Investice na století a půl. Jezera na místě bývalých uhelných lomů se ekonomicky nevyplatí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Investice na století a půl. Jezera na místě bývalých uhelných lomů se ekonomicky nevyplatí

,
Investice na století a půl. Jezera na místě bývalých uhelných lomů se ekonomicky nevyplatí
Zdroj: Tomáš Novák

Záměr energetického využití jezer na místě bývalých uhelných lomů k výrobě elektřiny je technicky možný, ale ekonomicky téměř nenávratný.

Dotěžené uhelné lomy na Mostecku se změní v novou vltavskou kaskádu. Tedy soustavu jezer fungujících též jako přečerpávací vodní elektrárna. Pro myšlenku energetického využití těžebních lokalit v Ústeckém kraji se nadchl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Do konce příštího roku by se měl potřebný návrh včetně časového harmonogramu a financování předložit na vládu,“ slibuje ministr.

Tento projekt není úplně nový – prvně jej státní podnik Palivový kombinát Ústí zmínil ve výroční zprávě za rok 2016. Později si k němu nechal zpracovat studii proveditelnosti u firmy Aquatis a následně oponentní posudek od ČVUT. A výsledek? Technicky to možné je, ale ekonomika nevychází vůbec dobře. Prostá návratnost projektu totiž podle informací týdeníku Euro vychází na 138 let. Pokud vezmeme v úvahu časovou hodnotu peněz, museli bychom ještě pár desetiletí přidat.

Měla by Česká republika zakázat používání uhlí?

Investice do nádrží a přečerpávací elektrárny vychází podle odborných studií na 28 miliard korun, zatímco provozní zisk vychází na pouhých 200 milionů. Ministr Havlíček sice zmínil výkon elektrárny v rozsahu tisíc až dva tisíce megawattů, případné srovnání s jadernou elektrárnou však kulhá. Spíše se nabízí srovnání s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně v Jeseníkách. Jejím trumfem je výškový rozdíl mezi nádržemi 510 metrů, na Mostecku by se jednalo o pouhých 91 metrů, což by mělo negativní dopad na objem vyrobené elektřiny.

Zvažovaná přečerpávací vodní elektrárna by měla využít potenciálu jezer Most a Milada. Později se počítá i s využitím budoucí vodní plochy, která vznikne na místě uhelného lomu ČSA u Litvínova. Těžba zde má skončit okolo roku 2025, napouštění nového jezera pak zabere dalších deset až patnáct let.

Dále čtěte:

Náhrada za odklon od uhlí. Německá vláda podpoří hnědouhelné regiony 14 miliardami eur

Vítězství uhlobarona Tykače. Chvaletice mohou vypouštět více toxické rtuti

Ekologové žádají konkrétní datum konce uhlí. Svazy varují před okamžitým odstavením elektráren

Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady

Požadují výjimky, podávají žaloby: energetiky tráví rtuť

Ohodnoťte tento článek
Diskuze