Esej: Věda k neučtení - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Esej: Věda k neučtení

Martin Rychlík,
Esej: Věda k neučtení
Zdroj: Richard Cortés

K čemu jsou dobré texty, jimž nerozumějí ani experti?

Je mladá, pohledná a bezesporu hodně chytrá. Jmenuje se Olivia Risslandová. Žije ve Spojených státech a na University of Colorado vede svoji laborku. Olivie je vědkyně; přesněji molekulární bioložka, poněvadž moderní věda už je natolik specializovaná, že si někteří „fokusovaní\" biologové typu A nemusejí úplně rozumět s biology typu B či M, kteří zkoumají jiné životní procesy a stanou se třeba světovými kapacitami na jistý druh nějaké malilinké části buňky.

Jenže Olivia Risslandová se rozhodla soudobé hyperspecializaci vzepřít, byť by i bez toho měla dost práce ve svém vlastním oboru - věnuje se regulaci genů, což je zrovna odvětví, ve kterém se děje tolik věcí! Ano, vycházejí stovky studií týdně, bez nadsázky.

Ani vědci to nevědí úplně přesně, přestože už mají řadu elektronických databází časopisů (jako jsou Web of Science, Scopus či PubMed), ale napříč plejádou oborů od strukturní virologie přes kvantovou fyziku či strojové vidění až po etnomuzikologii existuje na světě dle různých odhadů jistě přes třicet tisíc vědeckých časopisů - a to spíše plus nežli minus -, které každoročně přinášejí nějaké dva miliony studií.

Takový článek, pokud tedy projde řádným recenzním řízením, by neměl být rychlokvašeným textem, nýbrž velmi „vyfutrovanou“ čili vyzdrojovanou a ideálně také objevnou prací, za kterou bývají měsíce, ba i roky dřiny.

899 přečtených studií

Olivie se tedy 1. ledna 2018 - tak trochu z legrace - rozhodla, že ji nezměrná oborová pestrost zajímá, že nechce zůstat jen u „své“ molekulární biologie. Dala si…

Článek je součástí sekce Premium a je dostupný jen pro předplatitele

Už máš předplatné?