Český průmysl zažívá jeden z nejrychlejších růstů v historii. Může za to statistika, pandemie i chybějící polovodičové čipy - Euro.cz

Přihlášení

Český průmysl zažívá jeden z nejrychlejších růstů v historii. Může za to statistika, pandemie i chybějící polovodičové čipy

,
Český průmysl zažívá jeden z nejrychlejších růstů v historii. Může za to statistika, pandemie i chybějící polovodičové čipy
Zdroj: Depositphotos
  • Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v dubnu zlepšovaly tak rychle jako už dlouho ne. Dokládá to index PMI, který se zastavil na hodnotě 58,9 bodu

  • Takové tempo růstu je jedním z nejvyšších od začátku nového tisíciletí

  • Údaj je nicméně do značné míry zkreslen nejrůznějšími okolnostmi – statistikou počínaje, krizí v mezinárodní přepravě konče

Český průmysl zažil jeden z nejlepších měsíců za poslední roky. Alespoň soudě podle indexu nákupních manažerů (PMI) ve výrobním sektoru, který pravidelně sestavuje společnost Markit. Jeho hodnota se v dubnu zastavila na čísle 58,9 bodu, tedy o celých devět desetin výš než v březnu. Cokoliv nad hranici 50 bodů přitom znamená, že odvětví meziměsíčně roste, což je samo o sobě pozitivní zjištění. Tím spíš když takto vysoké hodnoty bývají k vidění jen zřídkakdy. Tedy za normální situace.

Protože se ale svět už nějaký čas v normálním stavu nenachází, je potřeba tento zdánlivě skvělý výsledek zasadit jej do kontextu.

„Na první pohled sice PMI signalizuje další zlepšení situace mezi podniky ve zpracovatelském průmyslu, avšak detailnější pohled ukazuje, že tomu tak úplně není,“ podotýká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Za dubnovým růstem PMI totiž z části stojí zhoršení výkonu dodavatelů, což celý index nadhodnocuje. Problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích a rostoucí ceny vstupů přitom přetrvávají od začátku letošního roku a mají tendenci se zhoršovat.“

Češi ztratili kvůli koronaviru chuť i na pivo. Jeho spotřeba vloni poprvé po 60 let poklesla, ukázaly statistiky

S tím souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Také podle něj aktuálně dochází k významnému okleštění nabídky, kterýžto jev je důsledkem přetrvávající „pandemie a souvisejících opatření“.

„Symbolem omezované nabídky vstupů jsou nyní celosvětové výpadky v dodávkách čipů, které omezují výrobu i v tuzemských automobilkách. Ty budou trvat léta. Americké televizi CBS to řekl nový šéf Intelu Pat Gelsinger,“ doplňuje Kovanda.

Všechno souvisí se vším

Za současným stavem stojí několik faktorů. Od napjatých vztahů mezi Spojenými státy americkými a Čínou až po nepříznivé počasí v USA během zimy, kvůli kterému musely některé továrny na polovodičové čipy přerušit provoz. Tím hlavním důvodem je však podle Kovandy právě koronavirová krize.

„Poptávku po čipech mohutně navýšila globální pandemická situace loňského roku. Ta výrazně zesílila zájem o domácí elektroniku, o notebooky či herní konzole. S růstem poptávky po čipech do těchto zařízení ovšem zároveň došlo k poklesu jejich nabídky, totiž výrobních kapacit, a to kvůli uzavření továren z důvodu pandemie,“ vysvětluje.

A jelikož tou dobou nikdo moc nevěděl, jak dlouho bude současná zdravotní situace trvat, rozhodli se podle Kovandy tito producenti své výrobní kapacity přesměrovat. A to tak, aby své zboží prodali v co největších objemech.

Jinými slovy, zanevřeli částečně na sektor automotive a na jeho úkor začali upřednostňovat odběratele podnikající v oblasti spotřební elektroniky, bez které se lidé pracující z domova neobejdou.

Poptávka po čipech je nyní o 25 procent vyšší než obvykle, jejich nedostatek podle šéfa Cisca potrvá ještě půl roku

K omezení agregátní nabídky, a tedy i tolik potřebných vstupů, z nichž mají být následně vyprodukovány další výstupy určené koncovým spotřebitelům, významnou měrou přispívají taktéž problémy na poli mezinárodní přepravy.

„Například kapacity přístavních překladišť či kontejnerových plavidel jsou stále přetíženy, opět v důsledku pandemie, souvisejících omezení a uzavírek. Svět se zkrátka snaží dohnat loňské první pololetí, kdy došlo k bezpříkladnému ochromení produkce i přepravy. Symbolem této překotné snahy dohnat zameškané je březnové uvíznutí po okraj naloženého kontejnerového plavidla v Suezském průplavu a jeho následné zablokování, které celosvětovou přepravu v již tak vyhrocený okamžik ještě dále zkomplikovalo,“ myslí si Kovanda.

Ekonomika poklesla méně, než se čekalo

Vedle výrobního sektoru je potřeba zmínit výkon tuzemské ekonomiky jako celku. Ta se dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) během letošního prvního čtvrtletí meziročně propadla o 2,1 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak jde o 0,3procentní pokles.

Taková čísla nevypadají na první pohled příliš optimisticky, leč opak je pravdou. Je totiž potřeba přihlédnout k tomu, že během inkriminovaných měsíců zažilo Česko de facto druhý lockdown, neboť až na některé výjimky byla většina služeb a maloobchodních provozoven uzavřena. I proto řada analytiků počítala s tím, že bilance bude nakonec ještě o něco horší.

Definitivní podobu toho, jak se našemu hrubému domácímu produktu na úvod letošního roku dařilo, zveřejní ČSÚ 1. června.