
Výběr zpráv Protextu ČTK
Protext ČTK
Co to znamená, když mezi chudnoucími obyvateli bohatnoucích velkoměst po celém světě začínají bouchat saze beznaděje.
Nikdo to nikdy nespočte přesně, ale při pohledu na záběry z ulic velkoměst si lze snadno pomyslet, že nejoblíbenějším globálním koníčkem roku 2019 byla účast na masovém pouličním protestu. Na čtvrt milionu Čechů přišlo proti premiéru Andreji Babišovi protestovat na pražskou Letnou a o den později, 17. listopadu, davy zcela zaplnily Národní třídu; a nebylo to jen kvůli vzpomínce na sametovou revoluci.
O týden dříve statisícové demonstrace pomohly sesadit pučícího bolivijského diktátora Eva Moralese. V Hongkongu pokračovaly už šestým měsícem střety mezi protestujícími studenty a policií. V Paříži sotva začali uklízet po posledních výstřelcích žlutých vest, jež oslavily rok každotýdenních násilných demonstrací.
V Katalánsku se radikální separatisté stáhli z tahu Barcelonou, aby zablokovali dálnici do sousední Francie. V Moskvě už se několik týdnů střídají jednotlivci s protivládními transparenty na všech možných veřejných místech, včetně vchodu do kanceláře prezidenta Vladimira Putina (jednotlivci proto, že to je jediná povolená forma protestu: jste-li sami a s nikým nemluvíte).