Investice daleko od hlučícího davu aneb Tipy, kde začít nový život - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Investice daleko od hlučícího davu aneb Tipy, kde začít nový život

,
Investice daleko od hlučícího davu aneb Tipy, kde začít nový život
Zdroj: Profimedia.cz

Tomu, koho trápí doma dobré bydlo a touží po exotice, nabízí svět přehršli investičních příležitostí.

Kdo by občas nezatoužil po životě pod tropickým sluncem, kde by šlo trávit zimní měsíce hezky v teple, a proč přitom nezkusit nějaký ten „projekt“, který by přispěl na živobytí? Zvlášť vyhořelé korporátní typy, které přestal bavit „krysí závod“ a zle na ně doléhá krize středního věku, napadají podobné myšlenky často. Zkusit to někde jinde a nějak jinak není žádná hanba.

Než se do toho dáte, zkuste zvážit konsekvence a rizika předem.

Potkal jsem před několika lety jeden německý pár, který omrzel život v Düsseldorfu, a líbilo se jim na jižním pobřeží Srí Lanky, sedm stupňů od rovníku. Kousek staré plantáže kokosových palem mezi Indickým oceánem a lagunou s mangrovníky vyšel na tolik, co auto nižší střední třídy, takže nebylo moc co řešit. Nejdřív si postavili bungalov pro vlastní potřebu, všechno běželo jako po drátkách, paní byla šikovná a základy sinhálštiny zvládla cobydup. Manžel se sice jazyk nenaučil, ale zato se velmi spřátelil s šikovným chlapíkem odvedle, neboť „Bobby“ dovedl sehnat tu nejlepší trávu a ve své hospodě přímo na pláži měl vždy perfektně vychlazené pivo zcela akceptovatelné místní značky Lion. Když došel Lion, tak tedy Kings Lager, když nebyl Kings, tak přišla řada na Three Coins.


Investice v roce 2019: na burze letos příliš nezbohatnete

 ilustrační foto


Velká pohoda, takže proč se nedohodnout s Bobbym, zvlášť když měl přízeň na místním úřadě, dovedl věci zařídit a vypadal jako ideální partner. Slovo dalo slovo a rozhodli se přikoupit něco půdy, postavit „eco resort“ s chatkami. Nic velkého, všechno z místních materiálů, střecha z palmového listí, místo klimatizace větrák na stropě, splachovací WC, umyvadlo a sprcha s vlažnou vodou, ovšem „en suite“. Rustikální, ale pro batůžkáře jako stvořené. Všechno, co měli v Německu, museli prodat a utratili za projekt celoživotní úspory. Aby ušetřili na prohibitivně vysoké „stamp duty“ (daň z převodu nemovitostí, tuším, že pro cizince byla tehdy 100 procent), napsali to na Bobbyho, který měl sehrát roli užitečného bílého koně, a odměna pro něj měla plynout ze zvýšených tržeb v hospodě. Dohodnuto, uděláno, zkolaudováno.

Asi tušíte, co se stalo – Bobby si všechno nechal, a když na něj tlačili, upozornil je na kvalitu zdejších vězení, která čekají na pachatele daňových podvodů. Bez peněz a bez možnosti návratu se dívají Elke s Helmutem každý boží den, jak se Bobbymu v jejich resortu daří. Aby bylo z čeho platit účty, chodí Elke uklízet, prát a nakupovat turistům, kteří si pronajímají bungalovy v sousedství. Helmut kouří a sází do sebe od rána místní lahváče a společně vyprávějí tento pravdivý příběh, u nějž jsem pouze jména pozměnil.

Výhled na opice

Ať je vaše snová investice kdekoli, nikdy se nepokoušejte „vydrbat“ s místními zákony, zejména ne ve spojení s ochotnými a dobře zorientovanými domorodci, kteří nabízejí řešení. Jistěže se bez kontaktů neobejdete, ale důkladná „due diligence“ je věc, kterou nelze podcenit, často projekt zkolabuje už při prvním ohledání.

Nabídnu vlastní zkušenost, kdy jsem chtěl v roce 2010 dát dohromady zájemce, kteří by si koupili pastviny obklopující zbytek nejsevernější výspy tropického deštného pralesa v Americe, na svazích pohoří Sierra de los Tuxtlas v mexickém státě Veracruz. Pozemky byly k mání za 140 tisíc korun za hektar, s výhledem na Mexický záliv, obklopeny výzkumnou rezervací Národní mexické univerzity. Krásné místo s potvrzeným výskytem opic a stovek druhů tropických a stěhovavých ptáků. Celý smysl byl udělat ochranné pásmo kolem rezervace, zalesnit jej a využívat pro ekoturistiku, protože do vlastní rezervace se nejde dostat bez byrokratických povolení. Biologové z výzkumné stanice byli nadšeni, investorům se prvotní záměr velmi líbil (bylo by to levné – zalesňování je podporované a dostanete zdarma sazenice původních stromů), už jsem se tam viděl. Jenomže zákon zakazoval cizincům kupovat půdu ve vzdálenosti do deseti kilometrů od moře. Dala se sice udělat mexická nadace, která by nakoupila pozemky, a teoreticky by mohli mít investoři většinu ve správní radě, ale okamžitě se vynořila další právní rizika. Myslíte si, že si někdo přál opakovat sofistikovanější hru na Helmuta a Bobbyho?

