Boj o přežití tetovacích salonů trvá. Rozhodne léto? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Boj o přežití tetovacích salonů trvá. Rozhodne léto?

Profit, Jakub Procházka,
Boj o přežití tetovacích salonů trvá. Rozhodne léto?
Zdroj: Profimedia.cz

Petr Soukup má tetování na 40 procentech těla. Letos na jaře si chtěl skóre vylepšit. „Rozumný člověk se netetuje sám, svěří se do rukou renomovaným borcům,“ říká příležitostný tatér.

Epidemie koronaviru ovšem zkřížila letos na jaře plány provozovatelům tetovacích studií, piercerům i jejich klientům. Tatéři dopadli stejně jako kadeřníci nebo kosmetičky. Všichni totiž museli své provozovny spolu s vyhlášením nouzového stavu uzavřít, a to na dva až tři měsíce. Zůstali doma, kam si nemohli zvát klienty (tedy ne legálně).

Netuší, jak to funguje

Zejména menší studia ohrozila krize existenčně. Až deset procent z nich neotevřelo a pravděpodobně už neotevře. Další salony čeká těžké období s nástupem recese ve druhé polovině roku. Myslí si to člen Asociace profesionálních tatérů a piercerů Miloslav Míka.

„V oboru sice nepanuje nijak pesimistická nálada, ale je to dáno zejména tím, že většina lidí neví, jak fungují ekonomické cykly, a ti mladší z oboru nezažili recesi v roce 2008. To, co nás čeká teď, spoustu lidí překvapí. Hodně tetovacích studií kvůli tomu skončí. Jejich provozovatelé si neuvědomují, jak ekonomika funguje,“ varuje Míka v rozhovoru pro časopis Profit.

Češi, kteří budou mít hlouběji do kapsy, nepřestanou kupovat potraviny ani oblečení, ale cestování, kulturních zážitků nebo zkrášlovaní jehlou, které bolí, se minimálně na čas vzdají. Tetovací salony přitom zažívaly v Česku v posledním desetiletí boom. V tuzemsku jich vznikalo pět až deset měsíčně. „Studií a hometatérů je dnes v ČR několik stovek. Přesný přehled ale nemám – spousta z nich totiž funguje pouze na soukromé bázi, tedy neoficiálně, a najdete je jen přes sociální sítě,“ prozrazuje Míka.

Tatérům přidělalo vrásky na čele, že byli zařazeni v poslední skupině podnikatelů, kteří mohli své provozovny otevřít až 25. května. Podle Petra Nesvadby z NESI Tattoo Břeclav jsou přitom standardní hygienické normy v tetovacích salonech nejpřísnější ze všech živností. Tatéři musejí počítat s tím, že mohou být jejich zákazníci nakaženi žloutenkou, virem HIV či dalšími ještě závažnějšími chorobami, než je covid-19.

„Všechny povrchy se proto po každém zákazníkovi pečlivě dezinfikovaly už dávno před koronavirem. Používáme jednorázové jehly, jednorázové rukavice, které pořád měníme, všude je dezinfekce,“ vypočítává Nesvadba. V tetovacím studiu je úroveň hygieny podobná jako v lékařské ordinaci, roušky jsou dnes také povinné. Proč nám tedy stát neumožnil otevřít o měsíc dříve, ptají se lidé z branže.

Zvýhodnění solitéři

Na vlastní pěst pracující solitéři byli zřejmě jediní, kteří mohli na krizi vydělat, pokud tedy porušovali pravidla. Mnoho z nich nabízelo své služby doma i v době vládních restrikcí načerno (často bez dodržování přísných hygienických norem) a prakticky bez možnosti kontroly ze strany státu.

Jejich chování seriózní tatéry zlobí. Většina považuje tetování načerno za nezodpovědné, rizikové i sobecké a zároveň se cítí znevýhodněni. „Pro mě je moje zdraví a zdraví mých klientů prvořadé, takže u mě něco takového nepřipadalo a nepřipadá v úvahu,“ říká například renomovaný tatér Patrik Stellar.

Miloslav Míka odmítá ukazovat na konkrétní kolegy prstem. O tom, že mnozí skutečně poskytovali své služby i během karantény, nicméně ví. „V tomto směru neexistuje žádný efektivní kontrolní mechanismus, stát kontroluje pouze oficiální podnikatelské subjekty, nesleduje sociální sítě, kde se vyskytují všichni, a tak byli znevýhodněni ti, kdo svoji činnost dělají legálně. V kombinaci s minimální podporou ze strany státu je to dost demotivující,“ upozorňuje Míka.

Zatímco legálním studiím a salonům vypadlo až sto procent příjmů, ti, kteří tetují doma na vlastní pěst, na tom byli lépe. „V jejich případě bych tipoval pokles o 30 až 40 procent, tolik je to nezasáhlo,“ podotýká tatér a piercer.

Restart ve špatný čas?

V květnu a červnu se dveře salonů otevřely. Zájem byl zpočátku nižší zájem než před krizí zejména kvůli přetrvávajícímu strachu z nákazy. Například některé pražské salony včetně Míkova studia Hell ale měly plno hned v prvních týdnech po skončení karantény. Během června a července se obavy postupně zmírňují a klienti se vracejí. Pozitivně se projevuje velký počet na jaře odložených zákroků, které zaplňují volná místa v diářích tatérů a piercerů pro příští měsíce.

