NESMRTELNÁ LIDSKÁ BUŇKA - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

NESMRTELNÁ LIDSKÁ BUŇKA

, Jaroslav Plesl,
NESMRTELNÁ LIDSKÁ BUŇKA
Zdroj: Euro.cz

G e n e t i ka

Cesta k nesmrtelnosti člověka se začíná otevírat. Americký deník The New York Times minulé pondělí informoval o převratném objevu, který by zatím mohl pomoci alespoň při léčení některých dosud nevyléčitelných onemocnění včetně rakoviny.

Donedávna bylo všem jasné, že lidská smrt je nevyhnutelná stejně jako smrt buňky. Před několika desítkami let zjistil Leonard Hayflick, že buňky vyjmuté z těla se rozmnoží asi padesátkrát a poté zemřou. Tomuto procesu se od té doby říká Hayflickův limit.

Letos v lednu však vědci z americké společnosti Geron Corporation oznámili, že našli způsob, jak tento proces zastavit. Základem Hayflickova procesu je část DNA nazývaná telomera, která se zkracuje s každým rozmnožením lidské buňky. Jakmile dosáhne jisté minimální délky, buňka odumírá. Každá buňka přitom obsahuje takzvaný telomerový gen, který je schopen telomeru obnovit do délky, kterou dosahovala v momentě zrození buňky. Ve většině buněk je však tento gen zcela pasivní.

Vědci z Geron Corporation zjistili, že pokud je tento telomerový gen nahrazen v buňce svou aktivní kopií, buňka se množí nekonečně dlouho. A právě aktivní formu telomerového genu se nyní pokoušejí izolovat z embryonální kmenové buňky.

Schopnost nekonečně se rozmnožovat do dvou identických dcer zajišťuje buňce nesmrtelnost. Atomy a molekuly se sice v buňce neustále mění, ale jejich struktura a informační náplň zůstávají beze změny. Při množení je tak předávána klíčová genetická informace. Mezi člověkem a jeho nesmrtelností stojí právě fakt, že většina lidských buněk je smrtelná a od jistého okamžiku se počet nově „narozených buněk nevyrovná počtu „umírajících .

Pouze dva druhy buněk jsou nesmrtelné. Jeden je nositelem života, druhý způsobuje smrt. Rakovinové buňky jsou schopny zaktivovat svůj telomerický gen, a právě to jim umožňuje člověka „zabít . Naopak z embryonální kmenové buňky se vyvíjí celý lidský organismus. I ta obsahuje aktivní telomerový gen, který jí umožňuje nekonečné množení do té doby, pokud zůstává buňkou embryonální. Když se plod začne vyvíjet, začínají se vyvíjet i embryonální buňky podle toho, jakou tkáň budou tvořit v narozeném lidském těle.

Vědci tvrdí, že právě tento proces vývoje buněk má na svědomí naši smrtelnost. Jak se tedy embryonální buňky přenášejí z rodiče na potomka? Jednoduše. Část těchto „nositelů života je v embryu postavena „mimo hru – je jim zabráněno v dalším vývoji – a v těle narozeného člověka se „přestěhují do vznikajících pohlavních orgánů, kde generují buď vajíčka, nebo spermie pro další generaci potomků.

Vědci doufají, že se jim podaří najít způsob, jak aktivní telomerový gen dopravit do buněk tělesných orgánů napadených nemocí. Tyto buňky by pak v těle vytvořily nesmrtelnou buněčnou tkáň.

Je tedy možné, aby vědci dokázali „předělat na nesmrtelné všechny buňky lidského těla? William Haseltine, předseda institutu Human Genome Sciences v americkém státě Maryland, podle The New York Times věří, že odpověď na tuto otázku se skrývá v tkáňových kmenových buňkách, které pomáhají při regeneraci například krve nebo kůže. Tyto buňky sice mohou existovat ve všech typech lidské tkáně, zatím jich však bylo objeveno jen několik druhů. Avšak i ony stárnou a časem odumírají. Haseltine se proto domnívá, že cestou k jejich nesmrtelnosti je právě náhrada pasivního telomerového genu genem aktivním.

Na stejnou otázku odpovídá i Thomas Okarma, zástupce ředitele pro výzkum ve společnosti Geron Corporation. Podle jeho slov nemá firma v úmyslu zaměřit se na výzkum lidské nesmrtelnosti. „Nechceme člověka učinit nesmrtelným. Mnohem více nás zajímá asi dvacet degenerativních chorob, které jsou zatím neléčitelné a mohly by být léčeny právě prostřednictvím nesmrtelných buněk, uvedl Okarma v rozhovoru pro The New York Times.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze