Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Češi si oblíbili nákupy ze zahraničí

Globalizace je znát v každém odvětví a nakupování není výjimkou. Dnes lidé čím dál víc…

Zabezpečení vozu proti krádeži vám zlevní pojištění

Většina dnešních moderních vozů je zabezpečena alarmem, který vás upozorní na neoprávněné…

Immofinanz a O2 prodloužily své partnerství

Společnost Immofinanz prodloužila na konci roku 2018 smlouvu se společností O2, hlavním…

Když jde o krev. Největší farmaceutická akvizice potvrzuje, že rakovina vydělává nejlépe

Daniel Deyl 09. února, 17:00  -  Daniel Deyl
09. února, 17:00

Největší farmaceutická akvizice v dějinách hledí do budoucnosti pragmatickým okem - rakovina vydělává nejlépe.

První lednový týden přinesl zprávu jako hrom: Bristol-Myers Squibb (BMS), jeden z největších světových výrobců léků, převezme biotechnologickou firmu Celgene za 74 miliard dolarů. (Pro ilustraci - Jaromír Jágr by musel hrát v NHL od Jagellonců, aby si přišel na takové peníze.) Když k tomu připočtete ještě 21 miliard dolarů dluhů Celgene, které kupec převzal, je výsledná částka nejvyšší, jakou kdo kdy za farmaceutickou firmu zaplatil (nominálně vzato - jinak necelých devadesát miliard, jež před dvaceti lety dal Pfizer za firmu Warner-Lambert, je po započtení inflace pořád více).

Transakce je strukturovaná tak, že dnešní akcionáři Bristol-Myers Squibb budou vlastnit 69 procent nově vzniklé firmy; akcionáři Celgene budou mít 31 procent a padesát dolarů za každou původní akcii k tomu. Kupec tak zaplatí o téměř 54 procent víc, než čítá hodnota Celgene na burze. Není divu, žena Wall Street v reakci na novinku poskočily akcie Celgene o celou čtvrtinu výše, kdežto BMS se naopak o 14 procent propadla. Ani to není nic zvláštního, trh má v podobných případech vždycky pocit, že se kupec praštil přes kapsu zbytečně moc.

Pryč s motákem

Tentokrát k tomu však měl dobrý důvod. BMS, dosud celkově třináctá největší farmaceutická firma planety, se nejspíš stane čtvrtou nebo pátou největší. Nebude to hned - transakci sice schválila představenstva obou společností, ale své k ní musejí říct i akcionáři, regulátoři a především účetní. Očekává se, že převzetí bude dokončeno někdy na podzim.

BMS říká, že bude mít možnost ušetřit 2,5 procenta na synergiích (čti: tolik lidí bude moci propustit), 55 procent úspor má pocházet z administrativy, až 35 procent z výzkumu. Komentátoři také vtipkovali, že pro BMS je transakce vítanou možností vykostit ze svého názvu jméno Squibb, protože v románech o Harrym Potterovi je squib označení pro bytost, jež se sice narodila kouzelnickým rodičům, ale sama je kouzlení neschopná (v českém překladu Ivana Medka „moták“). Pro firmu, která se z větší části živí udržováním představy, že kouzlit dovede, to nejspíš skutečně není ideální marketingový tahák.

Jedna rána, dvě mouchy

Kromě starostí s nežádoucími nadpřirozenými konotacemi však převzetí Celgene dává smysl i na několika rovinách pragmatických. Zaprvé jím BMS odvrací hrozbu, že se sama stane potravou mocnějších rivalů, zejména o Pfizeru, světové farmaceutické trojce, se říkalo, že se prochází po Wall Street a mlsně se při pohledu na BMS olizuje.

