BOJOVAT SÁM ZA SEBE UŽ NESTAČÍ

Nedostatek charismatických lídrů brání síťování podnikatelů

Zázrak přeměny chudého italského Veneta na dnes nejbohatší oblast Itálie se u nás ještě asi dlouho neuskuteční. Zatímco na mnoha místech ve všech hospodářsky rozvinutých zemích světa došli malí a střední podnikatelé k názoru, že nemá cenu mezi sebou bojovat, ale naopak stmelit se proti globální konkurenci, u nás si každý jede po svém. I když řada podnikatelů se bez spolupráce v síti již neobejde, nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla rychle změnit. Nikdo není na ostrově. Profesor Milan Zelený z Českého centra produktivity síťování vysvětluje jako propojení a spolupráci mezi malými a středními podnikateli za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti. K tomu je podle něj zapotřebí, aby podnikatelé vzájemně sdíleli nákladné zdroje, jako jsou znalosti a informace v oblasti finanční, poradenské nebo marketingové. „V globální ekonomice není žádný podnik, obzvláště ne malé a střední podnikání, ostrovem. Podnik může být jen tak dobrý, jak dobrá je síť, do které patří a jíž je členem, sdělil Zelený týdeníku EURO. Dodal, že chování podniku v sítích je výrazně jiné než chování podniku jako samostatné jednotky. „Sítě jsou flexibilní, jsou blíže k zákazníkovi, mohou nabízet komplexnější sortiment výrobků a širší škálu služeb, vysvětlil. Proč do toho nejdou. Ani v době největší hrozby nadnárodních obchodních řetězců se nepodařilo českým podnikatelům efektivně spojit své síly tak, aby jim dokázaly vážně konkurovat. Pravdou je, že ani nevěděli, jak na to. Například členové obchodního družstva Šipka se teprve v loňském roce dohodli na pevných pravidlech hry. Josef Chorý ze Šipky vidí za problémem se síťováním to, že ne všichni podnikatelé mají stejné cíle. „Živnostník chce zůstat svůj. Majitele rodinné firmy nezajímají čísla, ale jeho pocity. Za úspěchem konkurence nevidí usilovnou práci, ale podvod. Nepřipustí si vlastní chyby, řekl na první mezinárodní konferenci Regionální podnikatelské sítě, která se konala loni v listopadu v Praze. Ani pracovníci Hospodářské komory České republiky nejsou v rychlém vytváření sítí podnikatelů příliš optimističtí. „Naši podnikatelé vydupali své firmy z ničeho a stále mají pocit, že to zvládnou sami. Ale bez odkrytí karet se spolupracovat nedá, řekl prezident komory Zdeněk Somr. Radu, jak celý proces síťování urychlit, má výkonný ředitel agentury Czech Trade Martin Tlapa. „Oborové asociace mají dobrou výchozí pozici pro to, aby daly dohromady jednotlivé firmy, které by mohly vystupovat společně a mohly na sebe navazovat své činnosti, vysvětlil týdeníku EURO. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Grégra Václav Petříček si myslí, že rozvoji síťování podnikatelů značně prospěje vytvoření integrovaného systému informací. „Druhým krůčkem by mohla být diskuse na Radě pro podporu podnikání, řekl Petříček. Prachy, nebo kooperace. Stát má na vytváření podnikatelských sítí zájem, ale málo pro to dělá. „Síťovou ekonomiku nepodporuje, spíše tvrdohlavě sanuje beznadějné banky a odepsané podnikové dinosaury, komentuje aktivity státu Zelený. Podmínky pro získání peněz z programu podpory malého a středního podnikání kooperace jsou pro podnikatele značně nepřehledné a hlavně nesplnitelné. Nedokážou například splnit základní kritérium, že ve sdružení podnikatelských subjektů musí být nejméně dvacet členů. „Státní podpora by měla být zamířena na regionální rozvoj sítí na základě podnikatelských návrhů, projektů zvýšení konkurenceschopnosti a pronikání na trhy. Počet členů jádra sítě by měl být snížen na pět, protože patnáct členů ve sdružení povede k zaměření na administrativní evidenci, a ne k výkonnému propojení subjektu, komentuje stav Zelený. Faktem však zůstává, že podnikatelé mají možnost čerpat od státu dotace, například na počítačové vybavení, které je pro síťové propojení podnikatelů nezbytné, a to až do výše padesáti procent nákladů. „Zájem sdružení podnikatelů o tento program roste, sdělil Lubomír Rajdl z Českomoravské záruční a rozvojové banky. V roce 2000 získalo tuto dotaci celkem deset sdružení v celkové částce 9,02 milionu. Letos se očekává ještě větší zájem. „Je zřejmý nárůst žádostí z oblasti služeb různého druhu, potvrdil Rajdl. Kde je brát. Hledat členy sdružení je pro podnikatele opravdu těžké. Dokazuje to případ společnosti BTL Medical Technologies. Vedoucí marketingu Tomáš Schwarz komentuje své snahy získat do své sítě dodavatele takto: „Jelikož vyrábíme malosériově, nejsme pro některé dodavatele, hlavně strojírenské, zajímaví. Naši elektroniku vyvážíme do celého světa. Potřebujeme proto takové dodavatele, kteří budou vyrábět kvalitně a ještě s nimi bude dobrá dohoda. Nelze však spolupracovat tak, že někdo řekne, udělám vám to, až budu mít na soustruhu volno.