Babišovi ministři obrany mají rekord. Ale nic z toho - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Babišovi ministři obrany mají rekord. Ale nic z toho

,
Babišovi ministři obrany mají rekord. Ale nic z toho

Už jen pár měsíců a ANO bude stranou, která ministerstvo obrany vede v moderní historii Česka nejdéle. Je to však především éra dlouhých přešlapování a nekoncepcí.

Hnutí Andreje Babiše stojí v čele ministerstva od 29. ledna 2014, čímž už si jeden prim zajistilo – 82 měsíců v kuse dosud žádná jiná strana obranu nevedla. Vzali tak rekord sociální demokracii, jež na přelomu tisíciletí držela obranu 73 měsíců bez přerušení (ministři Vetchý, Tvrdík a Kostelka). ANO má navíc obrovské štěstí na ekonomický vývoj a relativně silnou vládnoucí koalici. 

Mezi roky 2014 a 2020 se obranný rozpočet pohnul z 0,96 % na 1,25 % HDP. Růst o tři desetiny procenta, i s ohledem na stoupající hodnotu hrubého domácího produktu, je však velmi malý a ze všeho nejvíc se v něm odráží zásadní zádrhel, s nímž se resort potýká od ledna 2014 – tedy velmi pomalá příprava a následné rozjetí zásadních modernizačních projektů.

Ministerstvo obrany v posledních letech rádo argumentuje desítkami tisíc uzavřených smluv (například na tonery do tiskáren, pohonné hmoty, stravenky, software či opravy automobilů). Ty jsou společně s rámcovými kontrakty, v rámci nichž se, aniž by se soutěžilo znovu, navyšuje původní rozsah zakázek, skutečně velmi zásadní položkou. Jenže pro správné fungování armády je nutné, aby investiční výdaje z naprosté většiny každý rok končily v nové výzbroji a technice. Což je ukazatel, v němž politika hnutí ANO na ministerstvu obrany selhává.

Důkaz je jednoduchý a viditelný na první pohled. Za uplynulých sedm let se schopnosti české armády nijak výrazně nezlepšily. Ba naopak. V některých parametrech, kterými je třeba těžká pásová brigáda nebo dělostřelectvo, kvůli dalšímu zastarávání technologií dochází k degradaci schopností vojska. Kvůli pomalému zasmluvňování navíc – až na pár výjimek – není jasná přesná podoba budoucnosti české armády. 

Těmi výjimkami, tedy dotáhnutými nákupy, jsou vesměs jen segmenty, které samy o sobě nefungují a tvoří jen jeden z mnoha ostrůvků celého moderního systému. A tak když ministerstvo obrany objednalo tucet nových helikoptér či nákup mobilního radiolokátoru MADR, jde pouze o první krok, který se musí stát součástí ucelené a rychle provedené modernizace.

Bez kompletního přezbrojení vrtulníkového letectva, respektive nákupu protiletadlového systému SHORAD, jsou oba zmíněné kontrakty pouze jen neukotveným mezistupněm. Podobným jakým byl třeba v minulosti nákup dělostřeleckého radaru Arthur, jenž naplno funguje pouze s moderním dělostřelectvem (to ale česká armáda stále nemá). 

Že ani jeden z Babišových ministrů obrany (Stropnický, Šlechtová & Metnar) nebyl schopný využít rekordní doby, kdy resort „patří“ jedné straně a je tak nejsnazší zavádět mnohaletá strategická řešení, dokládá absence koncepčních dokumentů a materiálů, jejichž životnost by byla delší než několik měsíců. Řeč je například o Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2030 (KVAČR), jež sice má představovat pro vojsko jakýsi „fahrplan“, avšak řada jejích důležitých východisek se rychle stala neplatnými.

Už dnes je pravděpodobné (pokud nedostane prostor úřednická vláda nebo neproběhnou předčasné parlamentní volby), že na konci příštího června se hnutí ANO dostane do pozice toho, kdo české obraně po roce 1993 mohl dát největší otisk (tehdy překoná KDU-ČSL, která zatím ministerstvu v absolutním součtu šéfovala nejdéle). Pokud si však odmyslíme nutné nákupy osobních terénních aut, obrněných kolových vozidel, nových útočných pušek a balistiky, tedy ve všech případech základní platformy pro fungování jakékoli armády na světě, žádné zásadní modernizační nasměrování za uplynulých sedm roků nepřišlo.

O úplně promarněných letech se mluvit nedá. Ovšem v lednu 2014 hnutí ANO nastupovalo na ministerstvo obrany s obrovským očekáváním, které se doposud nenaplnilo. A s přihlédnutím k letošní globální situaci se na tom už asi nic nezmění. Babišovi obranní ministři splnili roli udržovacích manažerů. Česká obranná politika však v uplynulých letech potřebovala úplně jiný přístup. Odvážnější, razantnější a promyšlenější.

Babišovi ministři obrany mají rekord. Ale nic z toho
3.5 (70%) 24 hlasování
Diskuze