Kalhotky a na nich šváb

Co je levné, není nikdy levné bez příčiny, většinou jsou k tomu dobré důvody. Ale pro ty, kteří mají rádi dobrodružství a hledají něco, co je opravdu daleko od všedního dne, nabízím pár tipů, které stojí za zvážení. Takto bych to zkoušel, kdyby mi bylo 30 plus, nikoli 50 plus. Všude je to stejné, avšak vyžaduje to velmi rozdílnou dávku času a energie. Kde to je snadno dosažitelné, je to drahé, a to pak pro Čecha už asi nebude zajímavé, protože nemáme nejnižší náklady na kapitál na světě.

Co z vás udělá při malém kapitálu úspěšné lidi ve světě? Hlad, kvalifikace a důslednost. Když to nemáte všechno pohromadě, tak nezkoušejte osud.

Etnickou kuchyni dneska batůžkáři vesměs vítají a nikoho neporazíte na domácím kolbišti. Ale skoro všichni hráči v rozvojových zemích prohrávají na čistotě a hygieně, často katastrofálně už při prvním nahlédnutí do kuchyně. V zemích, které považuji za pionýrské, jsou pod prostěradlem umolousané dámské kalhotky a na nich šváb, ale za 20 dolarů za noc a bez konkurence si nemůžete účinně stěžovat.

Do „iritující třetice“ jsou zde neodborné profesionální služby. Když se snažím poznat živou přírodu a snažím se o ní něco dozvědět, opravdu nesnáším idioty, kteří za padesát dolarů na hodinu ukazují prstem a říkají „pták“.

Takže průnik tří množin – „čistoty, chutě a kompetence“ – je v rozvojových zemích neporazitelný plán, akorát že koncept prvotřídní služby za peníze se nepotkává se souhlasem u těch, kteří dokážou prokázat byrokratickou zvůli. V mých letech to nemá smysl zkoušet, ale zkuste to vy – a nejen já, ale i tisíce lidí z celého světa vám za to budou vděční. A mělo by vás to uživit.


10 tipů, kde začít nový život

Malawi

 Malawi

Kouzelná a zatím neprofláknutá ekoturistická destinace, země, která platí jako horký tip pro batůžkáře. Jezero Malawi je mimořádné.


Etiopie

 Etiopie

Není tam momentálně perfektní klid (velký eufemismus), ale je to jedna z nejatraktivnějších turistických destinací v Africe; navíc v Česku studovalo dost Etiopanů a země je i českými úřady považována za jednu z prioritních.


Zambie

 Zambie

Zkuste jít v šlépějích Emila Holuba, naše stopa je však podstatně hlubší a najdete Čechy, kteří zemi dobře znají a hledají investory. Málo turistů, ohromné národní parky.


Zimbabwe

 Zimbabwe

Kdo tam byl, opěvoval tu krásu, navíc po všech těch průšvizích budou muset zkusit něco nového, investorům přátelštějšího.


Souostroví Bazaruto, Mosambik

 Souostroví Bazaruto, Mosambik

Tamní mořský národní park je nově pod správou African Parks Foundation, což je zdaleka nejlépe fungující ochranářská organizace v Africe, která si vybírá, do čeho půjde, a jen tak se nevzdává (většinou jsou to Jihoafričané). Velká potápěčská destinace. Mosambik je znovu na pokraji bankrotu, což znamená, že to bude chaotické, levné a opravdu dobrodružné.


Ha Long, Vietnam

 Ha Long, Vietnam

Zátoka Ha Long je to nejhezčí, co jsem v životě viděl. Investoval bych do „on-board“ džunky bez švábů a potkanů. Na největším ostrově Cát Ba bych zkusil české pivo, abych se tam udržel.


Centrální Thajsko, blízko Khao Yai

 Centrální Thajsko, blízko Khao Yai

Srabácká destinace, ale pod národním parkem Khao Yai bych chtěl mít malý kemp s chatkami a dělat výlety do parku s odborným výkladem.


Son Tra, Vietnam

 Son Tra, Vietnam

Zalesněný poloostrov u Da Nangu je jediným místem na téhle planetě, kde lze relativně snadno spatřit nejkrásnější opice na světě – Langury duk (Pygathrix nemaeus). Zkusil bych bed and breakfast a průvodcovství.


Filipíny

 Filipíny

Sentimentální vzpomínka na rok 1992 – tehdy byl severní ostrov Luzon ještě v horní polovině krásně porostlý deštnými pralesy a z letadla bylo vidět, jak horské řeky ústí do korálového moře. O víc než čtvrt století později je příroda na tom mnohem hůř, ale lidé jsou pořád „friendly“, a u křesťanů se nespletete zmínkou o Pražském Jezulátku.


Raja Ampat a poloostrov Vogelkop, Irian Jaya

 Raja Ampat, Irian Jaya

Severozápadní Nová Guinea a přilehlé souostroví Raja Ampat platí za poslední ráje na této planetě – fantastické potápění, unikátní pro ornitology. Navíc tady lze ještě něco zachránit.


Dále čtěte:

Neumřít v práci: kolik milionů je třeba na předčasný důchod?

Bydlet ve vlastním? Zapomeňte, hypotéky budou letos luxusem

Ohodnoťte tento článek
Diskuze