Zadruhé se BMS loni dostala pod tlak, když její hlavní komerční artikly, léky na rakovinu Opdivo a Yervoy, hrály druhé housle (mimo jiné právě za lékem Keytruda od řečeného Pfizeru). Vedení BMS spoléhalo na to, že se jim podaří Opdivo prosadit jako lék specializovaný na rakovinu plic, praktické zkoušky však dopadly špatně. Akcie firmy to poslalo dolů, celkem za loňský rok ztratily přes deset procent. Management, jehož odměna se odvíjí především od schopnosti plnit akcionářské kapsy, potřeboval udělat něco zásadního. Převzetí velkého konkurenta takovým tahem bezesporu je.

Celgene na tom nebyla o nic lépe; její loňská ztráta na burze čítala hned 40 procent. Její problém však vypadal trochu jinak než u BMS - má k dispozici Revlimid, lék na Kahlerovu nemoc (jinak známou jako mnohočetný myelom, jeden z typů rakoviny krve). Revlimid je velký hit, v roce 2017 - posledním, k němuž jsou čísla k dispozici - za něj Celgene utržila 8,11 miliardy dolarů.

Problém je v tom, že za pět let Revlimidu vyprší patentová ochrana a Celgene nemá v záloze žádné telátko, jímž by dosluhující dojnou krávu nahradila. Hrozí jí takzvaný patentový útes - náhlý propad příjmů z prodeje léku, za nějž už nikdo nedá velké peníze (léčba jediného pacienta stojí mezi 100 a 200 tisíci dolarů ročně), když si může za pár šupů pořídit generikum.

Drsné metody

Celgene proto zvolila mimořádně agresivní taktiku. Zaprvé bývá zvykem, že firma, jejíž úspěšný lék má před vypršením ochrany, poskytne budoucí konkurenci jeho vzorky, ale Celgene to v případě Revlimidu dosud odmítá, aby postup konkurentů co nejvíce zbrzdila. Vysloužila si tím první místo v žebříčku, jejž za tím účelem sestavuje regulátor amerického trhu (Food and Drug Administration). Celgene tak drží neoficiální titul „nejsobečtější firmy na trhu“. To není úplně nejlepší PR.

Celgene také začala přebírat své menší konkurenty, jen loni zaplatila sedm miliard dolarů za Impact Biomedicines a o pár týdnů později dalších devět miliard za June Therapeutics. Obě firmy vyvíjejí léky proti rakovině a specializují se na rakovinu krve. Jejich případný budoucí úspěch tak bude hrát pro Celgene, nikoli proti ní.

Zároveň si vedení firmy v čele s jistým Bobem Huginem (loni ve státu New Jersey neúspěšně kandidoval za Republikánskou stranu do Senátu) řeklo, že z Revlimidu vydojí, co se dá. Během posledních sedmi let zvedlo cenu měsíční dávky ze šesti na šestnáct tisíc dolarů, aniž by k tomu byl rozumný důvod - jiný než ten, že si to firma může dovolit, když už je její lék jednou žádaný.

Lukrativní krev

A jsme u jádra věci. Převzetí Celgene ze strany Bristol-Myers Squibb najednou začíná dávat smysl i po stránce strategické. Vedení BMS sice konkurenta přeplatilo o více než polovinu tržní ceny, ale jeho I firma za to získala dobrou pozici v jednom z nejžhavějších segmentů celé ekonomiky. Podle odhadu burzovních analytiků poroste celá americká ekonomika průměrně o 2,2 procenta ročně (CAGR) a její farmaceutický sektor by měl v téže době růst o 6,3 procenta ročně. Trh s léky na rakovinu by si už měl připsat průměrný roční růst o 7,8 procenta a trh s léky na rakovinu krve hned 11,1 procenta. Boj o nástupnictví Revlimidu je tak potenciálním zlatým dolem.


Jak uplatit rakovinu. Čeští miliardáři investují do výzkumu


Tah Bristol-Myers Squibb důsledně využívá výjimečné pozice své branže. Ve všech ostatních odvětvích se trh může relativně snadno nasytit; čím lepší artikl vymyslíte, tím jste jeho nasycení blíže. Pouze farmaceutičtí výrobci jsou na tom opačně: úspěšný vývoj, schválení a komerční uplatnění léku na jeden nebezpečný neduh automaticky zaručuje větší trh pro další lék na jiný neduh.

Druhá stránka věci je, že tento řetězec je ve Spojených státech vysoce lukrativní především díky výhodně nastavené patentové ochraně. Výrobci argumentují vysokými náklady na vývoj léků a rizikem jejich neúspěchu. Lék, jehož vývoj již spolykal astronomické částky, nemusí být účinný, může mít nežádoucí účinky a nemusí projít schvalovacím řízením, jeho následnou komerční úspěšnost může nahlodat konkurence.

Kolik stojí riziko?

Studie Střediska pro studium vývoje léků při Tufts University loni vyčíslila průměrné náklady na vývoj léku proti rakovině na 2,7 miliardy dolarů. Vzápětí se objevila studie lékařů z Oregon Health and Science University a Memorial Sloan Kettering Cancer Center, která došla k cifře 650 milionů dolarů (jiná studie, již zadalo sdružení Public Citizen, předtím spočítala dokonce jen 320 milionů dolarů). Najít nestranný hlas je z definice obtížné. Jak však loni připomněl Merrill Goozner, letitý šéfredaktor odborného časopisu Modern Healthcare, v analýze pro žurnál JAMA Internal Medicine, „farmacie pravidelně vykazuje ze všech amerických průmyslových odvětví nejvyšší ziskové marže“. To by mohlo být jistým vodítkem.

Riziko neúspěchu, jež farmaceutičtí výrobci při vývoji léků podstupují, je však vyčíslitelné obtížně. Je proto prakticky jisté, že i míra ochrany, již v zámoří požívají, zůstane předmětem sporů. Vědomí jediné další jistoty z řečené branže, totiž že i ten nejdražší lék jednou selže, tak najednou dostává podobu svého druhu milosrdenství.

Přečtěte si také:

Proti pandemiím chřipky. Google podpořil univerzální vakcínu

Dobrá zpráva pro muže. Čeští lékaři tvrdí, že rakovinu prostaty vyléčí u 99 procent pacientů

Jen pro vyvolené. Pojišťovny nechtějí platit genovou terapii

Firma ze skupiny PPF získala práva na vývoj léků proti rakovině

Nemorální sliby. Zázračný lék na rakovinu neexistuje, varují onkologové

Bývalí uhlobaroni chtějí dát půl miliardy do biotechnologií. Je to vášeň, říká šéf BPD Brůžek


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdy budou Velikonoce?
Na splátku hypotéky již Češi vynakládají téměř 50 % příjmu
GDPR po roce: bouře ve sklenici vody či obří byrokracie?
Kraje rozdělí 3 miliardy korun na nové kotle. Poslední vlna dotací pomalu startuje
Jak zdanit příležitostný příjem?
Auta
V Ženevě se opět představí novodobý Stratos. Tentokrát s…
Opravdu jsou levná auta spolehlivější? Ne, nejspolehlivější je Lexus a Porsche 911
Kvíz: Poznáte správně model auta podle těchto detailů?
FCE Italia a PSA prodlužují smlouvu o spolupráci
Bentley Bentayga Speed: Téměř nejrychlejší SUV světa má 635 koní a jede až 306 km/h
Technologie
Cnews FM: Nebývale pozitivní události kolem studia Warhorse a bank [podcast]
Samsung Galaxy Tab S5e je tenký jako břitva a dlouho vydrží
Bez dotací se elektromobily nerozšíří. Lidem se nevyplatí, ukazuje studie
Nvidia měla loni tržby skoro 12 miliard dolarů, GeForce a Tegra teď ale klesly o 45 %
NASA se rozloučila s vesmírným rekordmanem Opportunity
Hry pro příležitostné hráče