Další stupeň závislosti. Evropa promarnila šanci stát se globálním lídrem ve výrobě baterií - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Další stupeň závislosti. Evropa promarnila šanci stát se globálním lídrem ve výrobě baterií

,
Další stupeň závislosti. Evropa promarnila šanci stát se globálním lídrem ve výrobě baterií
Zdroj: Ludovic Hirlimann via Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Západní Evropa nejspíš promarnila další příležitost. V 80. letech minulého století promeškala rozmach počítačů a o deset let později nástup internetu. V minulém desetiletí přišla o trh se solárními panely, který ovládli nejprve japonští a později čínští producenti. Nyní se takový scénář opakuje v případě lithium-iontových baterií pro elektromobily.

Volkswagen v březnu podepsal s asijskými výrobci smlouvy v odhadované výši 20 miliard eur. Dvorními dodavateli baterií pro největší evropskou automobilku se stanou korejské společnosti LG Chem a Samsung spolu s čínským podnikem CATL. Žádný evropský výrobce podobnou zakázku nedostal.

Zpráva o dohodě mezi automobilkou Volkswagen a východoasijskými výrobci baterií prošla mediálním světem bez větší pozornosti. Právě tato dohoda však podle zdrojů týdeníku Euro přispěje k oslabení pozice evropského průmyslu a dalšímu nárůstu technologické a dovozní závislosti na dodávkách z Asie.

Čína s Koreou berou vše

Problém je v tom, že podobně jako VW postupují i další velké evropské automobilky. Koncern Daimler uzavřel počátkem května smlouvu o odběru bateriových článků od čínské společnosti CATL, se kterou má smlouvu i konkurenční automobilka BMW. Francouzský koncern PSA se před rokem dohodl s LG Chem a CATL, s LG Chem má smlouvu také Renault.

Problém číslo dvě: Číňané vyrábějí baterie na svém území, bude se tedy jednat výhradně o dovoz. Zmíněný podnik CATL (zkratka z Contemporary Amperex Technology Ltd.) se díky přílivu zakázek z Evropy pravděpodobně stane největším výrobcem lithium-iontových baterií na světě. Již dnes má k dispozici výrobní kapacitu 17,5 gigawatthodiny úložné kapacity za rok, v roce 2020 to má být již 50 gigawatthodin.


Tajemné baterie HE3DA. Obří investici za 30 miliard doprovázejí nejasnosti

 Made in Czech Republic. S tímto výrobkem chtějí manažeři a vlastníci vznikající české společnosti HE3DA vzít útokem světový trh s velkokapacitními bateriemi


Vstřícnější přístup zvolili korejští výrobci baterií, kteří zakládají montážní závody na evropském kontinentu. Přitahují je hlavně země visegrádské čtyřky. Polsko si zvolil korejský koncern LG Chem, který má v nejbližších týdnech spustit výrobu ve Wroclawi. Investuje zde 355 milionů dolarů a v první fázi bude produkovat baterie pro 100 tisíc elektromobilů ročně.

Poměrně úspěšné je při lákání investorů Maďarsko. Ve druhé polovině tohoto roku chce spustit produkci Samsung SDI v závodě vzdáleném 25 kilometrů od Budapešti, výrobní kapacita je 50 tisíc baterií za rok. Další jihokorejský koncern SK Innovation oznámil investici v Maďarsku koncem loňského roku, přičemž výší investice (téměř 800 milionů dolarů) dvojnásobně překoná konkurenční projekty Samsungu i LG Chemu.

Z pohledu Česka se jedná o určité zklamání, šéfové podniku SK Innovation původně zvažovali také výstavbu závodu u nás. Velké ambice má domácí firma Magna Energy Storage, která chce rozjet ve velkém výrobu baterií HE3DA s využitím nanotechnologií. Jenže ty mají být vhodné spíše k ukládání přebytku energie z obnovitelných zdrojů než k pohonu elektromobilů a jejich úspěch na trhu zůstává značně nejistý.

Inspirace Airbusem

Rizika spojená s rostoucí závislostí na asijských technologiích si uvědomují už i někteří prozíravější politici. Viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič loni v říjnu inicioval vznik bateriové aliance, do které přizval německé koncerny BASF a Siemens, automobilky Renault a Daimler i další zájemce.

Cílem této iniciativy je zkopírovat úspěch konsorcia Airbus, které narušilo americkou dominanci ve výrobě velkých dopravních letadel.

Jisté předpoklady k tomu evropské firmy mají. Například chemička BASF je lídrem vývoje a výroby bateriových katod. Podle oznámení z poloviny loňského roku chce investovat 450 milionů eur do posílení výrobních kapacit v Evropě. Ambice narušit asijský bateriový monopol má švédský startup Northvolt, za kterým stojí bývalý nákupní manažer Muskovy Tesly Peter Carlsson, i německý TerraE Holding.

Hraje se tu o velké peníze. Globální trh s bateriemi má podle Šefčoviče v roce 2025 dosáhnout 250 miliard eur. Podíl Evropy na celkové spotřebě má být zhruba třetinový. Špatný, ale pravděpodobný scénář vypadá tak, že evropské země nahradí závislost na ruské a blízkovýchodní ropě dovozem baterií z Číny a Koreje. A že pro lithium, které se možná začne v Česku těžit, bude odbyt až na druhé straně světa.

Dále čtěte:

Bateriový boom: v Evropě vyroste 10 velkovýroben. Česko má jen nejistý projekt HE3DA

Co jsou zač? Po stopách australských zlatokopů v Česku

Jen pro vyvolené: na stabilizaci sítě vydělají majitelé uhelných elektráren

 E.ON otevřel velkokapacitní úložiště v Mydlovarech


Ohodnoťte tento článek
Diskuze