Česko si polepšilo v Indexu prosperity, vrátilo se na evropský průměr. Premiantem je Švédsko

Dvě příčky k dobru. Takový je závěr nejnovějšího Indexu prosperity a finančního zdraví analytického portálu Evropa v datech, který, jak z názvu vyplývá, porovnává prosperitu jednotlivých zemí unijní sedmadvacítky na základě několika rozdílných ukazatelů – počínaje stavem ekonomiky, přes otázku bezpečnosti, kvalitu zdravotnictví až po dostupnost bydlení či problematiku takzvaného gender pay gapu.

V rámci nejnovějšího průzkumu skončilo Česko čtrnácté, tedy ve srovnání s loňskem o dvě pozice výš. Zároveň jde o druhý nejlepší výsledek od roku 2022, kdy byl žebříček sestrojen vůbec poprvé.

Letošní pořadí opanovalo Švédsko, následované Dánskem a Finskem. Na opačném konci skončilo Řecko. Sousední Slovensko obsadilo celkové pětadvacátou příčku.

„Nejvíce prosperující země spojuje relativně silná ekonomika a kvalita vzdělávání a výzkumu, ale jinak jsou jejich výsledky relativně odlišné. Například Nizozemsko je ve stavu životního prostředí až na 23. místě – může se ale pochlubit nejlepším pracovním trhem, nejsilnější digitalizací či dobře zvládnutým finančním zdravím,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Podle odborníků ze zmíněného portálu vděčí Česko za svoji čtrnáctou příčku nadechující se ekonomice, zdejší hospodářství se řadí mezi deset nejstabilnějších v celé Unii. „K pozitivnímu vývoji přispělo především zmírnění inflačních tlaků a zvýšení podílu hrubého národního důchodu na HDP, který naznačuje, jaká část vytvořeného bohatství zůstává v domácí ekonomice. Ukazatel vzrostl z 95 na 99 procent, což zemi posunulo z 22. na 13. místo v EU. Podle expertů za tím stojí silnější český kapitál i rostoucí investiční aktivita domácích firem v zahraničí,“ píše se v tiskové zprávě.

Přečtěte si také:

České HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostlo o 2,2 procenta. Mezičtvrtletní růst byl ale nízký

K dosažení ještě lepšího výsledku by se Česko potřebovalo zbavit nálepky „evropské montovny“, v důsledku níž zůstává podíl hrubé přidané hodnoty na celkové produkci třetí nejmenší v celé EU. „Češi přitom patří k nejpracovitějším národům. Nicméně tento výkon není vidět v přidané hodnotě, v maržích a ziskovosti. Abychom situaci zlepšili, musíme využít svoji silnou stránku, tedy schopnost vyrobit téměř cokoliv a v hi-tech kvalitě. K této dovednosti ale musíme přidat silnou digitální vrstvu,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.