Dvě kulky z olova
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky vrhá velmi temné stíny. A nejen na slovenskou politiku.
Až do minulého pondělí nebyly souřadnice 37°56’0“N, 15°55’0“E na samotné špičce italské boty a 48°14’33.04“N, 17°41’32.11“E na jihozápadním Slovensku nijak extra zajímavé. O Bova Marině se člověk dočetl leda tak to, že tam dodnes přežívá kalábrijská řečtina jako pozůstatek někdejší řecké kolonie a že tam objevili druhou nejstarší synagogu v Itálii. Vel’ká Mača v okrese Galanta s převahou maďarské menšiny je na tom z hlediska pozoruhodností o dost hůře: do dějin vstoupí jako místo, kde došlo k první úkladné, předem připravené vraždě novináře po listopadu 1989 na území bývalého Československa.
Kdo něco pamatuje, potvrdí, že v Česku je přívlastek „divoká devadesátá“ zcela oprávněný, ale ve srovnání s tím, co zažívalo Slovensko za éry Vladimíra Mečiara, šlo ještě o slabý odvar. Jenomže ani vrcholná éra „mečiarismu“, kdy se „privatizovalo kamarátom“ jak o život, gangy mezi sebou bojovaly o vliv a vrcholným znamením doby byl únos prezidentova syna slovenskou tajnou službou, nedospěla až k nájemné vraždě novináře.
Miss rádkyně
Ján Kuciak se ve své poslední investigativní práci díval na aktivity několika kalábrijských rodin propojených s ’Ndranghetou, které se usadily před lety, v době, kdy doma začala být půda příliš horká, na východním Slovensku. Začaly podnikat v oborech, kde se dá sáhnout na dotace, případně požádat o nějakou tu vratku DPH, a zjevně se staly součástí ekosystému včetně mocensko-politických konexí. Netrvalo dlouho a italská jména se dostala do hledáčku slovenských orgánů činných v trestním řízení, ale žádná z kauz nevyústila v pravomocný výrok soudu.
Poslední článek Kuciaka: Italská mafie je napojena na Ficovo okolí
Kuciakovo pátrání opakovaně přinášelo indicie na propojení jistého Antonina Vadaly z již zmíněné Bova Mariny na asistentku slovenského premiéra Roberta Fica, jistou Máriu Troškovou a tajemníka bezpečnostní rady státu Viliama Jasaňa, který disponuje nejvyšším stupněm prověrky.
Trošková, fínalistka Miss Universe a absolventka Vysokej školy manažmentu v Trenčíně, se od focení obrázků pro pánský magazín Brejk a kalendáře pro českého výrobce traktorů Zetor vypracovala až na „hlavnú štátnu radkyňu“. To by bylo sice pikantní, ale vesměs banální.
Závažnost tomu dodává fakt, že Trošková měla s Vadalou společnou firmu a že bezpečnostní agentura, která kdysi patřila Jasaňovi, nakonec také skončila ve Vadalových rukou. Propojení, ač nemusí být ani trochu validní, je na světě a Robertu Ficovi a celé vládní straně Smer musí být zcela jistě extrémně nepříjemné. A zřejmě i proto Trošková a Jasaň opustili do vyšetření případu svá místa na úřadu vlády.
Změna paradigmatu
Vůbec není jasné, zda vražda Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové v jejich bytě ve Vel’kej Mači, mající znaky popravy, skutečně souvisí s posledním nedokončeným článkem oběti, anebo s dalšími, jím rozkrývanými případy.
Česká a slovenská média popsala mnoho jim podobných a jelo se dál, močálem černým. Tak teď už ne, těch pár gramů olova změnilo paradigma.
Vyšetření toho, kdo a proč vraždil, bude sledováno se stejným napětím na Slovensku jako v Česku. Bohužel se v tomto ohledu nelišíme.
Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:
