Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Překladiště Lovosice
Překladiště Lovosice
Autor: Jan Rasch/Euro

Mistři umění dobrých obchodů: malé a střední podniky vyvezou ročně zboží za bilion korun

26. září, 00:05 - Jakub Procházka
 Překladiště Lovosice
Překladiště Lovosice
Autor: Jan Rasch/Euro
26. září, 00:05

V roce 2019 zřejmě český vývoz překoná poprvé v historii hranici 4,5 bilionu korun – a to v době, kdy ekonomy straší nastupující recese v Německu a světem zmítají obchodní války mezi USA a Čínou, potažmo EU. Malé a střední firmy mají na úspěchu tuzemského vývozu podstatný podíl.

Vydělávat peníze a pracovat je umění, největším uměním je ale dělat dobré obchody. „České firmy se to za uplynulých třicet let naučily,“ komentuje výrok hvězdy amerického pop-artu Andy Warhola ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Zmíněná schopnost českých podnikatelů je pro otevřenou tuzemskou ekonomiku požehnáním. Ačkoli hospodářství v roce 2019 brzdí (letos se HDP zvýší jen zhruba o 2,5 procenta), export zůstává jeho motorem. Osm let pravidelně roste — poslední dobou o více než pět procent ročně — a letošní čísla naznačují podobný vývoj.

Nárůst v desítkách miliard

„Ve druhém čtvrtletí roku 2019 se vyvezlo zboží za 1148 miliard korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 4,8 procenta více. Pokud srovnáme první pololetí letošního roku se stejným obdobím minulého roku, nárůst vývozu je meziročně o 4,9 procenta,“ připomíná generální ředitel agentury pro podporu obchodu CzechTrade Radomil Doležal.

„Poslední čísla máme v tuto chvíli z července, kdy vývoz rostl dokonce vyšším tempem – jeho hodnota se zvýšila meziročně o 9,8 procenta,“ doplňuje jeho slova náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

„V Česku celkově exportuje asi dvacet tisíc podnikatelských subjektů. Drtivá většina z nich jsou malé a střední firmy,“ připomíná Havlíček. Malé a střední podniky (MSP) jsou navíc významnými hráči, pokud jde o hodnotu exportovaného zboží. V roce 2017 vyvezly zboží a služby za 997 miliard korun, loni už šlo o více než bilion.

Podporuje stát tuzemské vývozce dostatečně?

„Podíl přímého vývozu, tj. kdy firma posílá zboží přes hranice svým zahraničním partnerům, osciluje kolem jedné třetiny celkové obchodní výměny. Podíl MSP na celkovém dovozu v roce 2017 byl 39,55 procenta a na celkovém vývozu 28,55 procenta,“ prozrazuje Doležal.

Význam těch nejmenších pro zahraniční obchod je ale výraznější, než ukazují statistiky. Jak nepřesná může být řeč přesných čísel, upozorňuje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Eva Svobodová.

„Charakterem své produkce malé firmy často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých společností,“ říká Svobodová.

A přitom jde v tomto případě často o produkci mikropodniků s ne více než deseti zaměstnanci, případně malých firem s méně než 50 lidmi.

„Vypovídací schopnost dostupných dat o podílu MSP na vývozu je také částečně omezena tím, že část vývozu, označovaná jako nepřímý obchod, nelze přiřadit konkrétnímu vývozci,“ Svobodová.

Quo vadis, exportére?

Živou vodou pokropil českého vývozce především vstup do Evropské unie. Připouštějí to politici, zástupci podnikatelských svazů i sami podnikatelé.

„V roce 2003 byl objem tuzemského exportu téměř čtyřikrát nižší než dnes,“ připomíná mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. „Zapojení České republiky do vnitřního trhu EU mělo na náš zahraniční obchod významný vliv. Zahraniční bilance se zbožím dosahuje po vstupu kladného salda, v roce 2018 to bylo 123,5 miliardy korun,“ dodává. Jinými slovy: Češi dnes do Unie vyvezou o desítky miliard víc, než putuje opačným směrem.

A nejde jen o to, že čeští výrobci dostali před patnácti lety vstupenku na volný trh bez cel, tarifů a dalších překážek. Byznys podle společných pravidel postupně zboural i bariéry nedůvěry mezi Západem a Východem. Jako popelku už dnes nevnímají českého vývozce ani v Mnichově, Bruselu či v Londýně.

