Češi se přestali bát měnit práci. Nové zaměstnání hledá 25 % lidí, naznačuje průzkum - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Češi se přestali bát měnit práci. Nové zaměstnání hledá 25 % lidí, naznačuje průzkum

,
Češi se přestali bát měnit práci. Nové zaměstnání hledá 25 % lidí, naznačuje průzkum
Zdroj: Pixabay
  • Letos na jaře shání novou práci čtvrtina Čechů, což je víc než před pandemií

  • Mezi hlavní motivace ke změně zaměstnání patří touha po vyšším platu, jistotě a lepších podmínkách, nebo strach z vyhazovu

  • V době lockdownu vzrostla loajalita zaměstnanců k firmám, naopak živnostníci museli často měnit obor

  • Mladí lidé si hledají práci na sociálních sítích, starší přes známé a vysokoškoláci si vybírají konkrétní firmu

Češi se toho nebojí. Nemají zábrany měnit zaměstnání a za vidinou větší jistoty nebo lepších výdělků klidně odejdou do nové práce. Podle průzkumu personální společnosti Randstad změnilo ve druhé polovině loňského roku práci jen 13 % lidí. Tradičně se přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni 20 %. Letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží, dostal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Motivace jsou různé. Zaměstnanci nejčastěji chtějí vyšší plat či jistotu.

„K největším pohybům na trhu práce docházelo během první vlny pandemie začátkem loňského roku. V té době přišla řada pracovníků z oblasti gastronomie a cestovního ruchu o obživu a hledali uplatnění v oborech, které fungovaly,“ říká Jacek Kowalak, ředitel české pobočky společnosti Randstad. Bývalí číšníci a pokojské se přesunuli do logistiky, výroby nebo e-commerce. Když na podzim přišel další lockdown, lidé kvůli přísným opatřením omezili pohyb a z hledání nových příležitostí se stal riskantní podnik. Pracovníci dávali přednost jistotě u stávajícího zaměstnavatele a firmy zase nenabíraly nové zaměstnance, protože nad nimi stále visela hrozba uzavření průmyslu.

Obcím zasaženým tornádem pomáhají i české firmy a podnikatelé. Poskytnou finance a potraviny

S letošním jarem jsme se dočkali celkového uvolnění a restartu ekonomiky. Pracovní trh se mění s návratem lidí do kanceláří a znovuotevřením služeb. „Počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává,“ komentuje Kowalak.

Není to rozmar

Proč lidé mění práci? 31, 6 % respondentů v jarním průzkumu uvedlo, že chtějí získat lepší pracovní podmínky, 26, 3 % z nich změnilo práci z organizačních důvodů a 15, 8 % zaškrtlo osobní důvody. Pouze desetina lidí odešla ze zaměstnání, protože toužili po změně. Poslední dva důvody přitom v předchozích letech motivovaly až dvojnásobek hledačů. Nyní z výsledku vyplývá, že člověka ženou z jedné práce do druhé spíše praktické důvody než rozmar a touha po seberealizaci. Ukazuje to také na vyšší loajalitu ke stávajícímu zaměstnavateli.

„Způsob, jakým zaměstnavatelé v České republice podpořili své lidi a řešili krizi spojenou s pandemií, měl pozitivní dopad na loajalitu zaměstnanců,“ říká Kowalak a jeho tvrzení potvrzuje více než polovina respondentů. Méně věrní svému zaměstnavateli jsou naopak lidé, jejichž pracovní situace se změnila vlivem pandemie. Mají téměř dvakrát větší tendenci měnit práci, než kolik činí národní průměr.

randstad infografika
Z průzkumu vyplývá, že většina lidí chce změnit zaměstnání kvůli lepším podmínkám, ačkoliv vyhazovu se nebojí. Foto: Randstad

54 % českých zaměstnanců se aktuálně nebojí propuštění, dalších 20 % se ale obává, že budou muset na Úřad práce už letos. Největší strach podle Kowalaka pociťují lidé v nejmladší věkové skupině, tedy od osmnácti do čtyřiadvaceti let, protože právě mladé pracovníky v době pandemie nadřízení propouštěli nejčastěji.

„Obavy ze ztráty zaměstnání jsou největší v oblasti Prahy a Liberce a nejnižší na Vysočině. V případě hlavního města se projevuje zkušenost z pandemie, která tvrdě zasáhla obory, jež tu dominovaly. Na Liberecku zase pracovní příležitosti zásadně ovlivňuje velký počet subdodavatelů v automobilovém průmyslu, který byl a stále je utlumen,“ vysvětluje Kowalak. 28 % respondentů, kteří se bojí vyhazovu, plánuje do konce roku raději změnit práci dobrovolně. Z těch, co strach nemají, chce odejít za lepším desetina.

Kontakty a sociální sítě

Nové příležitosti nezaměstnaní hledají nejčastěji přes pracovní portály (43 %) a díky osobním kontaktům (39 %). Mladí lidé v kategorii do čtyřiadvaceti let často nacházejí práci na sociálních sítích, daří se to téměř třetině z nich, ačkoliv celkově tímto způsobem získá zaměstnání jen 18 % Čechů. Na pracovních portálech se scházejí všichni, ale jinak panují rozdíly v preferencích hledačů zaměstnání na základě vzdělání. Lidé pracující v dělnických profesích hledají současně na internetu a sociálních sítích i přes své známé. Naproti tomu lidé se středním vzděláním daleko více spoléhají na osobní kontakty a vysokoškoláci cíleně navštěvují kariérní stránky konkrétních firem.

Průzkum provedla společnost Kantar ve 33 zemích, v Česku se koná počtvrté a pomocí online dotazníku v něm odpovídalo 4750 respondentů ve věku od osmnácti do pětašedesáti let. Vzorek obsahuje zaměstnané, nezaměstnané, podnikatele a OSVČ, studenty i lidi v domácnosti.