Afghánistán nejsou jen hory a poušť. Talibanu spadlo po převzetí moci do klína i nerostné bohatství za 21 bilionů korun - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Afghánistán nejsou jen hory a poušť. Talibanu spadlo po převzetí moci do klína i nerostné bohatství za 21 bilionů korun

,
Afghánistán nejsou jen hory a poušť. Talibanu spadlo po převzetí moci do klína i nerostné bohatství za 21 bilionů korun
Zdroj: Depositphotos
  • Afghánistán má údajně jedny z největších zásob lithia na světě. Spolu s tímto vzácným kovem ale disponuje i rozsáhlými ložisky železné rudy, mědi či zlata

  • Pokud by země dokázala své nerostné bohatství vytěžit a prodat, mohla by se v horizontu deseti let stát nejbohatším státem na Středním východě

  • Cena lithia, jež je nedílnou součástí například baterií do elektrovozů, se aktuálně pohybuje na nejvyšší úrovni od srpna 2018. Jedna tuna je na trhu k dostání v přepočtu za více než 310 tisíc korun

Jen pro představu, částka uváděná v titulku má zhruba stejnou hodnotu jako to, co se na území České republiky vyprodukuje nikoliv za jeden, ale rovnou celé čtyři roky. Ač se to totiž nezdá, Afghánistán je zemí více než perspektivní. Alespoň co se přírodního bohatství týká, má totiž minerálů na rozdávání.

Tamní půda obsahuje velké zásoby železné rudy, mědi i zlata. Ještě důležitější je však podle CNN jiný kov – odborníci soudí, že Afghánistán, který patří mezi ekonomicky nejchudší země vůbec, má zároveň i jedny z největších zásob lithia na světě. Toho lithia, které je nedílnou součástí dobíjecích baterií, jež v posledních letech našly zcela nová uplatnění třeba i v automobilovém sektoru.

Zlato nad bitcoin. Hodnota nejstarší kryptoměny světa padá závratnou rychlostí, žlutý kov naopak z různých důvodů sílí

„Afghánistán je rozhodně jednou z nejbohatších zemí v regionu, pokud jde o tradiční cenné kovy, ale také o kovy nezbytné pro rozvíjející se ekonomiku 21. století,“ uvedl na adresu válkou zmítaného státu Rod Schoonover, vědec a zakladatel spolku Ecological Futures Group.

Kdyby…

Proč země, jejíž nové vedení stihlo v době psaní tohoto článku vyhlásit vznik Islámského emirátu Afghánistán, své přírodní bohatství dosud nepřetavila i v bohatství ekonomické? Odpověď je prostá. Pro tyto účely nedisponuje osmatřicetimilionový stát dostatečně vyspělou infrastrukturou. A i kdyby disponoval, kvůli neustálým konfliktům, které jej sužují  už od osmdesátých let minulého století, by jakékoliv jeho dolování bylo tak či tak velmi špatně proveditelné.

„Kdyby v Afghánistánu panoval pár let klid a země se mohla zaměřit na rozvoj infrastruktury na získávání minerálních zdrojů, mohla by se během jedné dekády stát jednou z (ekonomicky) nejbohatších zemí v regionu,“ řekl podle CNN časopisu Science před několika lety Said Mirzad z vědeckovýzkumné vládní agentury US Geological Survey. V čele bádání stál Mirzad do roku 1979 a je přessvědčen, že Afghánistán může svými zásoby lithia konkurovat třeba i jihoamerické Bolívii. Ta je přitom v daném ohledu absolutní světovou jedničkou.

Připadne lithium Číně?

Že by lithiové bohatství mohlo být v brzké budoucnosti vytěženo, je spíše nereálné. Zvláště poté, co se k moci znovu vrátil radikální Taliban. Zcela vyloučit to však nelze. Uvedený server v této souvislosti hovoří o jistých ambicích Indie, Pákistánu nebo Číny, kterou pojí s Afghánistánem zhruba 80kilometrová hranice. Ostatně zástupci Pekingu se podle CNBC již před pár dny nechali slyšet, že s hnutím hodlají navázat přátelské vztahy. Podobná rétorika zní i z Kremlu.

Hodně, nebo málo? Čínské hospodářství vzrostlo ve druhém čtvrtletí „jen“ o 7,9 procenta, celoroční cíl ale země zřejmě splní

„Sousední Čína spustila velice významný program na rozvoj zelené energetiky,“ upozornil Schoonover. „Lithium a vzácné zeminy jsou kvůli své hustotě a fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. Tyto minerály se hodí do jejích dlouhodobých plánů,“ dodal.

Opět doceněné lithium

Cena lithia, bez něhož se žádný moderní elektromobil neobejde, zažila za posledních dvanáct měsíců raketový růst. Zatímco loni v září se jedna tuna tohoto alkalického kovu stříbřité barvy prodávala na trzích za necelých 40 tisíc čínských jüanů (zhruba 137 tisíc korun), nyní je to již 92,5 tisíce (přes 310 tisíc korun). To je podle webu Trading Economics nejvíce od srpna roku 2018.

Důvodem rostoucích cen je dle analytiků právě nebývale vysoká poptávka po autech jezdících na elektřinu, která z nejrůznějších důvodů nekoresponduje s množstvím vozů nabízených samotnými výrobci.