuzemských bank patří k nejvyšším v Evropě. Banky tu však na prodej jsou. O fúzi se nedávno snažila Moneta Money Bank, přičemž se v této souvislosti spekulovalo i o jednáních s RBI. Německá Commerzbank zase oznámila záměr odprodat retailovou mBank. „Banky nejsou v hledáčku investorů kvůli prostředí negativních sazeb, protože panují obavy z následujících let. Investoři tedy nejsou nijak entuziastičtí. V Česku je to trochu jiné, protože úrokové sazby jsou pozitivní a je to jeden z nejrychleji rostoucích trhů v Evropě. Takže investoři ho mají rádi a my také. K našim záměrům však v současnosti nemám víc co říct,“ utíná diskusi Strobl.

Vrásky na čele dělá Stroblovi také zvažovaná bankovní daň v Česku. Rakouští bankéři s ní mají bohaté zkušenosti, protože platí daň z aktiv od roku 2011. Avšak třebaže byla v roce 2016 podstatně snížena, samotná Raiffeisen Bank International za posledních osm let zaplatila do státní kasy přes 700 milionů eur (18 miliard korun).

Sleduje proto pečlivě počínání tuzemské vlády i ministryně sociálních věcí Jany Maláčové, která nekompromisně prosazuje sektorové zdanění bank podle výše aktiv. Jako úlitbu podepsala v září čtveřice největších bank se státem memorandum, na jehož základě by měly do takzvaného Národního rozvojového fondu vložit sedm miliard korun. Kolem fondu panuje řada otázek a zatím není jasné, jak bude fungovat rozdělení kompetencí mezi státními úředníky, politiky a bankéři.

Palebná síla

Banky mají mít nad investovanými prostředky dohled v rámci investičního výboru, kde budou mít své představitele. Klíčové budou projekty, do nichž budou banky investovat. V ideálním případě by měly těžit minimálně z dlouhodobých investičních úvěrů, které zřejmě bude garantovat stát. „Vím, že čeští sociální demokraté pracují na zákoně o bankovní dani, který předloží přímo parlamentu. Upřímně doufám, že nenajdou pro tento návrh podporu. Mnohem efektivnější by bylo zvýšit například korporátní daň (daň z příjmu právnických osob) a nikoliv se zaměřovat pouze na jedno odvětví,“ navrhuje Strobl.

Jediným pozitivem je, že prostředky fondu mají být v Česku využity investičně a nepůjdou tak přímo do státního rozpočtu (jako například v Rakousku), kde obvykle putují na spotřebu či financování průběžného schodku důchodového pojištění. Po zapákování by tak palebná síla fondu mohla vzrůst až na 30 miliard korun, přičemž tyto investice by mohly Česko posunout výrazně kupředu.

Čtěte také:

Raiffeisenbank letos spustí platby mobilem

Recese: pár aut zimu nedělá

Recese: konjunktuře v Německu dochází dech, a nám též

Recese: český automobilový průmysl se připravuje na horší časy

Ekonom a psycholog Urban: Krizi přesně předpovědět nelze, dá se na ní ale vydělat

Ohodnoťte tento článek
Diskuze