„Tatéři se mohli nadechnout. Restart jim náladu určitě vylepšil, bohužel ale nepřišel v úplně vhodnou dobu,“ upozorňuje Petr Soukup. Uvolnění totiž přišlo na konci jara a v létě se tetování nedoporučuje. Důvodem je zejména vyšší riziko poškození kůže opalováním na prudkém slunci při hojení. Také piercing je rizikový kvůli možné infekci. S čerstvou ozdobou se rozhodně v rybníku nebo v řece nekoupejte.

„Správný tatér si právě přes jaro našetří na letní provoz, kdy je zakázek málo. Ale tentokrát jsme samozřejmě kvůli omezením nestihli našetřit tolik, kolik bychom potřebovali,“ říká Lukáš Mištík ze salonu Luketattoo v Mělníku. Podle zástupců pražského salonu Black House Tattoo není tetování stoprocentně sezonní záležitostí, největší zájem ale skutečně nastává v období od března do května a pak od září do prosince. Více práce i peněz tedy budou mít tatéři až na podzim nebo v zimní sezoně. Tím se ale jejich výpadek v letošních příjmech ještě prohlubuje.

Na krizi mohla vydělat renomovaná studia, která mají výbornou pověst a dodržují nejpřísnější hygienické normy. „Vyšší zájem o solidní studia se výrazně projeví zejména v době, kdy lidé zase začnou plašit ohledně koronaviru,“ domnívá se Míka. Důvodem je vyšší důvěra zákazníků, že právě top salony s visačkou kvalitu jejich zdraví ochrání lépe. Lidé, kteří dříve neřešili horší hygienické podmínky, nyní berou hygienu jako klíčový faktor pro výběr tatéra. Míka i Soukup vnímají tento vývoj pozitivně. Logicky na to ovšem doplatí ti, od kterých opatrnější klienti odcházejí.

Otravné roušky

Požadavky ministerstva na dodržování přísných hygienických pravidel po znovutr salonů tatéry nezaskočily. Přísnou hygienu jsme dodržovali už dříve, řekla ČTK většina oslovených zástupců studií. Studio Hell nově zavedlo směny, aby se zaměstnanci nepotkávali, nainstalovalo germicidní lampy a pořídilo omyvatelné židle do čekárny. Jinými slovy: zavedlo ještě přísnější podmínky, než které požadovala vláda – a to ještě před povoleným restartem.

„Roušky jsme při některých zásazích nosili i dříve, jen teď jsme je museli nosit pořád. Největším problémem bylo nošení roušek zákazníky, u kterých omezovaly dýchání a zvyšovaly stres při zásahu,“ dodává tatér. „Jsme jedním z nejčistších pracovišť, kam mohou lidé přijít. Všechno dezinfikujeme, teď jen nasadíme roušky a jedeme dál. V tomto ohledu se nic nemění,“ přidává se Tomáš Milon z holešovického salonu Johnny The King.

Na roušky si většina tatérů a piercerů stěžuje jako na nepříjemnou komplikaci (nošení plexisklových štítů je vzhledem k přesnosti práce tatérů prakticky vyloučeno). Některá tetování trvají i tři nebo čtyři hodiny. Pro člověka s astmatickými potížemi je doslova nemožné takovou dobu v roušce vydržet, musí dělat pauzy.

Vládní záchranný kruh

Evergreenem zpráv o koronaviru jsou už několik měsíců stížnosti podnikatelů: Vláda se na nás vykašlala, opatření jsou neúčinná a pomoc neadresná, slýchají politici kritiku ze všech stran. Podobná slova znějí i od tatérů s tím, že bez dostatečné rezervy na horší časy by mnozí situaci nezvládli. Tetovací studia dnes nejčastěji využívají slevy na nájmech, na které stát přispívá majitelům nemovitostí.

Vláda z programu Covid Nájemné přispívá polovinou částky na komerční nájmy podnikatelům, kteří museli nuceně uzavřít provozovny. Maximální výše podpory na jednoho podnikatele je deset milionů korun (za tříměsíční období duben až červen). Kosmetické a kadeřnické salony stejně jako tatéři a piercingová studia mají na tento bonus nárok. Přišel však poměrně pozdě. Žádosti mohli podnikatelé podávat až od 21. června.

Studia, která mají své zaměstnance, často oceňují i kurzarbeit. Mnoho z nich požádalo o kompenzaci. „Z té nám však po zaplacení nájmu zbylo minimum. Na posunutí nájmu jsme se domluvili až další měsíc. I to pak musíte někdy vrátit, jsou to ,mrtvé‘ peníze,“ říká Tomáš Milon, kterému na celé krizi vadí především nejistota.

Dnes podnikatelé nevědí, do kdy budou vládní opatření platit, zda nebudou prodloužena, případně jak je změní eventuální druhá vlna nákazy na podzim a v zimě. Zástupci byznysu by například ocenili, kdyby jim stát odložil platbu DPH za první čtvrtletí (kdo platí daně, ten dostane odklad, kdo je neplatí, nemá si na co stěžovat, říká Miloslav Míka). U příspěvků na kurzarbeit se jim nelíbí několikatýdenní zpoždění.

Nejvíce stížností zní tradičně na programy Covid I až III – tedy bezúročné půjčky od ČMZRB, respektive komerčních bank se státními zárukami. Ty jsou podle zástupců byznysu určeny jen pro vyvolené a z branže na ně nikdo nedosáhl. Většina firem pak pomáhá svému byznysu vlastními opatřeními. „Prodávali jsme zvýhodněné vouchery na tetování a piercing. Ale nemůžeme říct, že jsme tím vydělali moc, pokud ještě vezmeme na zřetel fakt, že jsme plátci DPH, takže z nich odvádíme 21 procent,“ doplňuje Valerija Chigovanina z Black House Tattoo.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze