Obrana Grety T. - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Obrana Grety T.

,
Obrana Grety T.
Zdroj: Euro.cz

Po zemi se začal v posledních měsících procházet ďábel, jenž na sebe vzal tvář nevinné dívky. Hodlá zničit vše, co si lidé tisíce let budovali poctivou prací, oslepit je falešnou vírou a vrátit zpět do jeskyní. Ano, hovoříme o sedmnáctileté aktivistce Gretě Thunbergové tak, jak ji vidí obyvatelé úlu nenávisti ze země uprostřed Evropy. Jenže tenhle mainstream se v poslední době veze na vlně několika lží.

Ten trik je starý jako lidstvo samo. Pokud nedokážete zpochybnit, že se něco děje, zpochybněte toho, kdo o tom začal mluvit. O Gretě se rychlí čtenáři titulků a zkrácených zpráv, tedy většina čtenářstva, dozvěděla třeba to, že se vyfotila na chodbičce vlaku, postěžovala si na Německé dráhy, a přitom se ukázalo, že si vezla zadek první třídou. Je zlá a lže, napoví to člověku.

Souzníte s alarmismem Grety Thunbergové?

Jenže to není pravda. Za všechno může jedna fotka dívky sedící na zemi ve vlaku a pod ní stojící zpráva: „Cestování přeplněnými vlaky přes Německo. A konečně jsem na cestě domů!“ Nezní to moc jako stížnost, co? Spíše situační zpráva o cestě. Německé dráhy na ní zareagovaly poděkováním, že je Greta podporuje v boji za klima a přáním, aby také vyjádřila dík jejich personálu, který ji usazoval v první třídě. Greta jedničkou opravdu jela, ale jen část cesty. Na chodbě seděla proto, že její vlak byl odstaven a musela vystřídat dva jiné, než se zase usadila. Proč se zrovna z téhle historky někdo snaží vykreslit obrázek zlého a drzého dítěte, není vůbec jasné.

Stejně tak to dopadlo s Gretiným nepovedeným překladem švédské fráze “att ställa någon mot väggen” tedy doslovně „postavit někoho proti zdi“, myšleno postavit ho před holá fakta. Jak jinak zní vzkaz světovým politikům ze studentského protestu v italském Turíně, když si z úst aktivistky na dálku vyslechli: „Postavíme je ke zdi a pak budou muset ochránit naši budoucnost“ nebo „Postavíme je před fakta a pak budou muset ochránit naši budoucnost“. Tenhle švédský překladatelský oříšek musela slečna Thunbergová druhý den vysvětlit, ale koho by to zajímalo, když už si rychlí čtenáři titulků přečetli, že švédský ďábel chce střílet světové politiky. Mimochodem právě z téhle akce se Greta vracela oním přeplněným vlakem.

A je tu ještě jedna dost nefér věc. Když se Greta Thunbergová stala před pár dny osobností roku časopisu Time, touha po nenávisti k sedmnáctileté dívce vedla k úšklebkům nad tím, že je na stejném místě, kde v roce 1938 Adolf Hitler nebo v letech 1939 a 1942 Josif Stalin. Je to sice pravda, ale Time nerozděluje Nobelovy ceny. Představuje nejsilnější osobnosti, o čemž v případě obou pánů bohužel v dané době nebylo sporu. Stejně tak je ale Greta na obálce, kde byli americký prezident Franklin Roosevelt, předseda britské vlády Winston Churchill či papež Jan Pavel II.

V pozadí všech těchhle ústrků a manipulací je touha shodit téma, které by shozeno být nemělo. Pro všechny odpírače boje proti změnám klimatu je to o to lákavější, že ho reprezentuje sedmnáctiletá holka, navíc s Aspergerovým syndromem. A na takové, jak už vědí ze základní školy, je nutné si začít dovolovat. Třeba předseda svazu průmyslu Jaroslav Hanák o takových říká, že „místo toho, aby dostali přes držku, chodí každý pátek do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí“. Pašák. Až ho potkáte, raději mu hned odevzdejte svoji svačinu.

Prosím všimněte si dobře, že jste si nečetli nic o existenci nebo neexistenci globálního oteplování. Šlo o anatomii toho, jak neopodstatněně vzniká nenávist. A prostou obranu holky, která to schytává za něco, co neudělala.

Čtěte další texty Petra Weikerta

Ohodnoťte tento článek
Diskuze