„Počáteční nedůvěra postupně zmizela. Ono nešlo ani tak o kvalitu či nekvalitu výrobků. Spíše měli na Západě obavy, zda jsou firmy z Česka důvěryhodným partnerem, jestli je na ně spolehnutí, jak se s nimi bude obchodovat. Teď už podniky ani při prvním kontaktu nemají nejmenší problém,“ popisuje vlastní zkušenost exportér Zdeněk Nacházel.

Jak přesvědčit zahraniční partnery? (Radí generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal)
Respektujte kulturní odlišnosti

Připravte se na odlišný styl jednání obchodního partnera. Například pro Německo je charakteristická věcnost a přímost, oproti tomu v Latinské Americe, Indonésii či Spojených arabských emirátech má vše svůj čas, jednání trvají déle a je potřeba s tím počítat.
Prezentujte se sebevědomě

Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci. Web je dnes vizitkou firmy, která určuje její postavení a vnímání na trhu. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná, aktivní a profesionální marketingová propagace.
Pečlivě se připravte

Během jednání se vyjadřujte jasně a uvádějte pravdivé informace podložené fakty a čísly, na což si zejména skandinávští obchodní partneři potrpí. Na konci jednání jasně prezentujte, co je vaším cílem. Zdůrazněte vaše záměry investovat do podniku. Především při prvních kontaktech buďte vždy perfektně upravení, v dobře vyhlížejícím oblečení.
Jednání v angličtině

V zemích, jako je JAR, Indonésie či Spojené arabské emiráty, je angličtina běžným jazykem jednání, naopak ve španělsky mluvícím světě či Kazachstánu jen s angličtinou moc nepochodíte, pro Francii platí totéž.
Buďte pozitivní

Obchodníci z mnoha různých zemí (LA, Vietnam, arabské země) neradi říkají negativní zprávy, počítejte proto s tím, že vám zřídkakdy řeknou „ne“, což však neznamená, že se můžete spolehnout na opak. Pro zachování příjemné atmosféry se i vy snažte vést jednání v optimistickém duchu.

Největší úlevu pocítili právě ti nejmenší. Ti měli na počátku z konkurenceschopnosti svých výrobků v Evropě logicky větší obavy než mladoboleslavská Škodovka nebo Plzeňský Prazdroj.

Čeští vývozci se navíc v přímé konkurenci naučili sledovat nové trendy a také se jim přizpůsobovat. „I po pětadvaceti letech práce sledujeme a pomáháme dávat směr novým globálním trendům a vývoji v našem oboru. Kdybychom je nesledovali a zároveň nevyvíjeli nové výrobky, už bychom dávno nefungovali,“ říká Václav Simandl, jehož firma exportuje instantní nápoje do 21 zemí světa.

Na trhy osmadvacítky dnes Češi vyvážejí 84 procent produktů, největším obchodním partnerem Česka je dlouhodobě Německo, kam putuje zhruba třetina zboží.

„Za rok 2018 se do Evropské unie vyvezlo zboží za 3705 miliardy korun. Ze zemí mimo EU se nejvíce vyváží do Spojených států amerických, Ruska, Švýcarska, Číny, Turecka a Ukrajiny,“ vypočítává Doležal.

Exportní zaklínadlo

Přesto se zástupci politiků i podnikatelských svazů zaklínají diverzifikací vývozu. Záměr rozšiřovat zahraniční obchod do dalších teritorií je ostatně součástí nedávno aktualizované Exportní strategie ČR pro roky 2012 až 2020.

„Na úvod bych rád zmínil, že diverzifikace nesmí být vnímána jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. EU je pro nás důležitým a stabilním trhem. Právě evropský trh je z hlediska nastavení pravidel, vzdálenosti a dostupnosti přirozeným cílem směřování zájmů českých firem,“ říká Bärtl.

Podle něj je lepší, aby se zejména malé a střední české firmy poohlížely po odbytištích i jinde než v Evropě, především z důvodů politických turbulencí a hospodářských výkyvů či krizí ve světě.


Zahraniční obchod skončil v červenci v mírném přebytku. Vývoz stoupl o 8,4 procenta


„Diverzifikace exportu je jednoznačně důležitá. Jak všichni víme, ČR je relativně malou ekonomikou, a růst podniků je tak spojený s jejich expanzí na zahraniční trhy. S tím se však české firmy stávají náchylnějšími na krize, hospodářské výkyvy a změny trendů na cílových trzích. Aby tato rizika byla minimalizována, je nutné portfolio těchto cílových trhů rozšiřovat. Ukazuje se, že právě země, které vykazují větší míru teritoriální diverzifikace svého exportu, dokážou i přes své vnitřní problémy lépe udržet nebo alespoň zabránit výkyvům v růstu svého HDP,“ upozorňuje Bärtl.

Zmíněná exportní strategie je ale podle něj nejen o diverzifikaci, ale právě o podpoře MSP a také inovativních a vysoce konkurenceschopných výrobcích, řešeních a technologiích. Právě v inovacích by měla být budoucnost českého exportu. Už dnes se tuzemské firmy prosazují s unikátními řešeními v IT, biotechnologiích či nanotechnologiích.

Čína, Rusko a ti druzí

„Při rozšiřování exportu si ale každý představuje něco jiného. Prezident Miloš Zeman preferuje Čínu a Rusko, podnikatelské organizace často zmiňují Blízký východ či Latinskou Ameriku. My zůstáváme u staré dobré Evropy,“ říká exportér Michal Dvořáček.

Pokud jde o země mimo EU, nejvíc malých a střední exportérů by se chtělo vrátit nebo nově expandovat na ruský trh. I tak jde ale o pouhá dvě procenta vývozců, nejvíce tuzemských podnikatelů chce rozšířit svůj obchod do Německa, Polska a Rakouska – tedy k nejbližším sousedům.

Lákavost Ruska spočívá především v tom, že je pro firmy probádaným a relativně čitelným trhem. Vzájemný byznys udusily hospodářské sankce, poslední čísla ale ukazují, že se opět nadechuje k růstu. Přesto nebude v dohledné době obchodování s Ruskem jednoduché.

„Sankční opatření vyvolaly na ruské straně reakci ve formě omezujících protiopatření. Mezi nejvýznamnější patří restrikce pro dovoz potravin, podstatné ztížení přístupu a úspěšného uplatnění v tendrech na dodávky státní až municipální úrovně. Důležitou roli hraje i stav ruské ekonomiky. I když bylo v letech 2017 a 2018 překonáno období hospodářské recese, růst HDP není nadále nijak závratný (loni 1,6 procenta). K neřešeným strukturálním problémům je rovněž potřeba připočíst značnou volatilitu rublu, protekcionistická opatření ruské vlády a složitou legislativu v obchodní sféře a zejména nejasnosti při její aplikaci,“ říká Bärtl.


Zbytečné lety do Pekingu: čeští vývozci se dobře prosazují jinde


Čína zatím českého exportéra – přes vzletná slova, znějící z Hradu — příliš neláká. Preferuje spíše otevřenější ekonomiky, kde jim stát nehází klacky pod nohy a nezatěžuje je tarify, cly i dalšími překážkami.

„Jedná se o vzdálené teritorium, které má svá specifika a překážky, jimž musejí zahraniční společnosti včetně českých čelit. Zkušenosti některých našich firem nicméně dokazují, že při správně zvolené strategii je možné na čínském trhu uspět,“ připouští Doležal.

Pokud mají čeští exportéři konkurenceschopný produkt či službu, je podle něj nutné do čínského trhu v první fázi především investovat — zaregistrovat si zde svou obchodní značku či patent, provést nezbytnou místní certifikaci/registraci produktů. „A také se aktivně se účastnit veletrhů a výstav, využívat asistenčních služeb kanceláří CzechTrade plus podpory ambasády a generálních konzulátů,“ vypočítává zástupce agentury CzechTrade.

Nezbytná je podle jeho slov také fyzická přítomnost v teritoriu formou dlouhodobého vyslání zástupce do Číny či založení vlastní pobočky.

Co malé zajímá?

Co malé a střední firmy trápí a jak vnímají podporu ze strany státu, ukázal nedávný průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.

