Revoluce přijde v lednu. Nízkoenergetické musí být všechny nové veřejné budovy

23. listopadu 2017, 18:35 - Dalibor Dostál
23. listopadu 2017, 18:35

Nové a nově rekonstruované domy budou nyní muset šetřit energii jako současné nízkoenergetické domy a navíc jí budou muset vyrobit stejně nebo téměř stejně, kolik jí pro svůj provoz spotřebují. Od ledna 2018 začne opatření platit pro všechny veřejné budovy bez rozdílu jejich obytné plochy a pro všechny ostatní objekty s plochou nad 1500 metrů čtverečních.

„K zpřísnění dochází v určitých krocích postupně, aby se jak investoři, tak i projektanti a stavaři měli možnost na tuto novinku připravit. Inovace vidíme spíše u zakázek financovaných z privátních zdrojů, veřejný sektor se snaží zpravidla držet osvědčených technologií. Tyto změny by ale mohly celou situaci posunout rychleji kupředu,“ říká Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.

Již letos se přitom opatření týkalo veřejných budov s obytnou plochou nad 350 metrů čtverečních. Pro všechny ostatní budovy začnou stejné standardy platit od roku 2020.

Přestože se dramatická změna již od ledna týká všech veřejných budov, některé instituce nebo stavební firmy tím mohou být zaskočeny. „Celkově by prospěla širší osvěta o nových požadavcích, a to nejen pro stavební a projektové firmy, ale i samotné investory,“ zdůrazňuje Jiří Vacek.


Čtěte:

Česko hraje v ochraně klimatu třetí ligu. Zaostává za Indií i Čínou

Zelený revizionismus. Nový pohled Bruselu děsí Agrofert a další české firmy


Část firem však má podle něj s touto oblastí zkušenosti z tuzemských i zahraničních projektů. „Stavby a vytvořená infrastruktura nás přežijí. Proto je udržitelná výstavba klíčem k naplňování současných environmentálních, sociálních, klimatických či zdravotních kritérií. Nejde až tak o pokročilé technologie, jako spíš o osvětu celé společnosti ve vztahu ke správným rozhodnutím při výstavbě šetrných budov,“ říká Henrik Davidsson ze společnosti Skanska.

Vyšší náklady se vrátí v úsporách

I když náklady na stavbu objektů v téměř nulovém standardu jsou vyšší než u běžných budov, měly by se vrátit v úsporách na energie. „Z vlastní zkušenosti vím, že nabídka různých stavebních firem na úplně stejné práce se může lišit i o 30 procent. To je významně více, než může činit rozdíl z důvodu lepšího energetického standardu. Průzkumy ukazují, že budova v pasivním standardu je zhruba o pět až deset procent dražší než doposud běžná, tedy o několik tisíc na metr čtvereční,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

První významné projekty podle nových standardů se již chystají. Například obec Kněžmost nedaleko Mnichova Hradiště se rozhodla zmodernizovat budovu základní školy. Nový objekt bude maximálně úsporný a doplněný solární elektrárnou tak, aby mohl být energeticky téměř plně soběstačný. Projekt energeticky úsporné školní budovy ukazuje cestu, jak lze spořit budoucí náklady za teplo i elektřinu a zajistit zdravé prostředí pro výuku.

Harmonogram povinnosti stavění budov s téměř nulovou spotřebou energie
od 1. 1. 2016 veřejné budovy s plochou > 1500 m2 (energeticky vztažné plochy)
od 1. 1. 2017 veřejné budovy s plochou > 350 m2
od 1. 1. 2018 veřejné budovy s plochou < 350 m2
ostatní budovy s plochou > 1500 m2
od 1. 1. 2019 ostatní budovy s plochou > 350 m2
od 1. 1. 2020 všechny nové budovy

„Rozhodující bylo naše setkání s architektem Alešem Brotánkem, který má dlouholeté zkušenosti s projektováním pasivních domů,“ vysvětluje starosta Kněžmostu Karel Hlávka. Pasivní dům, který navíc bude využívat vhodné formy obnovitelných zdrojů energie, je podle něho nejen sám o sobě výukovým objektem, ale zajišťuje i komfortní hygienické prostředí.

„Víme, že polovina všech školních budov v České republice má nevyhovující větrání. Nedostatek čerstvého vzduchu přitom výrazně zhoršuje zdraví žáků i učitelů a schopnost jejich soustředění. Tím klesá i efektivita výuky,“ zdůrazňuje starosta.


Čtěte: Jak mohou firmy ušetřit na energiích?


Dostavba obnáší dva hlavní a tři doplňující objekty, které budou s těmi stávajícími tvořit jeden celek. Všechny jsou projektovány tak, aby splňovaly parametry pasivního domu.

Od plýtvání téměř k nule
Přijetím směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, se členské státy EU zavázaly zajistit, že všechny nové budovy do 31. 12. 2020 budou vybudovány „s téměř nulovou spotřebou energie“ (to jsou domy se spotřebou energie na úrovni pasivního domu, nebo se spotřebou ještě nižší). U administrativních budov se termín zkracuje do konce roku 2018. Dalšími požadavky je např. snížení celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 procent nebo zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 na 20 procent.

Zdrojem elektrické energie pak bude fotovoltaický systém, sestávající z devíti samostatných jednotek, lišících se velikostí, orientací, sklonem i typem jednotlivých modulů. Problémem pro školu nebudou ani méně slunečné zimní dny.

„Panely dokážou i v zimních měsících produkovat nejméně 50 kilowatthodin za den, což s rezervou postačí na klíčové provozní funkce školy. Jelikož se provoz školy v naprosté většině kryje s dobou slunečního svitu, je výhodné vyrobenou energii okamžitě spotřebovávat,“ říká hlavní architekt projektu Aleš Brotánek.

Net metereing jako řešení nespotřebované elektřiny

Projekt ale ukazuje na některé nedostatky české legislativy. Škola například řeší otázku, jak se vypořádat s elektřinou, která bude vyrobena v období letních prázdnin, když je spotřeba energií v areálu minimální. Současná legislativa totiž sice umožňuje prodat přebytek energie do obecní sítě, obec ale nesmí uspořenou energii použít v jiných svých budovách, například na obecním úřadu.

Průkaz energetické náročnosti budov, vzor:

Energetický štítek budov:

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) označuje energetickou náročnost budovy a je součástí energetického posudku. Umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska nároků na energie (a tedy i nákladů) potřebných pro provoz. Udává energie spotřebovávané při běžném provozu a řadí budovy do třídy energetické náročnosti: od A (nejúspornější) do G (energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší). Povinně si ho musí obstarat stavitelé a vlastníci všech novostaveb. A také každý, kdo stávající nemovitost jako celek pronajímá, prodává nebo ji výrazněji renovuje. Více o energetických štítcích najdete ZDE.


České prostředí rovněž nenabízí takzvaný „net metering“, což znamená, že vlastník fotovoltaické elektrárny pouští přebytky vyrobené elektřiny do sítě a zároveň ji může zase odebírat v době, kdy mu vlastní výroba nestačí.

„Novela energetického zákona před dvěma lety sice odstranila povinnost vyřizovat licenci pro malé solární elektrárny na střeše domu, ale v takovém případě je třeba veškerou elektřinu spotřebovat,“ kritizuje zaostalou českou legislativu Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Podle odborníků přitom opatření zaostává za současnými technologickými možnostmi a do budoucna by se budovy s téměř nulovým standardem měly svými parametry blížit spíše než nízkoenergetickým domům domům pasivním.

Čtěte: Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jedete autem na hory? Víte, na co si dát pozor?
Jak vysoké může být sociální pojištění za rok 2017?
Co dělat při ztrátě kartičky zdravotní pojišťovny?
Kdy budou jarní prázdniny ve vašem okrese?
Kdo vyhraje prezidentské volby: Zeman vs. Drahoš?
Auta
Jeep Grand Commander je velké sedmimístné SUV. Ale zatím…
Nejlepší dieselová ojetina? Škoda Yeti a Škoda Superb Combi, myslí si Britové
Kolik stojí nezávislé topení do auta? 24 tisíc, ale i dvojnásobek
Lada 2107 křížená s buldozerem uklízí v Rusku ulice
Pět dobrých, ale nesmírně rizikových ojetin, které vás mohou stáhnout z kůže
Technologie
Bitchcoin? Nevěstince v Nevadě budou přijímat platby v kryptoměně
MediaTek má nový SoC pro prémiové televizory Sony a Philips, bude o 50 % rychlejší
GDDR6 od Hynixu už je reálně dostupná, ale na nižších taktech. První karty na 14 GHz?
Google bude na mobilech od léta dávat přednost rychlejším webům
Chrome a Firefox trápí doplňky-malwary, jichž je skoro nemožné se zbavit
Hry pro příležitostné hráče