Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

Dědické řízení - ilustrační foto
Dědické řízení - ilustrační foto
Autor: Shutterstock

Dědické řízení se může protáhnout na několik měsíců. A mnohdy poslouží i jako zkouška rodinné soudržnosti

07. srpna, 09:07 - Tomáš Bohuslav
Dědické řízení - ilustrační foto
Dědické řízení - ilustrační foto
Autor: Shutterstock
07. srpna, 09:07

Smrt blízkého člověka bývá zřejmě tím nejtěžším obdobím v životě. Posledním rozloučením to však bohužel ani zdaleka nekončí. Ještě je totiž potřeba absolvovat další poměrně stresující proces, a sice dědické řízení. To musí proběhnout vždy a za všech okolností. Co vše ale tato právní záležitost obnáší a kolik zaplatíte přidělenému notáři? To se dozvíte na následujících řádcích.

Celý proces dědického řízení začíná technicky vzato trochu paradoxně, leč zcela pochopitelně, ve chvíli, kdy lékař konstatuje smrt dotyčného. Každý doktor je totiž povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému matričnímu úřadu (tedy takovému, kde měl zemřelý poslední trvalé bydliště). Úředníci následně tuto informaci předají soudu, v jehož kompetenci je pověřit notáře vedením řízení.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že osobu, která vás bude celým tímto procesem provázet, si nemůžete vybrat vy sami, ale bude vám přidělena soudem. Je to z toho důvodu, aby byl v rámci dědického řízení zachován předpoklad nestrannosti.

Jak probíhá dědické řízení?

Jedním z prvních úkolů vám přiděleného notáře bývá zkontaktování člověka, který je obeznámen s rodinnými a majetkovými poměry zemřelé osoby. Děje se tak zhruba jeden měsíc od posledního rozloučení, přičemž tento předpoklad zpravidla naplňuje vypravitel pohřbu, tedy ten, kdo měl celý obřad na starosti. Právě od něj notář nejčastěji shromažďuje všechny informace potřebné k zahájení takzvaného předběžného šetření.

V jeho rámci pak musí zjistit, jaký je počet potenciálních dědiců a jakým majetkem dotyčný během svého života disponoval. Bohatě přitom postačí, pokud se k předběžnému řízení dostaví pouze některý z nich. Aby se ho účastnili všichni, není v tuto chvíli potřeba.

Ten, koho bude notář zpovídat, by si nicméně s sebou měl vzít následující dokumenty:

• občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti,
• seznam potenciálních dědiců, pokud možno i s jejich adresami a kontaktem,
• závět zesnulého, pakliže se ví, že ji dotyčný sepsal a je k dispozici,
• informace týkající se jeho bankovních či spořících účtů, případně vkladních knížek,
• vlastnické listiny vztahující se k bytu, pozemku a dalším nemovitostem, jejichž majitelem zesnulý byl,
• velký technický průkaz jeho vozidla,
• doklady o členství v bytových družstvech, pakliže dotyčný v nějakém takovém působil,
• smlouvy o půjčkách, kreditních kartách, potažmo dluzích, pokud zemřelý nějaké evidoval,
• doklady o pohřebních výlohách.

Úkolem notáře posléze je všechny v