Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Průmysl není jen továrna s komínem

Proběhla konference k tématu podpora kulturních a kreativních průmyslů.

Potřebujete pro své plány peníze skutečně rychle? Rychlá půjčka to umí

Rychlá půjčka bývá obvykle spojována spíše s mini úvěry na pár dnů, které sjednáte online…

Vychází druhý díl sběratelské lahůdky Kronika první republiky 1919

Na půdě České národní banky byla slavnostně představena Kronika první republiky, díl 1919…

 Inovační centrum Bobcat v Dobříši, ilustrační foto
Inovační centrum Bobcat v Dobříši, ilustrační foto
Autor: čtk

Až dojdou peníze, začneme myslet? Vysoký růst mezd vyžaduje rychlejší tempo inovací

 Zámečník 15. prosince 2018, 09:10  -  Miroslav Zámečník
 Inovační centrum Bobcat v Dobříši, ilustrační foto
Inovační centrum Bobcat v Dobříši, ilustrační foto
Autor: čtk
15. prosince 2018, 09:10

Vysoký růst mezd, který právě zažíváme, vyžaduje podstatný obrat v inovačním tempu českých firem, jinak brzy skončí.

Vynecháme-li oligopoly, důkladně ždímající své zákazníky za tichého přihlížení regulátorů, pak důvod, proč nakonec mezi českými firmami přežijí jen ty koumavější, asi nejlépe vystihuje citát připisovaný jednomu z tatínků jaderné fyziky siru Ernestu Rutherfordovi: „Pánové, peníze došly, začněme myslet.“

Co firmy a jejich majitele přitlačí ke zdi, nebude nic jiného než to, po čem jejich zaměstnanci touží - větší peníze na výplatní pásce. Již nějakou dobu předbíhá růst mzdových nákladů dynamiku tržeb, ale i hrubé přidané hodnoty, zahrnující kromě mezd i firemní zisky a odpisy.

Křivku současného růstu mezd stačí protáhnout do budoucna a trochu počítat: Při tempu osmi a půl procenta ročně by netrvalo ani devět let, než by se průměrné mzdy zdvojnásobily. A protože mediánová mzda roste ještě rychleji, zdvojnásobila by se už za nějakých sedm let a pár měsíců.


Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností


Úroveň mezd a jejich váhy na celkových nákladech se pochopitelně liší podle oborů. Pro účely tohoto textu se zaměříme na zpracovatelský průmysl, který je pro českou ekonomiku nejdůležitější a zaměstnává přes půl milionu lidí.

Čtyřprocentní firmy

Podle finančních analýz ministerstva průmyslu, které pravidelně mapují výkonnost podnikové sféry v Česku, je tradičně velký rozdíl v produktivitě soukromých firem vlastněných českými subjekty na straně jedné a těmi pod zahraniční kontrolou na straně druhé.

První jmenované mají o dvě třetiny vyšší produktivitu práce, ale vyplácejí „jen“ o 36 procent vyšší průměrné mzdy, takže mají víc prostředků nejen na investice, ale i na velmi pěkné dividendy.

„Hospodská ekonomie“ typicky -¨a se značnou dávkou zanícení - srovnává německé výplaty ve stejných pozicích s těmi, které jsou vypláceny v Česku, což dopadá velmi výrazně v náš neprospěch. Kdo chce být za chytrého, hovoří o intenzitě práce, která není o nic horší, a odbory argumentaci posouvají ještě o patro výš, když ukazují na nižší podíl mezd na hrubé přidané hodnotě v Česku.


Čtěte: Dnes buďme ještě veselí. Stát utrácí za platy ve státní správě, o prosperitu se nestará


Z naprosto pochopitelných důvodů to v Česku silně rezonuje, koneckonců jistý druh spravedlnosti v podobě ochoty dělit se o potravu byl jedním z hnacích momentů evoluce u předchůdců homo sapiens (nikoli hrubá síla, ale ochota dělit se znamenala větší reprodukční úspěch). Jenže dokud bude odkud přetahovat pracovní sílu nabídkou nikoli německé výplaty, ale o pár tisíc korun vyššího ohodnocení, tak hlavní brzdou vysokých mezd bude nízká produktivita a duální charakter českého průmyslu.

Prozatím víme, že v českém zpracovatelském průmyslu je depresivně vysoký podíl „čtyřprocentních“ firem, jejichž majitelé se jdou radostně opít, když seženou zakázky se ziskovou marží této výše, či spíše níže. Termín pana Ladislava Vernera, majitele a šéfa Somy Engineering z Lanškrouna, která ve svém oboru naopak patří ke světové špičce, lapidárně shrnuje to, co detailně na 155 stranách popisují analýzy ministerstva průmyslu:

A sice, že zhruba čtyřicet procent zaměstnanců zpracovatelského průmyslu pracuje ve firmách, které nevytvářejí dostatečný zisk na to, aby byly dlouhodobě konkurenceschopné. Pětapadesát tisíc lidí loni dělalo ve ztrátových podnicích, jejichž aktiva představovala v účetní hodnotě čtvrt bilionu korun. Rozdíl v průměrné mzdě mezi ztrátovými a dlouhodobě výkonnými je přitom asi čtyři tisíce korun měsíčně, ale produktivita na zaměstnance je o milion korun ročně nižší.


Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?


Mizerná rentabilita je důsledkem postavení subdodavatele, kterého lze snadno nahradit. Jenže kdo nemá pokročilé finální výrobky prodávané globálnímu koncovému uživateli nebo není klíčovým subdodavatelem s vysokými maržemi, nemůže toto tempo mzdového nárůstu přežít ani náhodou, pokud nezmění svoji strategii a řádově nezlepší výkonnost.

Jak tomu pomoci?

Už řadu let se vláda pokouší podpořit inovace a podnikání prostřednictvím četných programů, štědře financovaných hlavně z evropských, ale i národních peněz. Nebavíme se o stovkách milionů, ale o desítkách miliard korun v přepočtu na rok, které by průmysl, potažmo celou zemi měly posunout kupředu. Asi se lze shodnout na tom, že když dotuje stát aplikovaný výzkum a vývoj ve firemní sféře, pak by důležitým měřítkem úspěchu mělo být něco, co stojí za to patentovat.

A protože většina průmyslových firem nemůže dosáhnout efektivního rozsahu na domácím trhu a musí exportovat, pak má smysl podívat se na mezinárodní patenty. Podle mezinárodních statistik jsme z hlediska příjmů z duševního vlastnictví (patenty, poplatky za licence značky) v poměru k celkovému vývozu zboží a služeb na 33. místě na světě a z hlediska spolupráce akademických pracovišť s průmyslem až na čtyřicátém.

Patentové citace podniků

Ekonomický think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR si klade stejnou otázku a opakovaně ji zkoumá z různých úhlů. Kupříkladu: existuje pozitivní vazba mezi firmami, jež byly příjemci dotačních programů na podporu inovací a aplikovaného výzkumu, a jejich výkonem z hlediska registrovaných patentů oproti těm „nepodpořeným“?

Odpověď: mezi domácími patenty a podporou vazba existuje, protože byla poskytovatelem vyžadována. Kladný vliv na mezinárodní patenty se však neprokázal. To samozřejmě nedokazuje, že by se podpory zcela míjely účinkem.

Můžete namítnout, že mezinárodní patent, natožpak nějaké citační indexy ještě neznamenají inkaso a že by to chtělo ve skutečnosti vědět, zda se dotace promítá do podstatného zvýšení finanční výkonnosti příjemce. Protože o to koneckonců jde.

Nebo pořád platí, že jediný účinný akcelerátor je situace, již popsal sir Ernest Rutherford: „Pánové, peníze došly, začněme myslet“?

Přečtěte si také komentáře Miroslava Zámečníka


Čtěte také

Srážka se zvěří

Srna, divočák i pes, k němuž se nikdo nehlásí. Co dělat v případě srážky se zvěří?

Srážka se zvěří není v našich zeměpisných šířkách ničím neobvyklým. Zejména během…

před 2 hodinami

Události Ilustrační foto dopingové kontroly

Došla trpělivost. Antidopingová komise zakázala Rusku na čtyři roky účast na OH i MS

Rusko nesmí příští čtyři roky vystupovat na vrcholných sportovních akcích pod svou…

před 2 hodinami

Události Přírodní rezervace Suchý vrch, ilustrační foto

Kůrovec se rozšířil do všech krajů. Vlasníci mohou odložit zalesnění holin

Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji v zemi. Lesníci na takových…

před 2 hodinami

Sklady s kovy, které schraňuje Správa státních hmotných rezerv (SSHR)

Lithium, tantal, jaderné palivo. Stát připravuje novou koncepci hmotných rezerv

Stát chce do 31. března 2020 připravit novou koncepci řízení, práce a nakládání se…

před 3 hodinami

Ondřej Stratilík

Metnarův předvánoční sprint

Ministr obrany Lubomír Metnar a jeho náměstek Filip Říha kvaltují s podpisy strategických…

před 3 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 1.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Výše alimentů se mění s věkem dítěte. Jak a kde o ně žádat?
Chceme, aby studenti neplýtvali časem a firmy penězi, propojujeme je smysluplně, říkají zakladatelé Xflow
Kolik si do konce roku vložit na penzijko, stavebko a životko?
Jak připravit auto na zimu
Stres je všudypřítomný. Jak se jej zbavit?
Auta
Kvíz: Poznáte auta z těchto detailů?
James Bond je zpět. V No time to die se ukáže nový Defender, starý Aston Martin nebo třeba Triumph Scrambler
Video: Podívejte se, co přesně se stane, když přehlédnete retardér (a brzdíte na poslední chvíli)
Detailní cenové srovnání: Škoda Octavia Combi 2020 vs. Ford Focus vs. Hyundai i30 a tři další auta
Krásná Alfa Romeo 2600 Sprint byla v 60. letech postrachem mafiánů
Hry pro příležitostné hráče