Klimatické změny převrátí svět. I finanční, říká Marek Loula z ČSOB - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Klimatické změny převrátí svět. I finanční, říká Marek Loula z ČSOB

, Pavel Daniel,

Marek Loula, vrchní ředitel korporátního bankovnictví ČSOB, hodnotí třicet let, které už má za sebou novodobá česká ekonomika jako období tří etap. Euforie, privatizace a stabilizace. Za výzvu pro příští dekádu považuje řešení a financování dopadů klimatických změn.

Česko oslavilo třicet let svobody a volného podnikání. Jak toto období hodnotíte z pohledu bankovnictví?

Těch třicet let bych rozdělil zhruba na tři stejné časové úseky. První, který vyvrcholil privatizací českých bank, krizí v Asii a prudkým zvednutím úrokových sazeb v Česku, byl typický nadšením, ale řadou rizik. Na začátku devadesátých let jsme zažívali hromnou chuť lidí po podnikání, ovlivněnou nabytou svobodou a koncem totalitního režimu. To ale přineslo velkou nejistotou pro firmy v právním prostředí as tím spojené komplikace se získáním peněz na jejich provoz. Typickým rysem té doby byla velmi malá přítomnost českého vlastního kapitálu.

A další dva úseky?

Tak druhým bych ohraničil vypuknutí celosvětové finanční krize. Typické bylo to, že většina českých podniků jí nečekala, na rozdíl třeba od současného ekonomického zpomalení v Německu. Firmy s ním počítají a už letos hlavně většina těch výrobních zaznamenala v exportech do Německa desetiprocentní propady. Stejná očekávání platí i pro příští rok.

Díky tomu, že s tím exportéři počítají, neodehrává se „šoková“ terapie, která by ohrozila schopnost splácet závazky. Navíc i velké firmy mají finanční polštáře, které v případě potřeby rozpouštějí. Třeba tak, že ruší agenturní pracovníky. Z informací od našich klientů vyplývá, že u velké části průmyslových firem výrazně poklesne počet agenturních pracovníků do konce roku 2019. A třetí etapa je současnost.

Když se vrátíme do minulosti, vybavíte si nějaký typický znak pro start ekonomické transformace?

Platilo, že tomu, kdo měl tehdy velmi dobrý nápad nebo se chopil fungujícího podnikání, nehrozila většinou nějaká velká konkurence.

Jak tehdy banky přistupovaly k úvěrování firem?

Pro naši banku bylo vždy typické, že na rozdíl od svých konkurentů, byla při posuzování firemních rizik opatrnější než většina z nich. Výsledkem bylo, že v devadesátých letech jsme měli velmi malý podíl ohrožených a ztrátových úvěrů. A i díky tomu ČSOB jako jediná z tehdejších velkých bank nepotřebovala po roce 1989 státní podporu na svoje podnikání.


Přečtěte si esej: Smutek starých cejnů aneb Stručná historie privatizace
Ilustrace k eseji Smutek starých cejnů


Byla opatrnost namístě?

Rozhodně ano. Uvědomte si, že na počátku transformace bylo firemní financování vlastně poskytnutí úvěrů projektům bez historie. Je sice pravda, že v té době zde už byli i zahraniční investoři a ČSOB se na řadě významných transakcí podílela, ale díky opatrnosti jsme neudělali žádnou velkou chybu.

Měly banky na startu transformace dostatek zkušených lidí?

Vybudovat nové týmy museli všichni od začátku. Jistě, byli tu odborníci na dealing, v syndikovaných úvěrech, zahraničních akreditivech a zárukách. Problém byl ale třeba se zahraničním platebním stykem. Ten v tuzemsku na počátku devadesátých let téměř nikdo neuměl. Zdánlivě jednoduchá věc, jakou je třeba vystavení hotovostí zajištěného akreditivu, tak nebyla úplně jednoduchá záležitost.

Marek Loula
Kariéru odstartoval v belgické KBC Bank, v roce 1999 se přesunul do ČSOB, kde měl na starost nejprve rozvoj mezinárodní klientely a projekty v oblasti cash managementu pro firmy. Poté byl ředitelem korporátní pobočky Brno a výkonným ředitelem divize pro schvalování a řízení úvěrů, tři roky strávil i jako výkonný ředitel pro informační a komunikační technologie. Od roku 2008 vede Koporátní bankovnictví ČSOB.

Jak se za třicet let změnila povaha rizik v úvěrech?

Rizika se obecně zmenšila, pokud jde o nejistotu prostředí, historický výkon dlužníka nebo skupiny firem, omezila se rizika z neznalosti fungování segmentu dovozu a vývozu. To, co je větší riziko, je větší konkurence, a tím potřeba firmy zajistit dostatečnou ziskovou marži. A jak ukazují výkazy firem, ta klesá.

Představuje nižší ziskovost firem problém pro banky v oblasti podnikového financování?

