Autor ústavní stížnosti Dostál: Systém financování zdravotní péče je potřeba zbořit - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Autor ústavní stížnosti Dostál: Systém financování zdravotní péče je potřeba zbořit

,
Autor ústavní stížnosti Dostál: Systém financování zdravotní péče je potřeba zbořit
Zdroj: Hynek Glos/Euro

Ondřej Dostál se podílel na ústavní stížnosti skupiny senátorů na úhradovou vyhlášku, která vyděsila mnohé z těch, kteří systém zdravotní péče v Česku spravují a řídí. Dostál se nesoustředí na chyby lékařů, ale na chyby v systému.

Jaká je cena života pacienta, kterou jsou ještě spoluobčané ochotni zaplatit skrz systém zdravotního pojištění? A pokud se na vaši léčbu peněz nedostane, je to konec, nebo může pomoci soud? Ondřej Dostál je právník, na kterého se obrátíte, když budete mít pocit, že vás doktoři neléčí tím správným způsobem nebo vám pojišťovny odmítají zaplatit péči, na kterou máte právo.

O co jde ve sporech pojištěnců a systému?

Na rozdíl od typických pacientských žalob nejde o to pohnat doktora před soud a vysoudit peníze za to, že špatně léčil. Zde naopak pacient říká: Celý život jsem vám povinně platil, nyní jsem vážně nemocný, tak mi proplaťte léčbu, kterou podle lékařů potřebuji. V těchto sporech se žalobci nedomáhají ani tak peněz jako šance na léčení. Pokud se v těchto případech náhrada škody požaduje, bývá to proto, že se systém, zpravidla pojišťovna nebo ministerstvo, zachoval k nemocnému hrubě nefér, nebavil se s ním, přes naléhavou potřebu léčby ho zkoušel procesními obstrukcemi vydusit. Jde tedy kultivovaně řečeno o odškodnění za zásah do práva na spravedlivý proces, neboť i toto základní právo občana má svou cenu, která není nulová.

Kdy je odmítnutí léčby šikanózní?

Pokud pacient žádá o uhrazení své léčby v řádu milionů korun veřejnou pojišťovnu, tedy ve skutečnosti své spoluobčany, samozřejmě se musí podle zákona posoudit, zda bude léčba účinná, zda nejde o experiment či plýtvání. Ale když se vede spor s pojišťovnou o moderní léčbu, neměla by se pokoušet věc účelově protahovat s vidinou, že pacient prostě umře nebo si vezme nějaké staré léky a dá pokoj. V případě, že nemocný vydrží, spor vyhraje a léčba se stihne nasadit dřív, než se jeho nemoc nevratně zhorší, žil sice v příšerném stresu, ale v podstatě neutrpěl věcnou újmu na zdraví. Vzniká ale nemateriální újma, který by se třeba v Americe řešila cestou hromadných žalob nebo takzvanou sankční náhradou škody.

Co to znamená?

Pro nás jsou zajímavé zejména ty žaloby, kdy pacienti-spotřebitelé žalovali újmy vzniklé z toho, že si americká obdoba naší zdravotní pojišťovny sjednala se zdravotnickými zařízeními takovou formu úhrad, kdy lékaře finančně odměňovala za to, že nebude indikovat potřebná vyšetření či léky, a kdy naopak náklady medicínsky správné léčby by šly k tíži lékaře. Ohroženými či přímo poškozenými se pak logicky stali klienti pojišťovny – to u nás také známe, čeká se jen na právní nástroj obrany.

Vy už ale takové žaloby podáváte, že?

Nemohu být úplně konkrétní, ale konzultuji nyní pro kolegy advokáty několik nových případů, kdy zdravotní pojišťovna pochybila při rozhodování, co se hradí a co nikoliv.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 9. prosince. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.

 Titulka Euro 50/19

Ohodnoťte tento článek
Diskuze