Dotázaní se obávají především posilování koruny vůči euru případně dolaru. Zatímco česká společnost a politici přistupují k zavedení jednotné evropské měny vlažně, mezi exportéry má euro jednoznačnou podporu.

„Pro naši firmu by mělo zavedení eura určitě pozitivní efekt. Čeští exportéři by to ocenili. Jako mnoho tuzemských podniků i my dnes vyvážíme už téměř výhradně v eurech. Zbytek světa nemá s evropskou měnou sebemenší problém,“ potvrzuje Nacházel.

Mezi strašáky exportérů patří i rostoucí cena dopravy, byrokracie na trzích, kam vyvážejí (včetně celních bariér a legislativních překážek), platební morálka partnerů, neschopnost najít vhodného partnera či zákazníka, embarga a také malá podpora ze strany státu.

Exportéři by uvítali zejména pomoc s certifikací výrobků (v Rusku), pomoc při zavádění výrobků na trh a s marketingem (Německo), průzkum trhu a dotace na veletrhy (Rakousko či Ukrajina).

To vše jim nabízí právě CzechTrade. Až 95 procent vývozců agenturu zná a 40 procent podle průzkumu využívá jejích služeb.
„Zájem o spolupráci s agenturou CzechTrade roste. Řádově si objedná individuální službu okolo 1200 klientů ročně a další zhruba čtyři tisíce českých firem využívají bezplatných konzultací, účastí na teritoriálních konferencích nebo databází exportních příležitosti,“ sděluje Doležal.

Tradičně se podnikatelé zajímají o společné účasti na zahraničních veletrzích, ať už pod hlavičkou CzechTrade, nebo za finanční podpory z fondů EU, a rovněž o asistenční služby zahraničních kanceláří.

Na podporu ve formě společné účasti dosáhne jen zlomek firem, pomoc s vyhledáním partnerů v cizině a průzkum trhu ze strany zahraničích kanceláří CzechTrade je pro ně ale vítanou podporou.

„Ve všech zemích má CzechTrade své odborníky, kteří prostředí dokonale znají a jsou ochotni a schopni najít vám konkrétního partnera,“ shrnuje podnikatel Jaroslav Větrovec z firmy Sport 2020, které se tak otevřely dveře do Francie, Německa či Švédska.

Článek vyšel v magazínu Profit

Přečtěte si elektronickou


verzi Profitu zdarma


Čtěte také

 Jiří Zimola

Zimola chce příští rok kandidovat za hnutí členů ČSSD a nestraníků Změna 2020

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím…

před 4 hodinami

Společnost Deutsche Telekom si nárokuje výhradní používání barvy magenta.

Magenta je naše: německý telekom se soudí o barvu s americkou pojišťovnou

Spor o používání barvy magenta se rozhořel mezi Deutsche Telekom a americkou firmou…

před 5 hodinami

Události Studentský vůdce Marcel Hájek

Bez svazáků by se revoluce nepovedla, tvrdí studentský vůdce Marcel Hájek

Rodiče začali zahazovat stranické knížky, když jejich děti mlátili policajti, vzpomíná…

před 5 hodinami

Události  Protest proti znečištěnému ovzduší v Teplicích v roce 1989

Jedovatá teplická předehra. Zdevastované ovzduší vyhnalo lidi do ulic už před 17. listopadem

Pár dní před sametovou revolucí se lidé vzbouřili proti extrémně znečištěnému ovzduší,…

před 5 hodinami

Pavel Páral

Turecké školení pro Evropany

Turecko zrovna není v současnosti režimem, který by ve svých nomimálních spojencích…

před 6 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Prevence před rakovinou existuje
Jak fungují odložené platby
8 čísel o zvýšeném rodičovském příspěvku
EU: V Česku žije nejméně „chudých“ lidí
Auta
V evropských autech budou od roku 2022 povinné černé…
Ve kterém městě vám hrozí největší riziko silniční bitky? A které město má nejhorší zácpy?
Automobilové origami je nejdražší SUV na světě. Stojí sedmkrát víc než Cullinan
Nový rodinný model Mitsubishi spojuje dvě kategorie aut. Moc krásy ale nepobral
Nový Peugeot e-Expert
Hry pro příležitostné hráče