Ano. U výrobních firem je to klíčový parametr jejich rozvoje. Nižší ziskovost může vážně omezit další rozvoj firem, a tak je i vážným rizikem pro další získávání úvěru. Z firemních podkladů vyplývá, že hlavními položkami, které se na tom nyní podílejí, jsou náklady za energie a mzdy.

Obranou sice může být nějaká inovace výrobků, ale když to nezafunguje, zbývá pak často drahá automatizace, robotizace a digitalizace. A to masivně. V českém průmyslu se to sice děje a třeba ukázkové jsou firmy oboru automotive, ale pro domácí firmy platí, že pořád zvažují, zda se jim to skutečně vyplatí.

Trvá dojednávání korporátního financování mezi bankéřem a firmou stejnou dobu jako před 30 lety?

Významně se to nezměnilo. Bankéř se dnes více může zajímat o budoucnost firmy, protože už hodně dokumentů má připravených nebo zaslaných elektronicky. Administrace se tak zkrátila a o to delší bývá právě diskuse o firemní budoucnosti.


Martin Vrba z Extinction Rebellion: Klimatická krize si vyžaduje občanskou neposlušnost


Který okamžik považujete za zlomový pro rozvoj bankovního firemního segmentu?

Stabilizaci a privatizaci většiny velkých českých bank. Došlo k tomu téměř v jednom okamžiku a přineslo to s sebou mimo jiné právě velký rozjezd firemního financování.

Jak se za uplynulé tři dekády změnily typy služeb u financování firem?

Nijak výrazně. Tento segment vždy stál na úvěrech, akreditivech a zárukách. Na začátku transformace chybělo standardní komerční financování nemovitostí nebo koncept akvizičních úvěrů typický třeba pro nákupy firem jejich managementem.

Pomohly zkušenosti z divokých 90. let k tomu, že jsou dnes české banky v dobré kondici?

Dnes se nejen v Česku, ale i celosvětově razí zásada, aby bankovní sektor především fungoval. Kdyby to tak nebylo, nemohly by firmy růst a rozvíjet se. Díky zkušenostem z devadesátých let a privatizaci bank je dostupnost kapitálu velmi dobrá. Nehledě na to, že zdraví domácích bank je v celoevropském měřítku na nejvyšší úrovni. Často opomíjenou věcí je to, že dnes nemají domácí firmy téměř žádný problém se získáním financí od bank na své projekty.

Co zůstalo je mít dobrý nápad pro byznys a kvalitní zajištění. Drobní spotřebitelé to neměli na počátku devadesátých let jednoduché, zatímco u firem to naskočilo téměř okamžitě, podobné služby pro retailovou klientelu musely teprve vznikat. A když se zdálo, že vše je na dobré cestě, přišla v letech 1997 a 1998 asijská krize, obrovské zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což vedlo k výraznému zdražení finančních služeb především pro retailové klienty. Dneska je situace úplně opačná. Spotřebitelské úvěry a bankovní financování je velmi dostupné za příznivé ceny.


O myslivcích a bankovních daních. Negativní sazby potrvají ještě mnoho let, říká šéf Raiffeisen

 Šéf Raiffeisen Bank International Johann Strobl


Jaké byznysové výzvy čeká bankovnictví v následujících letech?

Za jednu z největších výzev považuji problém klimatických změn. A to hlavně s ohledem na výrobní společnosti a dopady na nejrůznější regulaci ve světě. Klimatické změny rychle mění cenu elektřiny, dramaticky dopadají na trh s emisními povolenkami a celosvětový energetický trh vůbec. Ovlivní automobilový průmysl a velké změny přinese i ústup od fosilních paliv a decentralizace ekonomiky. Výzvou bude i rychlý rozvoj služeb spojených s financováním a vyhledáváním rozvojových aktivit.

Jak to myslíte?

První generace českých podnikatelů už své firmy prodala a hodně z nich ty peníze znovu investuje. Třeba do nějaké společnosti s celosvětovým rozměrem nebo do private equity fondů. Jejich cíl je jasný – vybudovat hráče, který je významný ve světovém měřítku. O tom, že nejde o nic virtuálního, svědčí třeba to, že jsme v nedávné době měli možnost být u největší české akvizice ve Spojených státech amerických v oboru netkaných textilií. Ale těch oborů, kde začíná být český kapitál velmi známý, je víc a začíná to být víc a víc diverzifikované.

Autor je spolupracovníkem redakce

Dále čtěte:

Banky, platby, vteřiny. Posílání peněz bude rychlejší

Revolut vstoupil na český trh. Fintechová firma na něm chce mít do konce roku 100 tisíc zákazníků

Banky zanedbaly přípravu na krizi. Silný propad ekonomiky by nepřežila třetina

Komerční bance za tři čtvrtletí vzrostl zisk o půl procenta na 11 miliard korun

Monetě klesl čistý zisk o 8,7 procenta na tři miliardy korun

Ohodnoťte tento článek
Diskuze