Daňové beranidlo - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Daňové beranidlo

,
Daňové beranidlo

Brána chránící před masivním růstem zdanění už se drolí. Další atak přes bankovní daň přijde nejpozději v létě.

Andreji Babišovi se minulý týden podařilo odpálit ČSSD s jejím dlouho prosazovaným nápadem na zavedení bankovní daně a nenechal se zatáhnout do diskuse, která by mu v předvolebním období moc nepomohla. To ale neznamená, že by se zvláštní zdanění bank, v očích voličů cizáckých vydřiduchů odvádějících miliardy do ciziny, ocitlo na dlouho mimo hru.

Rozpočet se viditelně propadá do deficitu a sestavit v nějaké přijatelné podobě ten příští, bude bezpochyby pořádná šichta. Tato vláda přitom stojí a padá s přidáváním všeho všem a přechod do nějakého úsporného módu je prakticky vyloučený. A tak se přes prázdniny budou hledat nové zdroje a bankovní daň mezi nimi bude jistě první na ráně. Jakkoli jde o hloupý nápad v hloupou dobu. Výnos by byl zanedbatelný a vedlejší následky pro ekonomiku jednoznačně nepříznivé.

Mělo by Česko zavést bankovní daň?

Už samotná diskuse o jejím zavedení může mít reálné dopady. Ty budou sice krátkodobě pozitivní, ale dlouhodobě zajistí, že se toho od bank moc nevybere ani na standardní korporátní dani. Banka není hospodský, kterého uhlídá EET. Svoji ziskovost řídí s pomocí špičkových mezinárodních účetních expertů tak, aby našla kompromis mezi výší daně a potřebou odvést své matce dividendu. Jestliže vedení banky předpokládá, že zdanění poroste, tak co nejrychleji zdaní vše, co jde, a odveze to ze země. Krátkodobý výnos pro rozpočet se v dalších letech změní v hluboký pokles i při vyšší sazbě daně.

To má pak dopad na kapitálovou sílu bankovního sektoru, který v neobyčejném zdraví přežil poslední krizi. Když ho přinutíme dodatečným zdaněním kapitál v maximální míře co nejdříve odvést pryč, oslabíme bankovní sektor pro případ nějaké příští krize. A připomeňme si, že ekonomika viditelně zpomaluje. Oslabovat bankovní sektor je z tohoto pohledu dost krátkozraké.

Kromě toho je fiskálně ošidné dráždit zahraniční banky, které zde většinou působí prostřednictvím plnohodnotných dceřiných společností. Ty totiž lze poměrně snadno proměnit na pouhé pobočky, které lze daňově optimalizovat tak, že z toho tuzemský berňák nebude spát. Probíhá to třeba tak, že nejziskovější operace si pak provádí mateřská banka doma a pobočka je jen distributorem produktu.


Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:

Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu

 Esej permanentně mimo mísu


To má pak dopad na těch pár ústavů, které mají českého majitele, nebo těžko změnitelný domicil, protože ty by neměly kam před daněmi utéct. Je přitom v zájmu státu, aby český bankovní kapitál sílil. Bankovní daň tímto směrem rozhodně nepůsobí.

Především však nelze pominout to, že jde o socialistické beranidlo, která má prolomit bránu chránící před masivním růstem zdanění, o nějž levice v Česku dlouhodobě usiluje. Její pevnost se už drolí Babišovým souhlasem s masivním navyšováním spotřebních daní. Slib, že daně se zvyšovat nebudou, je tak fakticky zapomenut. Lze očekávat, že dalším cílem bude sociální pojištění, protože po hodně nadstandardních valorizacích bude na důchodovém účtu problém. Samozřejmě půjde o tu část, kterou platí zaměstnavatel.

Čtěte další komentáře Pavla Párala

Ohodnoťte tento článek
Diskuze